Nevhodně zvolené oblečení může paradoxně vést k mnoha zdravotním problémům. Pokud si obléknete příliš mnoho vrstev, podpoříte tím pocení a zvyšuje se riziko nachlazení. Snažte se řídit pravidlem tří vrstev a vybírat oblečení z prodyšných materiálů, které umožňují odvod potu. Izolace by měla být úměrná teplotě a fyzické aktivitě.
Co se dozvíte v článku
Nejčastější chybou je příliš mnoho vrstev
V zimě má mnoho lidí tendenci oblékat se opravdu hodně teple a zakrýt tělo mnoha vrstvami. Namísto efektivní ochrany před prochladnutím se tím ale naopak vystavují riziku opocení a nachlazení. Když si totiž obléknete příliš mnoho vrstev, tělo se začne přehřívat. Zcela přirozenou reakcí organismu je aktivace potních žláz.
Zvýšené pocení je v tomto případě snahou o regulaci tělesné teploty. Vlákna oblečení ovšem zadržují vlhkost. Mokré oblečení pak podporuje pocity chladu, i když jsou venkovní teploty relativně mírné. Vlhká kůže zároveň výrazně zvyšuje riziko podchlazení, protože v porovnání se suchou proniká teplo skrze mokrou vrstvu mnohem rychleji.
Těsné oblečení také vadí
Dalším častým nešvarem bývá nošení příliš těsného oblečení. Upnuté rukavice, boty nebo kalhoty mohou omezit cirkulaci krve v periferních částech těla. V chladu, kdy organismus běžně soustředí krev spíše do středu těla, je další snížení průtoku krve do končetin nežádoucí. V krajních případech se tím zvyšuje riziko vzniku omrzlin.
Raději syntetiku a vlnu než bavlnu
Důležité je dívat se na materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno. Ačkoliv je bavlna přírodní materiál, který dobře absorbuje vlhkost, v rámci zimního vrstvení je zcela nevhodná. Bavlněné oblečení se doporučuje nosit v létě. V zimě ale představuje problém, protože zůstává vlhké a vede k rychlému ochlazení organismu.
Raději se proto vyhněte bavlněnému spodnímu prádlu a tričkům, když se budete chystat na zimní sporty. Mnohem lepší volbou jsou materiály typu polyester a polypropylen. Vyrábí se z nich většina funkčního oblečení na sport. Další možností je vlna merino, která udržuje teplo i při zvýšené vlhkosti a je lehká.
Pozor na ochranu hlavy a dýchacího ústrojí
Hlava a krk patří mezi části těla s velkým prokrvením. To znamená, že na chlad reagují velice citlivě, a pokud člověk nemá vhodnou pokrývku hlavy, krev se v této oblasti ochlazuje velmi rychle. Bolesti hlavy, ztuhlost šíje a mírné potíže se mohou dostavit i v případě nošení čepice. Stačí, aby byla hodně tenká a neposkytovala dostatečnou izolaci. Problematické jsou také čepice, které nekryjí uši a čelo.
Pozor dále na špatnou ochranu dýchacích cest. Pokud budete nosit hodně silnou a neprodyšnou šálu přes ústa, riskujete, že látka hodně navlhne. Pak může vdechovaný vzduch ochladit tak, že nepříjemně studí. Dlouhodobé a intenzivní dráždění přitom může přispět ke kašli a nachlazení.
Tři vrstvy jako základ správného vrstvení
Vrstvení není o tom obléct si co nejvíce vrstev. Postup je poměrně jednoduchý. Sestává ze tří základních vrstev. Každá vrstva má svůj jasný účel. Pokud některá z nich nefunguje, celý systém vrstvení selhává.
Správně navrstvené oblečení vás udrží v mrazivých dnech v teple, ale zároveň odvede vlhkost a minimalizuje nadměrné pocení. Předejdete tím komplikacím v podobě podchlazení, omrzlin, zánětů dýchacích cest či bolestí kloubů.
První vrstva odvádí vlhkost
První vrstva přiléhá přímo na kůži. Stará se o odvod potu z pokožky a zajišťuje, že kůže zůstane suchá a nebude docházet k nadměrným ztrátám tepla. Tuto funkci dokážou výborně plnit funkční materiály a merino vlna. První vrstva by sice měla dobře přiléhat, ale rozhodně neškrtit. Lepší je, když je tenká. Pokud se v ní začnete potit už v klidu, je příliš silná.
Druhá se stará o izolaci
Druhá vrstva zajišťuje zadržení tělesného tepla. Tělo si vytváří teplo metabolickou aktivitou. Tato vrstva vytváří izolační vzduchovou kapsu a brání úniku tepla. Pokud je však příliš silná, začne docházet k přehřátí a pocení. Mezi vhodné materiály patří v tomto případě fleece, vlna či lehké péřové oblečení.
Třetí chrání před živly
Poslední vrstva chrání před větrem, sněhem a deštěm. Brání rychlému úniku tepla. Vítr totiž zvýrazňuje tzv. wind chill efekt, kdy se hodně snižuje pocitová teplota a tělo se ochlazuje mnohem rychleji. Bez ochranné vrstvy, která působí proti poryvům silného větru, může dojít k velice rychlému prochladnutí a svalovým křečím. Zvyšuje se také riziko omrzlin. Vnější vrstva musí být větruodolná, částečně (či plně) nepromoková a prodyšná.
Vrstvíte v zimě oblečení?
Jak poznat, že jste nevhodně oblečeni?
Pokud si nejste jisti, zda jste správně navrstvili oblečení, zaměřte se na následující signály. Oblečení by nemělo být v žádném případě zpocené nebo úplně vlhké. V takovém případě okamžitě ztrácí izolační vlastnosti. Na nadměrné ztráty tepla upozorňují také bolící končetiny vlivem chladu, omezení citlivosti, třes, únava či zpomalené reakce. Pokud má kůže bílý nebo namodralý odstín, může dojít ke vzniku omrzlin.
Jestliže na sobě některé ze signálů pozorujete, dostaňte se co nejrychleji do teplejšího prostředí a vlhké vrstvy oblečení vyměňte za suché. Tělo zahřívejte postupně, ideálně zmiňovaným suchým oblečením a klidem. Klíčové je vždy zůstat v suchu. Mokré oblečení zvyšuje riziko podchlazení i při mírných teplotách, proto je odvod vlhkosti mnohem důležitější než samotná tloušťka oblečení.
Zdroje: hradec.rozhlas.cz, health.harvard.edu, essentiahealth.org, pbsnc.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov