* Pane profesore, říká se, že zánět prý je podstatou každé nemoci. Je tomu tak skutečně, nebo je to jen jeden z mýtů, které se tradují mezi pacienty?
Není tomu tak, každá nemoc neznamená zánět. Zánětlivý proces je obecnou reakcí organismu, a to nejčastěji na cizorodou látku, bakterie, cizí předměty a podobně, ale je to i určitý typ ochranné reakce. Podílí se na ní zejména imunitní systém člověka, lépe řečeno některé typy protilátek, které často – například po prodělané infekci – přetrvávají v těle až několik let. Celého procesu se účastní také řada proteinů a bílých krvinek mnoha typů a vlastností.
* Zánět se obvykle objeví náhle?
Záněty bývají akutní nebo chronické. Klasickým příkladem prvního typu jsou angína, zánět slepého střeva a zánět močových cest. Příkladem poměrně častého typu akutního zánětu pak bývá zarudnutí kůže, třeba po zadřené třísce nebo v oblasti nehtového lůžka.
* Pod pojmem akutní zánět si jako laici často představíme především tvorbu nepříjemného hnisu…
Charakteristika zánětu vychází už z antické medicíny. Říká, že je to bolest, zarudnutí, otok a zhoršená funkce. Například některý typ zánětu podkoží se projeví zarudnutím a během šíření se může opouzdřit nebo hnisat. Hnis tvoří zejména nekrotická tkáň, bílé krvinky a bakterie a je třeba ho například drenováním vypustit.
* A co chronické záněty?
Všechny záněty je nutné léčit včas, aby nepřešly do chronického, někdy celoživotního, stadia. Chronické záněty mohou mít nespecifické příznaky, jako je například únava, ale i některé výraznější příznaky. V každém případě vedou ke změnám v organismu. Například chronický zánět ledvin vede často k jejich selhání a závažný stav pacienta se musí řešit dialýzou nebo transplantací ledviny.
* Hrozí nějaké nebezpečí při vážných typech zánětů?
Každý zánět je nutné včas a pečlivě léčit, aby nepřešel do chronického stadia, kdy nastanou nevratné změny orgánů, sliznic a jejich funkcí. Závažná zánětlivá onemocnění mohou končit i smrtí pacienta, a to i v dnešní éře antibiotik a dalších moderních léků. Nerozpoznaný, neléčený nebo zanedbaný zánět slepého střeva může skončit zánětem pobřišnice s možnými fatálními důsledky, těžké zápaly plic mohou způsobit selhávání jejich funkce. Záněty srdečního svalu jsou vzácnější, ale také ještě existují, a může při nich dojít k selhání srdce.
* Souvisejí záněty s věkem a se zdravotním stavem?
Zánětlivé procesy souvisejí s narušenou imunitou člověka. Pokud má organismus narušený imunitní systém, je k zánětlivým stavům náchylnější. Nelze však říci, že by počet zánětů a infekcí stoupal s věkem. Organismus staršího člověka sice je „křehčí“, ale záleží na tom, jak je schopen s infekcí bojovat a bránit se jejímu vzniku. Na záněty mohou zemřít i mladí lidé.
* Je v tomto smyslu závažný například dnešní rychlý způsob života plný stresů a nedostatku odpočinku?
Tímto způsobem a takto jednoznačně bych problém nezobecňoval. Záleží na tom, v jaké „pohodě“ organismus je, jak dobře se umí s vnějšími, ale i vnitřními podněty vyrovnat.
* A co záněty u a vážně nemocných jedinců?
U pacientů, kteří jsou těžce nemocní a jejichž choroby se kumulují, může mít zánět mnohem závažnější průběh. Pokud dostane zápal plic zdravý člověk bez jiných obtíží, je pravděpodobnost jeho rychlého uzdravení mnohem vyšší než u pacienta, který trpí například plicní fibrózou nebo chronickou obstrukční bronchopulmonální (tj. průdušek a plic) chorobou. Pokud má někdo zdravé ledviny a dostane do nich akutní zánět, je pravděpodobnost jeho úplného vyléčení podstatně vyšší než u stejně postiženého pacienta trpícího selháváním ledvin. Vždy záleží na stavu příslušného orgánu, jeho funkci a jeho rezervách.
* I tady platí, že prevence je lepší než následné třeba i dlouhodobé léčení vzniklých problémů. Jak se můžeme zánětům bránit?
Některým zánětům – třeba systémovým – velmi obtížně. Problematika prevence se odvíjí od jednotlivých zánětů, prevence je možná a důležitá třeba u zánětů dýchacích cest, ale jak se budete chránit například před zánětem slepého střeva? Obecně platí, že všechno, co zahrnujeme pod pojem zdravý životní styl, může preventivně chránit před vznikem řady zánětlivých onemocnění. Znamená to vhodnou stravu, dostatek tekutin, čas na pohyb a relaxaci, aby tělo nebylo oslabené. Doporučuje se třeba i sauna pro otužování. Při epidemiích kapénkové nákazy se vyplatí časté mytí rukou a omezit větší kontakt s lidmi. A ještě jednou bych rád zdůraznil význam kvalitní vyvážené stravy – člověk je všežravec a žádná odchylka není dobrá, protože se nedoplňují určité minerály a živiny. Žít zdravě dnes není velký problém. Každý si může připravit salát, střídat maso, ryby, zeleninu, mléčné výrobky…
* V poslední době se objevují diskuse o tom, kam až má jít hygiena, zda v přehnané míře neoslabuje imunitu. Jaký je váš názor?
Skutečně existují studie, které tvrdí, že extrémní hygienické návyky mohou vést k narušení imunitního systému zejména u dětí. Jsem pro rozumné dodržování hygienických návyků.
* Co byste nám – kromě dodržování správného životního režimu – ještě doporučil? V poslední době se hodně mluví například také o antioxidantech a vitaminech.
Pestrou optimální stravu. Živiny – sacharidy, lipidy, bílkoviny, vitaminy, stopové prvky a další látky včetně těch, které se podílejí na antioxidační ochraně organismu – jsou organismem nejlépe přijímané přirozenou cestou ve stravě. V obdobích únavy či zvýšeného rizika infekcí je vhodné doplnit stravu například o vitaminy a stopové prvky ve formě potravinových doplňků. Chci ale zdůraznit, že je není vhodné užívat denně a dlouhodobě.
Časté typy zánětů
Zánět dásní (gingivitida) – větší tvorba plaku a zubního kamene i různá podráždění způsobí nejen parodontózu, ale i bolestivost a začervenání dásní. Prevencí i součástí léčby je pečlivá hygiena a časté čištění zubů i okrajů dásní a masáže dásní.
Zánět dutin (sinusitida) – bolesti v lícních kostech, tlak, ucpaný nos a žlutozelený výtok z něj. Potíže vyvolává bakteriální infekce či chřipka, ale i vychýlená nosní přepážka. Zkuste inhalovat páru s eukalyptovým olejem, vhodné je pít heřmánkový čaj. Pokud bolest přetrvává déle než 3 dny a objevila se teplota, navštivte lékaře.
Zánět hrtanu (laryngitida) – v zimě nejběžnější příčina bolestí v krku. Původci jsou viry, někdy i bakterie (streptokoky). Virovou infekci si obvykle odstraníte sami kloktáním teplé slané vody, dostatkem tekutin a léky proti bolesti. Hlasivky nechte v klidu.