Cytologie zkoumá buňky z různých částí těla. Co odhalí a jak probíhá?

Cytologie
Zdroj: Depositphotos

Pokud vám lékař doporučí podstoupit cytologické vyšetření, nemusíte se hned znepokojovat. Například v gynekologii tato diagnostická metoda slouží hlavně jako prevence a provádí se v rámci běžné prohlídky. Kromě toho však cytologie pomáhá odhalit různé choroby, prekancerózní stavy a přítomnost rakovinotvorných buněk.

Co je to cytologie?

Jde o biologický obor, jenž se zabývá studiem struktury a funkce jednotlivých buněk. Zkoumá tedy nejen jejich fyziologii, ale i vlastnosti, chování ve vztahu k životním funkcím konkrétního organismu a buněčný cyklus (včetně dělení buněk a jejich zániku). Z lékařského hlediska pak cytologii, která se označuje také jako buněčná biologie, považujeme za součást mikroskopické anatomie.

Pokud je nutné finálně stanovit diagnózu nádorového onemocnění nebo některých dalších chorobných stavů, vždy se provádí mikroskopické vyšetření vzorku tkáně, který se získává prostřednictvím biopsie nebo během operačního zákroku. V závislosti na typu vzorku přitom lékaři volí buď vyšetření histologické (celistvý vzorek), nebo cytologické.

Cytologie je tedy screeningová metoda, která v klinickém smyslu umožňuje lékařům pomocí mikroskopického vyšetření odhalit přítomnost přednádorových nebo nádorových změn (různé nepravidelnosti), a to díky získaným volným buňkám. Vzorky je přitom možné odebrat z různých míst a různým způsobem (tělo je buď vyloučí samo, nebo jsou exfoliovány z tkáně). Patří sem například:

  • vzorky tělních tekutin (krev, moč, mozkomíšní mok),
  • stěr pomocí kartáčků a špátlí (například z děložního hrdla),
  • odsátí hromadící se tekutiny (voda na plicích, ascites),
  • tenkojehelná biopsie (ze štítné žlázy, lymfatických uzlin, cyst a pevných útvarů),
  • bronchoalveolární laváž při bronchoskopii (výplach průdušek a plicních sklípků),
  • vzorky výtoku nebo sekretu z různých částí těla,
  • odběr slin (sputum) a hlenu, které pacient vykašle,
  • odběr buněk z výstelky gastrointestinálního traktu,
  • seškrab buněk z kůže nebo sliznic (nos či ústa).

Odebraný vzorek se následně nanáší na sklíčko a lékaři ho po obarvení pod mikroskopem prozkoumají. Je-li materiálu dostatek, mohou následovat i další vyšetření, která jsou podobná jako při histologii. Ta pomohou například specifikovat druh nádoru, pokud lékař dojde k tomu, že se v odebraném vzorku nachází maligní buňky.

Výhodou cytologie je především poměrně jednoduchý způsob získávání vzorku, který pak lékaři zkoumají, ale také rychlost vyšetření a jeho relativně nízká cena. Zároveň je však nutné poznamenat, že rozhodně nejde o metodu, která by byla zcela rovnocenná histologii a negativní výsledek v tomto případě nedokáže stoprocentně vyloučit přítomnost nádorových buněk. [1, 2, 3, 4, 5]

Kdy se cytologie využívá?

Cytologické vyšetření patří mezi základní diagnostické metody a používá se v případě, kdy lékař pojme podezření na přítomnost abnormálních buněk nebo zaznamená příznaky, které by mohly signalizovat rozvoj nějakého onemocnění. Pokud se tyto obavy potvrdí, pomáhá nemoc také klasifikovat, určit její konkrétní příčiny a případně navrhnout vhodné řešení situace.

Pomocí odebraného vzorku může lékař do jisté míry zhodnotit různé abnormality typické pro zhoubná onemocnění, které se týkají velikosti buněk, tvaru buněčných jader, počtu jader v jedné buňce nebo třeba intenzity buněčného dělení. Ve výsledku je pak obvykle schopný určit, zda pacientovy buňky vykazují znaky přednádorových stavů, nebo zda jde přímo o buňky nádorové.

Onkologická cytologie tedy patří mezi screeningové testy, které lékařům v ideálním případě pomáhají odhalit přítomnost rakoviny dříve, než začne pacient pociťovat jakékoliv nepříjemné příznaky. V České republice přitom mezi nejčastější cytologické screeningové testy patří Pap stěr (podle George Papanicolaoua), jenž pomáhá odhalit karcinom děložního čípku (hrdla). Kromě toho se však cytologie používá také:

  • k odhalení infekčních onemocnění,
  • k diagnostice různých zánětlivých stavů,
  • k vyšetření lézí štítné žlázy,
  • k určení nemocí postihujících některé tělesné dutiny,
  • ke screeningu fetálních abnormalit. [6, 7, 8, 9]

Jak probíhá cytologické vyšetření?

Každá cytologie se provádí trochu jiným způsobem, a to v závislosti na odebraném vzorku (zda se jedná o tkáň, nebo spíše o tekutinu). Obecně nicméně existují čtyři základní kroky, které jsou součástí každého cytologického testu. Konkrétně sem řadíme:

  • odběr vzorků buněk,
  • následné zpracování vzorků,
  • prozkoumání odebraných vzorků,
  • zhodnocení výsledků. [10, 11]

Jak vypadají výsledky cytologie?

Zde samozřejmě opět záleží na tom, jaký typ cytologického vyšetření pacient podstoupil a co konkrétně se lékaři rozhodli prozkoumat. Výsledky ovšem typicky obsahují informaci o tom, zda vzorek obsahoval abnormální buňky, a pokud ano, s jakým zdravotním problémem se člověk potýká (infekce, prekancerózní změny, rakovina). Jedná-li se o nádor, cytologie může také určit stupeň onemocnění. Dále pak toto vyšetření ukáže, zda je nutné podstoupit další testy. [12, 13, 14]

Podstoupili jste cytologii?

Cytologie děložního čípku

Jde o metodu, která bývá součástí běžného gynekologického vyšetření a slouží hlavně k včasnému odhalení rakoviny děložního čípku. Vzorek buněk potřebný pro mikroskopické vyšetření se odebírá při běžné preventivní prohlídce (tzv. Pap stěr), kterou by každá žena měla absolvovat jednou ročně. Pokud jsou výsledky nejasné či abnormální, doporučuje se dřívější kontrola, obvykle za 3–6 měsíců.

Odběr vzorků se přitom provádí stěrem z povrchu děložního čípku (exocervix) prostřednictvím špachtličky obalené vatou či kartáčku, nebo případně z kanálku děložního hrdla (endocervix) pomocí speciálního kartáčku. Tato metoda je velice jednoduchá, nebolestivá a navíc poměrně rychlá. Stěry z pochvy, zevních rodidel nebo jiných míst jsou pak spíše výjimečné.

Materiál se následně rozetře na sklo a zafixuje (typicky alkoholovým roztokem, aby zde nedošlo ke vzniku umělých buněčných změn). Každé sklíčko musí být pečlivě označené a spolu s průvodkou se posílá do cytologické laboratoře k dalšímu vyšetření. Tam se pak stěr dále zpracovává a barví (dle Papanicolaoua), aby ho mohl odborník pod mikroskopem zhodnotit. Výsledek poté odešle gynekologovi, který o něm bude svou pacientku informovat.

Kromě Pap stěru, který je hrazený ze zdravotního pojištění, dnes existuje ještě modernější metoda, která se označuje jako LBC odběr (liquid based cytology). V tomto případě se buňky vzorku odebírají do tekutého média. Po odběru se preparáty z tekutého média vyrábí v laboratoři, kde z nich lékaři odstraní hlen i červené krvinky. Buňky se navíc rovnoměrně rozetřou na sklíčko, což umožní přesnější diagnostiku.

Výhodou LBC vyšetření neboli cytologie v tekutém médiu je pak i skutečnost, že z uskladněného vzorku lze provést dodatečné imunocytochemické rozbory či vyšetření na HPV. Jedná se však o finančně náročnější variantu, která se v České republice během preventivních prohlídek většinou nepoužívá. [15, 16, 17, 18]

Jak se na vyšetření připravit?

Pacientky se často ptají, co může ovlivnit výsledky cytologie a jak se těsně před tímto vyšetřením chovat. Vzhledem k tomu, že některé stavy mohou mít na testy výrazný vliv, by se ženy alespoň dva dny před cytologií měly vyhnout nechráněnému pohlavnímu styku. Zároveň by zhruba po dobu pěti dnů měly vynechat také výplachy pochvy, užívání vaginálních čípků nebo aplikaci mastí. Kromě toho se doporučuje, aby lékař cytologické vyšetření prováděl nejméně 5 dnů po menstruaci. [19, 20]

Výsledky cytologie děložního hrdla

Momentálně posuzuje výsledky cytologie stupnice, která se označuje jako The Bethesda system, pochází z roku 2001 a lékařům poskytuje základní popisnou diagnostickou terminologii. Kromě buněčných změn dlaždicového a žlázového epitelu (zvětšení jader, nepravidelný tvar buněk i jader), se soustředí také na kvalitu nátěru, přítomnost infekce a hormonální stav pacientky.

Zajímá vás, za jak dlouho výsledky cytologie obdržíte? Hodnocení odebraného vzorku bývá k dispozici obvykle do 14 dnů od preventivní gynekologické prohlídky a v závislosti na tom, co se v něm říká, lékař volí další postup:

  • Jsou-li výsledky v pořádku (negativní či normální nález), ve stěru nebyly odhaleny žádné změněné buňky a riziko vzniku rakoviny děložního čípku by tedy mělo být minimální. Pacientku proto čeká kontrola zase za rok (pravidelná gynekologická prohlídka).
  • Pokud jsou výsledky pozitivní, ještě to neznamená, že se pacientka potýká s rakovinou děložního čípku. Musí ovšem absolvovat doplňující vyšetření, s jehož pomocí bude lékař schopný určit další postup.

Abnormální výsledek testu nejčastěji značí, že ke změně buněk došlo vlivem lidského papilomaviru (HPV), což je jedna z nejčastějších pohlavních infekcí, s nimiž se dnes ženy setkávají. Kromě toho pak změny mohou mít na svědomí přítomné bakterie, jiné viry nebo třeba chemikálie, které dráždí epiteliální buňky, ale samozřejmě i prekancerózní a kancerózní stavy.

Další testy se provádějí v závislosti na tom, jaký typ abnormálních buněk se ve vzorku nachází. Některé změny v epitelu děložního čípku časem spontánně vymizí, a proto se obvykle volí postup vyčkávání a sledování bez radikálního lékařského zásahu. Podle závažnosti cytologického nálezu se další kontrolní stěry provádějí většinou za 3–6 měsíců, nebo je pacientka odeslána na kolposkopii.

Ačkoliv může být Pap test velice prospěšný, jedná se pouze o metodu pomocnou. Může tedy ukazovat správné výsledky, ale zároveň někdy bývá falešně nadhodnocena či falešně podhodnocena. Při procházení výsledků je proto vždy nutné postupovat individuálně a zohlednit nálezy na čípku také s případným plánováním těhotenství. V praxi se nicméně můžete setkat konkrétně s těmito výsledky:

  • ASC-US: V tomto případě je výsledek stěru lehce abnormální a riziko přítomnosti závažnějších prekancerózních změn bývá velice malé. Vždy je ale nutné provést kontrolu (typicky kontrolní cytologický stěr), a pokud bude nález nadále abnormální, odeslat pacientku na podrobnější vyšetření děložního hrdla.
  • LSIL: Výsledek stěru je mírně abnormální, ale stejně jako v předchozím případě je riziko výraznějších přednádorových změn poměrně malé. Přesto však musí pacientka podstoupit kontrolní stěr, a pokud problémy přetrvávají, je nutné zvážit doplňující vyšetření (expertní kolposkopie, HPV testování, biopsie…).
  • HSIL, ASC-H, AGC-NEO: Všechny tyto nálezy jsou znamením, že je nutné provést další podrobné vyšetření děložního hrdla (ne pouze kontrolní cytologii), které by měl vést specialista v oboru. Jedná se totiž o výsledky, které poukazují na závažnější přednádorové stavy, což se často i potvrdí.
  • AGC-NOS: Cytologické vyšetření prokázalo lehce abnormální výsledky, a to pravděpodobně ve žlázovém epitelu. Je proto nutné provést po přeléčení zánětu cervixu kontrolu (typicky cytologický stěr za 3–6 měsíců) nebo i doplňkový HPV test.

Gynekologická cytologie obecně slouží jako diagnostická metoda, ale zároveň funguje jako určitá forma prevence. Podaří-li se lékařům odhalit abnormální buňky včas, je možné přednádorový stav i nádor v počátečním stádiu celkem účinně léčit. Postižená tkáň se obvykle odstraňuje pomocí malého zákroku, který se nazývá konizace, čímž může lékař zachránit pacientce život. [21, 22, 23, 24, 25, 26]

Zdroje: my.clevelandclinic.org, medicinenet.com, hopkinsmedicine.org, nzip.cz, linkos.cz, stefajir.cz, wikiskripta.eu, vzp.cz, konizace.info, gynmedico.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top