Zůstalo jen vazivo vhodné pro našití do těla pacienta, řekl v rozhovoru s člen výzkumného týmu Zdeněk Kořístek. Takto získaná céva je šancí pro pacienty s potřebou transplantace věnčitých tepen, které přivádějí krev do srdce.
Běžně by se tyto cévy mohly aplikovat pacientům za deset let a mohly by pomoci tisícům lidí ročně. Nyní se uskuteční druhá fáze projektu, jejímž řešitelem je pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).
„Jsou dvě cesty, jak cévu do lidského těla vpravit. Buď se jednoduše všije od buněk očištěná tepna a tělo ji přijme. To je nejjednodušší. Druhá cesta je odebrání buněk pacienta a osídlení cévy buňkami v laboratorním prostředí. Teprve pak je možné ji dát pacientovi,“ popsal možnosti Kořístek.
Prasečí tepna, která je dlouhá zhruba 20 centimetrů, má několik výhod proti léta vyráběné umělé pletené. Pro věnčité tepny je potřeba céva úzkého průsvitu tři až čtyři milimetry a umělá je náchylná k tomu, že se v ní krev srazí a usadí. „Prasečí céva je také odolnější, je stavěná na to, že vydrží 70 pohybů srdce za minutu,“ uvedl Kořístek.
Firma, jejíž součástí je Národní centrum tkání a buněk, vyvíjí nebo už má na trhu další produkty, které pomáhají léčit stavy, s nimiž si dosud neumí farmaceutický průmysl poradit. Jde o přípravky moderní terapie na buněčném, tkáňovém nebo kombinovaném základu a také na materiálových řešeních s využitím technologie tisku nanovlákenných a 3D struktur. „Mezi buněčné produkty patří například NTC Chondrograft, který umí pomoct pacientům při poškození kloubní chrupavky. Pacientovi se odebere část buněk tvořících chrupavku, během tří až čtyř týdnů se namnoží v laboratoři a pomocí tkáňového lepidla lékař vrátí buňky pacientovi artroskopicky,“ řekl vedoucí oddělení výzkumu a vývoje Serhij Forostjak. Léčbu podstoupilo téměř 600 pacientů bez nežádoucích reakcí. „Také jsme dokázali připravit lidské mezenchymální kmenové buňky pomocí bioreaktoru. Zatím jsou určené pro výzkum, ale věříme, že buněčné produkty mají velký potenciál v léčbě pacientů trpících vážnými nemocemi,“ uvedl Forostjak.
Na tkáňovém základě funguje bezbuněčný produkt AmnioDerm, což je přípravek vytvořený z amniové membrány placenty a aktuálně vstupuje na evropský trh. Přikládá se na chronické rány, které se díky němu začnou hojit. „Podařilo se nám společně s membránou zachovat cytokiny a růstové faktory a strukturu podporující hojení. Pomáhá pacientům, kterým žádná jiná léčba nezabírá, v Česku jich je 150.000,“ uvedla Iveta Minaříková, která má na starosti výzkum a vývoj léků z plodových obalů placenty.
Další přípravky z amniové membrány má firma v pokročilém vývoji. Mají pomoci rychleji zacelit rány po operacích hlavy, císařském řezu či ve formě injekce rychleji hojit poraněné svaly či šlachy.