Loni daly pojišťovny lékárnám za léky 34 miliard a za zdravotnické prostředky přes 3,5 miliardy korun. Tržby lékáren přesáhly 72 miliardy korun, z toho za léky se blížily 64 miliardám.
„Považujeme za mimořádně naléhavé, aby při tvorbě vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních objemu péče pro rok 2013 i v činnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv byly provedeny korekce, které umožní vrátit se k vyrovnané ekonomické bilanci systému,“ uvedl svaz v prohlášení pro ČTK.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň připomněl, že z dlouhodobého pohledu celkové výdaje na léky klesají. „Pokud se podíváme na bilanci nákladů na léky od roku 2008, kdy začal lékový ústav s novým systémem určování úhrad a cen léků, je kladná v řádu několika miliard,“ řekl mluvčí ČTK.
Růst výdajů zaměstnaneckých pojišťoven za léky vysvětlil náměstek pro zdravotní pojištění Petr Nosek houfnými přechody klientů od Všeobecné zdravotní pojišťovny k zaměstnaneckým pojišťovnám.
„Vzhledem k těmto přechodům by bylo férové, aby svaz uváděl čísla očištěná o tyto nárůsty. Protože pouze tím, že výrazně stoupl počet pojištěnců, došlo také k významnému nárůstu výdajů za léky,“ řekl ČTK.
Sršeň doplnil, že právě proto, že zdravotní pojišťovny jsou výrazným hráčem v systému, očekává od nich ministerstvo, že předloží reálné návrhy zdravotně pojistných plánů, které umožní udržet stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění i v době stagnujícího ekonomického vývoje.
Svaz v prohlášení uvedl, že sedm členských pojišťoven se snaží vždy zajistit kvalitní, dostupnou a bezpečnou péči pro své pojištěnce. Není podle něj ale možné, aby veškerá ekonomická tíha a rozpor v nastavení systému zůstával jen na zdravotních pojišťovnách.
„O efektivní vynakládání prostředků by se měli snažit všichni účastníci systému veřejného zdravotního pojištění,“ vyzval svaz.