Pokud si neustále stěžujete na převládající únavu, vaše okolí vás už pravděpodobně považuje za simulanta. Netuší přitom, že se dost možná potýkáte s chronickým únavovým syndromem, který s leností ani hypochondrií rozhodně nemá nic společného. Jedná se o onemocnění, které aktuálně znepříjemňuje život asi 40 tisícům českých pacientů.
Chronický únavový syndrom se týká především dospělých osob středního věku, přičemž o něco častěji postihuje ženy. Konkrétně perfekcionistky s vysokými ambicemi. Onemocnět jím však mohou i dospívající děti, a to nejčastěji mezi 13. a 16. rokem života.
Pacienti se velmi často setkávají s nepochopením svého okolí. Jsou považováni za líné a neschopné. Je ale potřeba si uvědomit, že chronický únavový syndrom je regulérně uznávanou chorobou. K pacientovi je tedy nutné přistupovat jako ke kterémukoli jinému nemocnému člověku. Podpora nejbližších totiž hraje v tomto případě významnou roli.
Kromě toho, že se postižený člověk cítí stále bez energie, má tento syndrom dopad také na jeho běžný život. Negativně ovlivňuje jeho zdraví, ale také rodinné i partnerské vztahy. Nemocný nemá energii na vykonávání běžných pracovních i sociálních povinností a často tak zůstává osamocen, což může vést k psychickým problémům.
Příčiny únavového syndromu
Konkrétního původce nemoci se zatím nepodařilo odhalit. Odborníci se však shodují, že chronický únavový syndrom patří k atributům dnešní uspěchané doby a pro mnoho nemocných je varovným signálem, že je třeba zpomalit. Kromě toho, že při jeho vzniku hraje stěžejní roli virová infekce, ho totiž podporuje také vysoké pracovní nasazení, velká odpovědnost a dlouhodobé psychické a fyzické vypětí. Negativní vliv má samozřejmě i stres a neschopnost relaxovat.
Příznaky
Nemocný si většinou stěžuje na těžkou únavu a tělesné i duševní vyčerpání. Celková slabost se pak zhoršuje i po lehké námaze a tento pocit přetrvává i po delším odpočinku. Únava je však jen jedním z mnoha faktorů, které toto onemocnění doprovází. Nemocný má obvykle také posunuté vnímání teploty, což znamená, že trpí pocity horka nebo chladu. Může se u něj objevovat i zvýšena teplota a bolestivé mízní uzliny.
Kromě celkové ztráty energie je to třeba:
- Bolest kloubů a svalů
- Bolest hlavy
- Špatný spánek
- Problémy se soustředěním
- Poruchy paměti
- Světloplachost
- Citlivost na zvuky
- Citová nevyrovnanost
Spolu s únavovým syndromem se může objevit také deprese. Je však stále otázkou, zda se skutečně jedná o příznak. Někteří odborníci se domnívají, že je únavový syndrom naopak důsledkem psychické poruchy.
Diagnostika a léčba
Vzhledem k tomu, že se únavový syndrom projevuje mnoha způsoby, je velice obtížné jej diagnostikovat. Lékaři proto zpravidla volí vylučovací metodu, kdy nejprve zavrhnou jiná možná onemocnění. Důležitou roli pak hraje zejména doba, po kterou se jednotlivé příznaky vyskytují a to, kolik jich pacient pociťuje najednou. Obecně se udává, že únavový syndrom lze diagnostikovat v momentě, kdy se po dobu 6 měsíců u pacienta vyskytují 4 syndromy zároveň. Není to ale pravidlem.
Kromě únavového syndromu může být únava příznakem mnoha dalších zdravotních problémů, a to například:
- Chronických zánětů
- Infekčních chorob
- Nádorů
- Autoimunitních onemocnění
- Neurologických poruch
- Hormonálních poruch
- Mentálních poruch
- Poruch spánku
- Anémie
Samotná léčba pak bývá komplexní. Pokud jsou v těle přítomny příznaky zánětu, jsou nasazena antibiotika, je-li třeba, užívá pacient také léky mírnící bolest či přípravky na nespavost. Energie se pak zvyšuje podporou imunitního systému a pomocí doplňků stravy. S psychickou únavou pomáhá kognitivně-behaviorální terapie. Účinná během léčby mohou být také homeopatika či akupunktura.
Prevence
Vzhledem k tomu, že nemoc nemá konkrétní spouštěč, je, jak to v mnoha případech bývá, prevencí zdravý životní styl. Důležitá je vyvážená strava, dostatek vitamínů a minerálů i hydratace. Od stresu pak jednoznačně pomůže pravidelný pohyb, doporučuje se například jóga nebo pilates. Obecně se doporučuje zvolnit životní tempo a vyvarovat se stresu.