Co je kolonoskopie?
Co se dozvíte v článku
Kolonoskopie je invazivní zákrok, který lékařům umožňuje prohlédnout celý vnitřek tlustého střeva, a to od konečníku až k dolnímu konci tenkého střeva. Provádí se pomocí endoskopu, tedy ohebné sondy o průměru asi 11–13 milimetrů. Jedná se o optický přístroj, pomocí kterého lze převést obraz z dutin do elektrické podoby. Kromě pozorovací funkce využívají lékaři kolonoskopii i k celé řadě zákroků, a to například k:
- odstranění polypů či nádorů tlustého střeva,
- biopsii,
- zástavě krvácení,
- ošetření hemoroidů,
- endoskopické dilataci stenóz.
Kolonoskopické vyšetření hraje důležitou roli při diagnostice nevysvětlitelných zánětlivých změn, své využití pravidelně nachází také u vyhledávání časných příznaků rakoviny tračníku a konečníku.
Příprava na kolonoskopii
Pacienty zpravidla zajímá, jaká se zákrokem souvisí příprava a zda je čeká v případě kolonoskopie dieta či jiné omezení. Vzhledem k tomu, že se kolonoskopie řadí mezi invazivní vyšetřující metody, je před jejím uskutečněním nutné dodržet určité postupy. To se týká především „čištění střev“ před kolonoskopií, kdy je tlusté střevo nutné zcela vyprázdnit.
Dieta před kolonoskopií
Pokud i vás čeká vyšetření endoskopem, pravděpodobně přemýšlíte nad tím, co jíst před kolonoskopií. Speciální strava před kolonoskopií je více než žádoucí. Je nutné tři dny před výkonem zcela vyloučit jídla, která obsahují jádra, pecky a slupky. Jídelníček před kolonoskopií by neměl obsahovat také:
- naloupanou rýži,
- celozrnné pečivo,
- ovoce,
- zeleninu,
- oříšky,
- kmín,
- mák.
V rámci příprav na kolonoskopii je navíc nutné jíst výhradně kašovitou a tekutou stravu, a to dva dny před vyšetřením. Den před vyšetřením by měl pacient konzumovat pouze tekutiny, případně vývar bez masa, nudlí a zeleniny. Zároveň je dobré pít velké množství vody, nikoli však mléko a džusy s dužinou. V některých případech může lékař doporučit také speciální roztok či projímadlo, které pomůže s vyčistěním střev. Může se jednat například o tyto přípravky:
- Fortrans,
- Moviprep,
- Picoprep,
- Eziclen.
Ráno před zákrokem, tedy zhruba 6 hodin předem, pacient nesmí vyjma nezbytné medikace vůbec jíst.
Léky před kolonoskopií
Pokud pravidelně užíváte nějaké přípravky, pravděpodobně vás zajímá také informace týkající se toho, co jíst před kolonoskopií za léky a kterým se naopak obloukem vyhnout. Dlouhodobě užívanou medikaci, kam se řadí léky na krevní tlak, srdeční činnost či psychofarmaka, lékaři nedoporučují vyřazovat, přičemž přípravky lze užít i v den vyšetření. Co by měli pacienti naopak vysadit, jsou léky obsahující železo. Tam patří:
- Soprbifer,
- Aktiferrin,
- Ferronat,
- Tardyferon,
- Maltofer.
Pozor je třeba dát také na léky ovlivňující srážlivost krve. V případě, že užíváte Warfarin, Pradaxu či jiný přípravek podobného typu, je nutná konzultace s vaším ošetřujícím lékařem.
Co jíst po kolonoskopii?
Pokud nebyl během vyšetření proveden žádný zákrok, není třeba žádná speciální strava po kolonoskopii. Není tedy nutné konzumovat kašovitou či dokonce tekutou stravu. V případě, že zákrok proveden byl, je třeba po dobu alespoň 24 hodin konzumovat kašovitou stravu. Záleží ale na doporučení lékaře. Ačkoli opatření mají význam především pro lepší přehlednost v případě komplikací, některá zdravotnická zařízení doporučují normální stravování ihned po odeznění sedace.
Máte strach z kolonoskopie?
Jak probíhá kolonoskopie?
Vyšetření endoskopem trvá přibližně 20 až 30 minut, v některých případech, zvláště pak u léčebných výkonů, se tento čas může protáhnout. Před začátkem zákroku je pacientům možné podat nitrožilně zklidňující léky (midazolam) anebo inhalační anestezii (oxid dusný).
Před výkonem musí pacient ležet na levém boku, přičemž během kolonoskopie může být lékařem vyzván, aby tuto polohu změnil. Vyšetření zahajuje lékař zavedením endoskopu do konečníku a dále do celého tlustého střeva. Aby byla zajištěna dobrá viditelnost, je do střev třeba vehnat vzduch, který může pacient pociťovat jako tlak v břiše.
V případě odstranění větších lézí doporučují lékaři tekutou stravu alespoň den po výkonu. Na tu pacient po 24 hodinách naváže stravou kašovitou, přičemž přechod na běžnou stravu závisí na individuální toleranci pacienta.
Při vytahování endoskopu lékař střevo podrobně prohlíží, může rovněž odebrat část střevní sliznice, kterou následně pošle na histologické vyšetření. V případě, že pacient krvácí do tračníku, je možné přes endoskop přetáhnout speciální laser a tepelnou či elektrickou sondu. Lze také injekčně aplikovat léky na zastavení krvácení.
Po vyšetření zůstává pacient ještě nějakou dobu na specializovaném pracovišti. Po dobu 24 hodin po zákroku navíc nebude schopen sám řídit, měl by si tedy na cestu domů předem zajistit odvoz. Po zákroku by neměl vykonávat ani žádné činnosti, které vyžadují větší pozornost, typicky třeba obsluhu strojů.
Potíže po kolonoskopii
Přestože jsou komplikace po kolonoskopii v zásadě vzácné, v některých případech se mohou objevit vedlejší důsledky v podobě krvácení. To se nejčastěji dostavuje po odstranění polypů či po odběru vzorků. Mezi velmi vzácné důsledky kolonoskopie se pak řadí:
- protržení stěny střeva,
- postpolypektomický syndrom,
- roztržení sleziny,
- infarkt myokardu.
U některých pacientů se objevuje také bolest břicha po kolonoskopii. Ta je ve valné většině případů způsobena plynem, který lékař vypustil do střev během vyšetření. V případě, že šlo pouze o klasickou kolonoskopii bez zásadních výkonů, je pacientovi doporučeno navštívit ihned po proceduře toaletu a snažit se plyny vypustit. Pokud bolest břicha ani pak neustupuje a naopak ostře stoupá, je nutné o tom informovat lékaře.
Někteří jedinci, zvláště ti s citlivým trávením, mohou mít po kolonoskopii obtíže se zažíváním, což je zpravidla způsobeno použitím projímavých přípravků. To může některé jedince také dehydratovat, zejména starší pacienty. Vyloučit nicméně nelze ani alergickou reakci na lék obsažený v tlumící injekci.
Zdroj: gastroenterologie-brno.cz, wikiscripta.cz