Ministerstvo zdravotnictví v legislativním plánu uvedlo, že novelu zákona o léčivech, která se problematikou zabývá, předloží do června letošního roku. Podle Apoleny Jonášové ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) má záchyt padělků stoupající trend. „Dříve jsme se s padělky nesetkávali. Zveřejňujeme na webu ústavu informace i o zachycených padělcích jinde v EU,“ vysvětlila.
Připravovaná změna zákona počítá s tím, že každá vyrobená krabička léku ponese specifický kód, který výrobce nahraje do datového úložiště. Ta budou v rámci EU vzájemně propojená. Lékárna pak při vydávání balení léků kód ověří a ten se z úložiště vyškrtne.
Podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby už v současné době nastavení distribuce léků do lékáren prodeji padělků zabraňuje. „Padělky v Evropě jsou a budou. Jsou dostupné na internetu, v tržnicích, čas od času je někde zajistí celníci,“ uvedl na setkání. Tomu podle něj nová směrnice nezabrání.
Komora vyčíslila náklady, které nové nařízení přinese lékárnám, na 300 až 500 milionů korun. Do částky započítala pořízení nových čteček kódů, nový lékárenský software, ale i proškolení personálu či čas, který bude muset pro ověření vynaložit navíc. „Budeme chtít, aby to bylo zohledňováno v odměňování lékáren,“ dodal Chudoba.
„Ověření jedné krabičky může trvat až 1,5 vteřiny navíc,“ uvedl Michal Hojný z České lékárnické společnosti, který je zároveň šéfem nemocniční lékárny IKEM, která se zapojila do pilotního projektu, kde se ověřování léků testuje. Naplnění požadavku tak podle něj bude vyžadovat i personální posílení.
S tím souhlasí i ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. Nemocnice podle ní odbaví miliony balení léků ročně v ceně asi tři miliardy korun. „Pro nás to bude znamenat obrovský personální nárůst a nárůst v oblasti techniky. Nedělám si iluze, že budou pokryty všechny náklady,“ řekla v diskusi. Podle ní bude obtížné i případné nové potřebné lékárníky na českém pracovním trhu sehnat.
Částku, kterou lékárna dostává za vydání jednoho léku na recept, dosud většinou upravovala takzvaný úhradová vyhláška. Ministerstvo s její pomocí stanovovalo zdravotním pojišťovnám, kolik má za jednotlivé služby ve zdravotnictví platit.
Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar řekl, že do budoucna ministerstvo nechce do systému tolik zasahovat a bude na pojišťovnách a lékárnách, jak si smlouvy nastaví. U částky, kterou komora uvedla jako náklady na zavedení nové směrnice, by podle něj bylo nutné se podívat, co všechno bylo do částky započítáno, aby ji mohl komentovat.
Podle Jakuba Dvořáčka z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu bude aplikace nové směrnice klást nové nároky i na farmaceutické firmy. V Evropě jich je do systému zapojeno 40.
Prezident komory lékárníků Chudoba také upozornil, že sankce za porušení připravovaného zákona dosahují až 20 milionů korun, což je jedna z nejvyšších ve celé EU. Podle SÚKL jde ale o maximální hranici, pokuty obvykle nedosahují ani poloviny maxima. V jiných evropských zemích hrozí za porušení směrnice proti padělkům léků i trestně-právní postihy.
poznámka