VZP: Pacientů s Alzheimerem za pět let přibylo o 38 procent

18. 9. 2019 8:56
přidejte názor
Autor: Redakce
Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za posledních pět let téměř o 38 procent. Vloni náklady na jejich léčbu překročily 1,27 miliardy korun. Pojišťovna o tom informovala v tiskové zprávě. VZP je největší česká zdravotní pojišťovna, jejími klienty je přibližně 5,9 milionu Čechů. U druhé největší pojišťovny, Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV), meziročně počet pacientů vzrostl asi o šest procent.


V Česku žije kolem 150.000 lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich podle odhadů bude víc než 300.000. Nemoc častěji postihuje ženy než muže, také proto, že většina pacientů je starších 65 let a ženy se dožívají vyššího věku. ZPMV ale hradila léčbu i pětatřicetiletému pacientovi.

Náklady na léčbu těchto pacientů se VZP zvýšily za pět let o více než 71 procent. V roce 2014 to bylo 743 milionů korun, o pět let později 1,27 miliardy. Rostou i náklady na jednoho pacienta. Zatímco v roce 2014 platila pojišťovna asi 23.000 korun na rok, loni to bylo téměř 29.000 korun. ZPMV vynaložila 180 milionů korun, jeden pacient stál 43.000 korun.

"Za loňský rok evidujeme 4161 pacientů s touto diagnózou, což je o 228 pacientů více než rok předtím. Rostly tak i náklady spojené s jejich léčbou. Zatímco v roce 2017 jsme vydali na péči o pacienty s Alzheimerem přes 172 milionů korun, loni to bylo již bezmála 180 milionů," uvedla mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou nenese jen veřejné zdravotní pojištění, ale také sociální oblast a jejich rodiny, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromníci. V městských zařízeních je cena kolem 10.000 až 12.000 korun, v soukromých nejčastěji přibližně 15.000 až 25.000 Kč měsíčně. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích není schopen se o sebe postarat. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či nezdravý životní styl.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?