Bronchoskopie slouží k diagnostice nádorů a jiných onemocnění plic. Jak vyšetření probíhá?

Bronchoskopie je endoskopické vyšetření, které slouží jako diagnostická i léčebná metoda při onemocnění dolních cest dýchacích. Využívá se zejména k odhalení a diagnostice nádorů, ale i méně závažných zdravotních stavů a také k odstranění cizích těles. Nejčastěji probíhá pod lokální anestezií, pro některé účely je ovšem vhodnější celková narkóza. Zajímá vás, jak bronchoskopie probíhá?

Co je bronchoskopie?

Bronchoskopie je endoskopická vyšetřovací metoda dolních cest dýchacích. Využívá se zejména při onemocnění průdušek, průdušnice a plic. Lékaři při tomto vyšetření používají nástroj zvaný bronchoskop. Ten vypadá jako tenká pružná či pevná hadička o průměru 0,5 cm a uvnitř obsahuje optická vlákna, kterými lze získat obraz z dýchacích cest.

Kromě stanovení diagnózy mohou lékaři pomocí bronchoskopu odebrat vzorek tkáně k histologickému či cytologickému vyšetření a také provádět léčebné zákroky, zpravidla s cílem obnovit průchodnost dýchacích cest. Tímto způsobem je tedy možné odhalit i nádorové procesy v těchto tkáních. [1, 2, 3]

Důvody k podstoupení bronchoskopie plic

Bronchoskopické vyšetření umožní vašemu lékaři diagnostikovat a léčit jakékoli problémy související s plícemi, které zažíváte. Bronchoskopie má význam především v odhalení a diagnostice nádorů plic, jelikož bez odebrání vzorku tkáně nelze spolehlivě provést diagnózu.

Diagnostická bronchoskopie

Diagnostická bronchoskopie dokáže odhalit široké spektrum patologických stavů v dolních dýchacích cestách, jako je změna barvy sliznice, zúžení či úplný uzávěr části dýchacího procesu. Pomocí bronchoskopie lze diagnostikovat:

Terapeutická bronchoskopie

Terapeutická bronchoskopie zahrnuje mnoho výkonů, zejména těch používaných k odstraňování cizích těles z dýchacích cest, která mohou způsobit dušnost či těžké hnisavé zápaly plic. Endoskopickými přístroji lze předměty bezpečně zachytit a vytáhnout. Nejčastěji se terapeutická bronchoskopie využívá k následujícím:

  • odstranění cizích těles,
  • odstranění krevních sraženin a hlenů,
  • odsátí nadbytečné tekutiny,
  • dilatace dýchacích cest,
  • zastavení krvácení,
  • zavedení stentů do dýchacích cest,
  • lokání léčba nádorů (zahrnuje terapii laserem, kryoterapii, elektrokauter apod.). [4, 5, 6, 7]

Jak bronchoskopie plic probíhá?

Vyšetření může probíhat pod lokální anestezií, v analgosedaci nebo v celkové narkóze. Nejčastěji se využívá lokální anestezie, přičemž celkové narkóze se dává přednost spíše při terapeutických zákrocích. Vždy tedy záleží na domluvě s vaším lékařem. Pro analgosedaci i celkovou narkózu jsou však nutné výsledky vyšetření krve a EKG.

Existují dva typy bronchoskopů, pevný a ohebný. Častěji se využívá ohebný (flexibilní) bronchoskop. Tento přístroj se pacientovi zavádí skrze nosohltan do hrtanu a hlouběji až do dýchacích cest. Na konci bronchoskopu je umístěna miniaturní videokamera, jejímž prostřednictvím lékař může nahlédnout do dýchacích cest. Během bronchoskopie je pořizována dokumentace (video, fotografie), která je archivována. [8, 9, 10,]

Jak se na bronchoskopii připravit?

K bronchoskopii vás pravděpodobně objedná plicní lékař. Provádí se nalačno a měly by jí předcházet krevní náběry informující o srážlivosti krve. Pacienti se sníženou srážlivostí krve mají totiž během zákroku zvýšené riziko krvácení do dýchacích cest.

Večer před vyšetřením užijte dle doporučení lékaře lék na utlumení kašle a zklidnění. Alespoň 6 hodin před zákrokem byste neměli nic jíst ani kouřit a 3 hodiny před ním byste už neměli ani nic pít. Lékař vám rovněž může zakázat užívání některých léků. [11, 12]

Co vás čeká po vyšetření?

Po ukončení bronchoskopie plic budete po krátkou dobu sledováni, a pokud nenastanou žádné potíže, budete posláni do domácí péče, případně zpět na oddělení pro pokračování hospitalizace. Během této doby budou monitorovány všechny důležité životní funkce, a to včetně dýchání, krevního tlaku, srdeční frekvence a hladiny kyslíku.

Zpravidla je nutné následující 2 hodiny nic nepít a nejíst. V příštích 24 hodinách nesmíte řídit motorové vozidlo nebo vykonávat činnosti, které vyžadují zvýšenou pozornost. Pár dní po zákroku můžete pociťovat škrábání a bolest v krku a můžete také chraptět. To je zcela normální a zpravidla to samo odezní bez nutnosti užívání léků. [13, 14, 15]

Bronchoskopie a možné komplikace

Bronchoskopie je invazivní vyšetření, při kterém nelze vyloučit vznik komplikací. O rizicích spojených s bronchoskopií vás vždy musí informovat lékař v rámci diskuze před zákrokem. Přestože je vyšetření díky anestezii nebolestivé, u některých pacientů může zavádění přístroje vyvolat kašel a pocit ztíženého dýchání.

Po bronchoskopii můžete chraptět a mít zhrublý hlas. Vážné komplikace jsou spíše vzácné, nicméně lékařský personál je na ně připraven. Pokud se u vás po zákroku objeví horečka nebo obtíže s dýcháním, měli byste neprodleně kontaktovat lékaře. Možné komplikace mohou zahrnovat:

  • krvácení a vykašlávání krve, zvláště pokud je provedena biopsie,
  • infekce,
  • potíže s dýcháním,
  • nízkou hladinu kyslíku v krvi během vyšetření,
  • horečky a zimnici po výkonu,
  • alergickou reakci po podání léků.  [16, 17, 18]

Zdroje: fnbrno.cz, mou.cz, stefajir.cz, healthline.com, mojemedicina.cz, nhlbi.nih.gov

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top