Určitě jste někdy v životě zažili moment, kdy jste třeba seděli na zastávce a foukal studený vítr. Druhý den jste se pak skoro nemohli hýbat, jak jste měli zatuhlá a bolavá záda. Tyto potíže jsou naprosto běžné, přičemž právě zádové svaly jsou v důsledku ohromného zatížení hodně vnímavé vůči chladu. Dobrou zprávou je, že většinou není nutné chodit k lékaři. Úlevu přináší hlavně teplo a jemné protažení.
Co se dozvíte v článku
Co se děje při ofouknutí?
Ofouknutí není samo o sobě onemocnění. Odborníci v tomto případě spíše mluví o akutním zatuhnutí svalů či akutní bolesti. Ofouknutí totiž zná z praktického života skoro každý, ale už málokdo plně chápe procesy, které mu předcházejí. Jedná se o přirozenou reakci svalů a měkkých tkání na chlad.
Svalové napětí přetrvává i po návratu do tepla
Při vystavení studenému vzduchu dochází k tzv. svalovým spasmům. V kůži jsou uloženy termoreceptory, které do centrálního nervového systému vyšlou signály. Ten pak zareaguje obranným mechanismem v podobě zvýšení napětí svalových vláken v dané oblasti.
Tělo se tímto způsobem snaží nejen zabránit pohybu, ale především ochránit hlouběji uložené struktury, jako jsou nervy, páteř a vnitřní orgány. Problém nastává, pokud tato ztuhlost přetrvává i po návratu do teplého prostředí. K tomu může častěji docházet u lidí, kteří mají špatné držení těla.
Tkáně se méně prokrvují a zadržují odpadní látky
Druhým jevem, ke kterému dochází při expozici studenému vzduchu, je vazokonstrikce. Drobné cévy se stahují hlavně v kůži a periferních částech těla, aby se zamezilo nadměrným ztrátám tepla. Kvůli omezenému přívodu kyslíku a živin do svalových vláken se také pomaleji odplavují metabolické odpadní látky. Ve svalech se tudíž mohou kumulovat zánětlivé mediátory, kyselina mléčná (laktát) a ionty vodíku. Tyto látky dráždí nervová zakončení a vyvolávají pocity bolesti.
Fascie ztrácí na pružnosti
Fascie, známá také jako povázka, je vazivová tkáň obalující svaly. Fascie jsou pružné a umožňují svalům zcela hladký pohyb. Působením chladu se však stávají tužšími a snižuje se jejich elasticita. Jednotlivé vrstvy se k sobě mohou lehce „lepit“, což vede k pocitům ztuhlosti, tahu a omezené pohyblivosti. Problémy navíc často nastávají i při skutečně drobných a nenáročných pohybech.
Proč jsou záda náchylná k zatuhnutí?
V oblasti zad se následky ofouknutí projevují nejčastěji. A nejedná se o náhodu, protože to vychází z jejich stavby, funkce a způsobu zátěže. Zádové svaly patří k nejvýznamněji zatěžovaným svalovým skupinám v lidském těle. Pracují prakticky bez ustání, protože se starají o vzpřímený postoj a stabilizaci páteře. Tím se odlišují třeba od svalů končetin, které se průběžně uvolňují.
Záda navíc představují dost velkou plochu, která je od okolního prostředí často oddělena jen tenkou vrstvou látky. Někdy stačí jen lehký průvan v úrovni zad, když se člověk hodně zpotí, následkem čehož dojde k ofouknutí a nepříjemnému ztuhnutí.
Roli sehrává i moderní styl života
V moderním životě je navíc ještě nadměrně vytěžujeme určitými návyky. Ačkoliv mnoho lidí vede spíše sedavý životní styl, jejich záda jsou současně přetěžovaná i oslabená. Dlouhé sezení u počítače v nepřirozené pozici vede k přetížení povrchových svalů, zatímco hluboký stabilizační systém je naopak slabý. Pro práci s počítačem jsou typická kulatá záda, předkloněná hlava a vysunutá ramena.
Lidé také tráví velké množství času s mobilním telefonem či tabletem v ruce, což je další situace, při které dochází k velkému zatížení. V kombinaci s chronickým stresem, špatným držením těla a nedostatkem přirozeného pohybu pak stačí menší závan chladu, aby došlo k bolestivému stažení svalů.
Pomáhá kombinace tepla a lehkého pohybu
U mnoha lidí naštěstí nejsou ofouknutá záda natolik závažný problém, aby jim zcela znemožnila fungování v běžném životě. Nejúčinnějším a zároveň nejdostupnějším prostředkem úlevy je teplo. Působí na cévy, které se rozšiřují, čímž se zlepšuje prokrvení svalů. Podporuje se tím odplavování odpadních látek, snižuje se svalové napětí a uvolňují se bolestivé spasmy.
Doporučuje se přikládat nahřívací polštářek přímo na bolestivou oblast. Využít můžete i suché teplo v podobě ledvinového pásu. Další možností jsou teplé sprchy a koupele. Ty mají navíc relaxační účinek, takže pomáhají odstranit psychické napětí. Důležité je udržovat záda v teple průběžně během dne a nepřestávat, i když akutní bolest odezní.
S bolavými zády má člověk tendenci se šetřit. Úplný klid na lůžku ovšem může potíže paradoxně prodlužovat. Naopak je potřeba se přiměřeně hýbat. Jemné pohyby v podobě opatrného protažení zlepší prokrvení a brání dalšímu tuhnutí. Pomohou i krátké procházky. Naopak je vhodné se vyhnout prudkým pohybům, zvedání těžkých břemen a náročnému sportu.
Co vám pomohlo na ofouknutá záda?
Nebojte se gelů a dbejte na regeneraci
Chybu určitě neuděláte, když na zatuhlá místa aplikujete hřejivý gel nebo mast. Tyto přípravky zvyšují lokální prokrvení a urychlují regeneraci. Pokud jsou bolesti opravdu silné, můžete použít ibuprofen. U přetrvávajících a opakovaných bolestí je namístě zvážit odbornou pomoc. Fyzioterapie a masáže pak pomáhají uvolnit hluboké svalové vrstvy a zlepšují držení těla.
Po celou dobu regenerace myslete na to, že svalům pomůže kvalitní odpočinek. Proto byste měli spát na dobré matraci v teplém prostředí, abyste se vyhnuli prochladnutí během noci. Celkově si dávejte pozor na chlad, protože během rekonvalescence jsou záda opravdu citlivá. Neseďte v průvanu, převlékejte zpocené oblečení za suché a chraňte záda před klimatizací.
Zdroje: fyzioklinika.cz, dvojka.rozhlas.cz, fyzical.com, myhealth.alberta.ca, my.clevelandclinic.org
