Lékař vám oznámil, že máte zvýšené CRP a vy teď tápete nad tím, co to vlastně znamená? Jednoduše řečeno se jedná o obecný ukazatel, jehož zvýšená hladina v krvi značí přítomnost akutní infekce, ale i rizika vzniku nemocí v pozdějším věku. Jak CRP test probíhá a jaké jsou správné hodnoty CRP?
Co je CRP?
CRP je zkratka pro C-reaktivní protein, který patří mezi takzvané proteiny akutní fáze podílející se na přirozené imunitní reakci organismu. Při jeho poškození se vyvíjí zánětlivá odpověď, během které je CRP ve zvýšené míře tvořen játry a následně vylučován do krve. Při infekcích, poškození tkáně anebo vlivem úrazu se hladina CRP tedy přirozeně zvyšuje, a to už 6 hodin po vypuknutí procesu. Maxima pak dosahuje za 24–48 hodin.
Hladina CRP se používá nejen pro stanovení přítomnosti akutní infekce, ale také rizika vzniku nemocí v pozdějším věku. Chronický zánět je totiž stále častěji spojován se vznikem chronických degenerativních onemocnění.
Co značí zvýšené CRP?
Hladina CRP se zvyšuje zpravidla u:
- akutní bakteriální infekce,
- virových infekcí (pouze mírně),
- traumatického postižení tkání – například po úrazu,
- akutního infarktu myokardu,
- diabetiků,
- těhotných ve 3. trimestru.
Hladina CRP může být zvýšená také v důsledku chirurgického zákroku. V takovém případě však vysoké hodnoty CRP po třech dnech zpravidla odezní. Pokud se tak neděje, je pravděpodobné, že se vyskytly pooperační komplikace v podobě zánětu. Zvýšené CRP hodnoty mohou značit také autoimunitní onemocnění. Dlouhodobě vysoké CRP může rovněž značit chronický zánět v těle, přičemž tyto osoby mají zpravidla vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění, vysokého krevního tlaku a rozvoje demence.
Hodnoty CRP
Jaká hladina CRP je považována za normální a kdy už naopak mluvíme o nepřirozeném zvýšení? Za přirozené hodnoty CRP u zdravého člověka se považuje hladina do 5mg/l krve. Vyšší CRP hodnoty, které se pohybují v rozmezí 5 až 40 mg/l mohou značit zánět či virovou infekci, při bakteriálních infekcích se hodnoty běžně pohybují mezi 40 až 200 mg/l a při závažných infekcích (u sepse) či popáleninách mohou 200 mg/l dokonce přesahovat. Až 500 mg/l pak může vyvolat infekce gramnegativními bakteriemi. Vyšší čísla ale nemusí automaticky znamenat jen onemocnění či úraz. Množství CRP se také zvyšuje:
- s věkem,
- v posledním trimestru těhotenství,
- při užívání hormonální antikoncepce.
Zvýšení lze někdy pozorovat také u kuřáků, u kterých je možné naměřit až 20 mg/l, a po nadměrné fyzické aktivitě. V případě maratonu je to až 60 mg/l.
Hladina CRP běžně kolísá i během dne, a to v důsledku:
- vysokého krevního tlaku,
- konzumace alkoholu,
- nízké fyzické aktivity,
- chronické únavy,
- konzumace kávy,
- zvýšené hladiny triacylglycerolů,
- vysokoproteinové diety,
- poruch spánku,
- deprese.
Ani normální hodnota CRP však automaticky neznamená, že je pacientův organismus zcela zdravý. I v takovém případě totiž může v těle probíhat menší akutní zánět, lokalizovaný zánět anebo některé chronické onemocnění, u kterých je odpověď akutní fáze minimální (systémový lupus erythematodes, progresivní systémová skleróza, dermatomyozitida, vředová kolitida). Normální produkce CRP může být také narušena těžkým poškozením jaterních buněk (produkují CRP do krve) nebo poruchou produkce cytokinů makrofágy.
Podstoupili jste již vyšetření CRP z prstu?
Hodnoty CRP u dětí
Tabulky CRP hodnot platí obecně pro všechny věkové kategorie stejně. Mírně zvýšené CRP ale lékaři tolerují u starších pacientů a u malých dětí, konkrétně pak u novorozenců, u kterých je 3. den po narození možné naměřit zhruba 15 mg/l. A podobně je to i s kojenci, jejichž CRP hodnoty se běžně drží kolem 10 mg/l.
Jak spolu souvisí CRP a rakovina?
Ačkoli to na první pohled nemusí dávat smysl, ve skutečnosti s CRP rakovina často úzce souvisí. Je to dáno tím, že chronická zánětlivá onemocnění bývají spojena s rizikem rozvoje onkologických nemocí, jako je například chronické zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které možná znáte pod označením ulcerózní kolitida. Opakované porušování střevní sliznice pak může vést až k nádorovému bujení a rozvoji rakoviny tlustého střeva.
Spojitost mezi hladinou CRP a rakovinou tlustého střeva zkoumala v roce 2004 i studie zveřejněná v časopise JAMA, podle které měli zhruba třikrát vyšší riziko vzniku onkologického onemocnění ti lidé, jejichž naměřené hodnoty CRP přesahovaly 3,7 mg/l, a to ve srovnání s jedinci s hladinami CRP pod 0,9 mg/l.
Proč je CRP test důležitým nástrojem diagnostiky?
Stanovit pouze na základě příznaků, jestli se jedná o virovou či bakteriální infekci, bývá někdy opravdu složité. A právě naměřené CRP hodnoty mohou být při určování diagnózy velice nápomocné. S rozlišením virové a bakteriální infekce se totiž pojí i volba správné léčby. Zatímco onemocnění, které bylo způsobeno bakteriemi, se léči pomocí antibiotik, při obtížích virového původu se obvykle pouze tlumí jednotlivé příznaky.
Co je ale důležité, antibiotika jsou proti virovým onemocněním naprosto neúčinná a jejich nadměrné užívání způsobuje rezistenci, což má za následek to, že se léčba bakteriálních nemocí stává stále obtížnější. Vůči patogenům je pak nutné nasazovat dražší alternativní antibiotika, která mohou mít závažné vedlejší účinky.
Vznikající rezistenci mají částečně na svědomí právě lékaři, kteří předepisují antibiotika v případě viróz, nasazují širokospektrální antibiotika bez předchozího zjištění původce onemocnění a bez zjištění, zda je, nebo není pacient na tento typ léčiv citlivý. Vina je ale samozřejmě i na straně samotných pacientů, kteří vznikající rezistenci podporují tím, že nedodržují doporučení lékaře pro správné dávkování, anebo antibiotika nedobírají až do konce, což je v současné době poměrně častým problémem.
V boji proti rezistenci na antibiotika hraje tedy CRP vyšetření důležitou roli. Na základě jednotlivých hodnot mohou totiž lékaři posoudit, o jaký typ obtíží se jedná a zahájit tak přesně cílenou léčbu. Měření CRP hodnot lékař provádí také za účelem ověření toho, zda stávající léčba onemocnění zabírá, anebo aby zjistil, zda nedošlo k opětovnému vzplanutí zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění.
A jaké bývají hodnoty v případě konkrétních nemocí?
- virová infekce – 5–20 mg/l (u poloviny pacientů ke zvýšení CRP nedochází),
- bakteriální infekce způsobená grampozitivními bakteriemi či zamořením parazity – kolem 100 mg/l,
- perinatální infekce – více než 50 mg/l,
- bakteriální meningitida – 100 mg/l,
- tuberkulóza – 20–60 mg/l,
- pyelonefritida, revmatoidní artritida - kolem 50 mg/l,
- revmatická horečka – 5–100 mg/l.
Nevýhodou CRP vyšetření je nízká specifita. Na rozdíl od prokalcitoninu neinformuje o velikosti orgánového postižení, ale pouze o přítomnosti infekce.
Jak probíhá CRP test?
Hladina CRP se zjišťuje vždy z krve. Konkrétně lze test provést odběrem krve přímo ze žíly, kdy je zkumavka s tekutinou následně zaslána do laboratoře. V takovém případě si však pacient musí na výsledek počkat do druhého dne. Druhou možnosti je vyšetření CRP z prstu (metoda POCT), tedy z kapky krve, kterou zdravotník pacientovi odebere a pomocí speciálního přístroje zjistí výsledek do pár minut. Tyto CRP testy jsou běžně dostupné také v lékárnách.
Kdy navštívit lékaře?
Domácí CRP test vám ukázal zvýšené hodnoty a váháte, zda zůstat v posteli a zahájit samoléčbu, anebo se raději vydat k lékaři? V případě virového onemocnění, tedy CRP do 40 mg/l, je návštěva lékaře obvykle zbytečná. Pacientovi postačí klid na lůžku, hodně tekutin a běžně dostupné léky na mírnění konkrétních příznaků, jakými jsou obvykle kašel, rýma a zvýšená teplota. Odborníka je však nutné oslovit vždy, pokud dojde k náhlému zhoršení stavu, pokud se jedná o dlouhodobě zvýšené CRP anebo v případě, že naměřené CRP hodnoty byly vyšší než 40 mg/l.
Zdroje: vaselaboratore.cz, sportvitalpro.cz, margit.cz, alphega-lekarna.cz