Co je zánět?
Co se dozvíte v článku
Zánět je obrannou reakcí imunitního systému, která chrání lidský organismus před útoky bakterií a virů. Zánět v těle může být akutní, což se projevuje ihned po poranění či nákaze, nebo chronický, kdy zánětlivou reakci spouští imunitní systém, přestože v těle nejsou přítomny žádné patogeny, proti kterým by měl bojovat.
Dochází tak k rozvoji různých onemocnění, při nichž se imunitní systém chová, jako by běžné tkáně v těle byly vetřelcem. Tento zánětlivý proces může způsobit závažné poruchy a chronická onemocnění. Zánětlivá reakce navíc může vzniknout prakticky kdekoliv v těle. [1, 2, 3]
Jak vzniká akutní zánět v těle?
Akutní zánět je reakcí imunitního systému na náhlé poškození těla mikroorganismy (bakteriemi, viry a podobně), chemickými látkami nebo poraněním, jako je pořezání prstu. Aby se rána zahojila, vaše tělo pošle do místa poranění imunitní buňky (leukocyty) a tkáně akumulují větší množství plazmatických proteinů, což vede k hromadění tekutiny a následným otokům.
Tyto buňky tedy nastartují proces hojení. Malé krevní cévy se v místě poranění zvětší, aby se leukocyty a plazmatické proteiny snadněji dostaly do místa poranění. Akutní zánět může přetrvávat několik hodin, dní, případně i týdnů. Mezi příčiny akutního zánětu patří například:
- bolest v krku související s chřipkou, angínou nebo jinou infekcí,
- akutní bronchitida (zánět průdušek),
- infikovaná část těla (například zarostlý nehet),
- kontaktní dermatitida,
- fyzické poranění,
- zánět dutin,
- zánět v těle od zubů,
- řezy a škrábance na kůži. [4, 5, 6, 7]
Jak vzniká chronický zánět?
V případě chronického zánětu dochází z nějakého důvodu k narušení nebo zastavení fyziologické reparace tkáně. Může tak být v důsledku přetrvávajícího infekčního procesu nebo autoimunitního onemocnění. Například u revmatoidní artritidy tyto buňky napadají kloubní tkáně, což vede k zánětu, který může poškodit klouby různými deformacemi a způsobit bolesti. Chronický zánět se může rozvinout:
- při přecitlivělosti na nějaký vnější spouštěč, který může vyústit v alergii,
- při dlouhodobé expozici dráždivé látce, jako je průmyslová chemikálie,
- u autoimunitní poruch, kdy imunitní systém omylem napadá normální zdravou tkáň, což se děje například u psoriázy nebo artritidy,
- u chronických zánětlivých onemocnění, kdy genetický faktor ovlivňuje způsob, jakým funguje imunitní systém, jako je tomu u onemocnění zvaných vaskulitidy,
- u přetrvávajícího akutního zánětu, přičemž v některých případech se lidé nemusí plně zotavit z akutního zánětu a ten může vést k chronickému zánětu,
- u přetrvávajících infekcí.
K rozvoji chronických zánětů dále může přispívat celá řada faktorů, mezi které patří především:
- vyšší věk,
- obezita,
- strava s vysokým obsahem rafinovaného cukru a nezdravých tuků,
- snížená produkce pohlavních hormonů,
- stres,
- problémy se spánkem. [8, 9, 10]
Jaké má akutní zánět v těle příznaky?
Jak už jsme zmínili výše, příznaky akutního zánětu přetrvávají krátce, zpravidla několik hodin nebo dní, ale případně i týdnů, což vždy závisí na tom, co zánět způsobilo. V některých případech mohou být tyto příznaky závažné, jindy se zase nemusí objevit téměř žádné.
Jak se projeví a jak dlouho budou trvat, bude záviset na příčině, na tom, které části těla se týkají, a na dalších individuálních faktorech. Mezi možné projevy patří například:
- zarudnutí kůže v místě poranění – kvůli vyššímu přítoku krve,
- bolest nebo citlivost – může být nepřetržitá, nebo se objeví pouze při dotyku,
- otok – v důsledku hromadění tekutin,
- teplo v místě poranění – vlivem zvýšeného průtoku krve,
- horečka. [11, 12, 13]
Jak poznat chronický zánět?
Chronický zánět může trvat měsíce i roky. Příznaky budou záviset na onemocnění, ale často zahrnují bolest a únavu. Dalšími příznaky chronického zánětu mohou být:
- bolest břicha,
- bolest na hrudi,
- únava, (například systémový lupus),
- bolest nebo ztuhlost kloubů (například revmatoidní artritida),
- vyrážka (například lupénka),
- průjem nebo zácpa (například celiakie). [14, 15]
Co je putující (stěhovavý) zánět v těle?
S putujícím nebo také stěhovavým zánětem těla se můžeme setkat v případě tzv. migrující artritidy, což je stěhovavá bolest kloubů. Bolest se tedy šíří z jednoho kloubu do druhého. U tohoto typu artritidy se můžete na chvíli cítit lépe, dokud se bolest neprojeví v jiném místě.
Artritida je poměrně široký pojem, který popisuje zánět kloubů. Bolest v tomto případě nastává, když kloubní prostor mezi kostmi oteče. K tomuto stavu může docházet po mnoho let, nebo může nastat náhle. Migrující artritida je nejčastější u těchto stavů:
- osteoartritida: rozpad chrupavky pokrývající kosti v kloubech,
- revmatoidní artritida: již zmiňovaná autoimunitní porucha, při které vaše tělo napadá zdravé tkáně,
- dna: forma artritidy způsobená nahromaděním krystalů mezi klouby,
- lupus: zánětlivé onemocnění, při kterém váš imunitní systém napadá klouby a tkáně vašeho těla. [16, 17]
Testy na zánět v těle
Zánět v těle nebo stavy, které ho způsobují, nedokáže diagnostikovat pouze jediný test. Je tedy nutné navštívit lékaře, který zhodnotí vaše příznaky, fyzicky vás vyšetří a provede nebo vás pošle na další potřebné testování. Ke stanovení diagnózy může být nezbytné provést krevní testy, případně podstoupit i některé zobrazovací metody.
Krevní testy
Krevní testy slouží k nalezení biologických markerů, které indikují zánět v těle. Tyto testy ovšem mají spíše informativní než diagnostický účel. Poskytují tedy lékařům informace o tom, co se děje ve vašem těle, nikoli o tom, jaká je příčina. Typicky se testuje:
- CRP: C-reaktivní protein, který je přirozeně produkován v játrech jako reakce na zánět v těle. Pokud jsou hladiny CRP vysoké, znamená to, že v těle probíhá akutní či chronický zánět.
- ESR (sedimentace erytrocytů): toto testování se provádí za účelem odhalení probíhajícího zánětu. Vysoké hladiny bývají typické u chronických onemocnění, jako je například lupus.
Zobrazovací metody
Zobrazovací testy mohou v případě potřeby posloužit k nalezení konkrétních problémů uvnitř těla, které mohou být příčinou zánětu. Lékař vás tedy může poslat na tato vyšetření:
- magnetická rezonance,
- ultrazvuk,
- PET/CT (pozitronová emisní tomografie-počítačová tomografie),
- nukleární zobrazování. [18, 19]
Léčba zánětu v těle
Způsob, jak léčit zánět v těle, se bude velmi lišit v závislosti na příčině a také závažnosti problému. V některých případech není léčba nutná a stačí odpočinek, zatímco jindy může neléčení zánětu vést až k život ohrožujícím stavům.
Bez léčby se některé záněty, zejména pak bakteriální, mohou dostat do krve a způsobit sepsi (otravu krve), která vyžaduje neprodlenou lékařskou péči.
Většina léků pomáhá především zmírnit bolest, otok a zánět. Některé pak mohou zabránit nebo zpomalit zánětlivé onemocnění, proto lékaři často předepisují více než jeden. Mezi nejčastěji předepisované léky patří:
- analgetika, jako je aspirin, ibuprofen nebo naproxen,
- kortikosteroidy, jako je prednison,
- antimalarika, jako je hydroxychlorochin,
- antibiotika,
- biologické léky,
- lokální léky, a to včetně analgetik a kortikosteroidů. [20, 21, 22]
Trápí vás zánět v těle?
Bylinky na zánět v těle
Pokud hledáte způsob, jak se zbavit zánětu v těle přírodní cestou, pak můžete vyzkoušet léčivou sílu bylin. Mezi bylinky, které se používají na zánět v těle a jsou doporučovány babskými radami, patří především:
- Harpagofyt ležatý – je známý také jako ďáblův dráp, pochází z Jihoafrické republiky a jsou mu připisovány protizánětlivé vlastnosti.
- Yzop lékařský – tato bylinka se používá zejména pro léčbu dýchacích onemocnění, a to včetně zánětu dýchacích cest.
- Zázvor – kořen se používá především k léčbě trávicích problémů a nevolnosti, ale také v rámci terapie revmatoidní artritidy.
- Kurkuma – složky obsažené v kurkumě mohou mít příznivé účinky na artritidu, Alzheimerovu chorobu a další zánětlivé stavy.
- Konopí – této rostlině jsou rovněž přisuzovány protizánětlivé vlastnosti.
O vhodnosti užívání bylinek a doplňků stravy s těmito bylinkami se vždy nejprve poraďte se svým ošetřujícím lékařem, zejména pokud již užíváte nějaké léky, které by mohly být kontraindikovány požitím bylinných produktů. Na bylinky by si rovněž měly dávat pozor těhotné a kojící ženy. [23, 24]
Zdroje: healthline.com, medicalnewstoday.com, nzip.cz, cpczp.cz, my.clevelandclinic.org, webmd.com, verywellhealth.com, yalemedicine.org
Dobrý den přitel poradit přítel má problémy unavení na velký měl krev šel na velkou horečku nemá
Dobrý den,
jestliže měl přítel krev ve stolici, tak nechť urychleně navštíví lékaře. Je potřeba další dovyšetření.