Znečištěním ovzduší jsou postiženi zejména lidé v chudších zemích. „Znečištění ovzduší představuje globální zdravotní krizi,“ varuje WHO, která odkazuje na statistiky z roku 2016. Zhruba 93 procent dětí údajně dýchá vzduch, který představuje riziko pro jejich zdraví a vývoj.
WHO rozlišuje mezi znečištěním vzduchu venku a ve vnitřních prostorech. Pod širým nebem zamořují ovzduší například spalování fosilních surovin nebo odpad, průmyslové emise, lesní požáry nebo vulkanické erupce.
Uvnitř domů lidé vdechují kouř ze spalování petroleje, uhlí, bioodpadu nebo dřeva používaných při vaření, vytápění nebo na osvětlení místností. To je podle WHO fatální zvláště pro malé děti, které tráví obzvlášť hodně času doma.
Příčinou zhruba 13 procent úmrtí dětí mladších pěti let byl v roce 2016 zápal plic, který je tak častějším zabijákem než průjmová onemocnění, podvýživa nebo nakažlivé choroby.