Jak předcházet onemocněním u dětí ?

Onemocnění dětí je vždy nepříjemné a také klade větší nároky na dospělé členy domácnosti. Návštěvy lékaře a péče o nemocné dítě představují časově náročné úkoly, které si nezřídka vyžádají i pracovní absenci jednoho z rodičů, což je pochopitelně nemilé. Do popředí naší pozornosti se proto dostává otázka prevence.

Při naší snaze předcházet onemocněním u dětí je samozřejmě třeba dodržovat určitá pravidla. Ta jsou poměrně jednoduchá a jsou totožná se zdravým způsobem života. Zahrnují správné oblékání, vhodnou stravu a dodržování pitného režimu, pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. V zimních měsících je vhodné zařadit dětem do jídelníčku navíc větší množství vitaminů a stopových prvků.

Dětský jídelníček by měl obsahovat dostatek ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a cereálií, doplněných střídmě masem a rybami. Zeleniny a ovoce by děti měly sníst až pět porcí denně, nejlépe tři porce zeleniny a dvě porce ovoce. Za porci se považuje takové množství, které se vejde do hrsti dítěte. Takovéto množství svou velikostí nejlépe odpovídá potřebě dítěte.

Dvakrát denně, nejlépe ráno a večer, by pak mělo dítě dostat mléčný výrobek. Nejvhodnější jsou mléčné výrobky zakysané, v této formě umožňují lepší vstřebávání vápníku a navíc dodávají tělu prospěšné laktobacily neboli probiotika. Jedná se o „hodné“ bakterie, které osidlují střevní flóru a udržují tu rovnováhu mezi zdravím a nemocí.

Nejvíce životaschopných organismů vhodných k osídlení střeva obsahují polotučné nebo i tučné kefíry, zakysaná mléka, podmáslí a bílé jogurty. Na značce nebo konkrétním laktobacilu nezáleží, všechny působí prakticky stejně. Větší pozornost zato věnujte datu výroby. Probiotické kultury totiž nemívají příliš dlouhou životnost. Prostředky určené přímo na podporu imunity by dítě mělo užívat jen s vědomím lékaře.

Jak předcházet opako vání infekcí

Zejména v předškolním období, kdy děti začnou navštěvovat kolektivní zařízení a jejich imunitní systém není ještě dostatečně odolný, dochází v některých případech k častému opakování infekcí. Jedná se zejména o infekci dýchacích cest. Nechcete-li za pár dní znovu řešit problém hlídání a starosti o nemocné dítě, začněte dítě před dalším onemocněním chránit ještě dříve, než jej opět pošlete do školky nebo do školy.

Především mu nechte dostatek času, aby se mohlo doléčit. Každá rýma trvá většinou týden, po viróze, kdy mělo dítě dva až tři dny teplotu, potřebuje ještě alespoň další tři dny rekonvalescence a při angíně by mělo doma zůstat zhruba dva týdny. Oslabený imunitní systém má proti další infekci méně šancí na úspěch. Vyplatí se proto také doplnit ty vitaminy a stopové prvky, které jsou během nemoci spotřebovávány ve vyšší míře – například vitamin C nebo železo.

Na často kladenou otázku, kolik nemocí během roku je „v normě“, nelze odpovědět paušálně. Záleží mimo jiné na tom, jak jsou závažná, zda se opakuje stále stejný typ onemocnění a podobně. Jinak se posuzuje dítě, které žije bez sourozenců a nechodí do školky, jinak to, které má sourozence, kteří z kolektivu přinášejí různé nemoci a vzájemně si je předávají. Rozhodnutí, zda je potřebné imunologické a alergologické vyšetření, by měl vždy učinit dětský lékař, který pacienta zná, s přihlédnutím ke všem uvedeným okolnostem.

Dítě při ho rečce

V okamžiku, kdy dítě začne kašlat a posmrkávat, by měli rodiče pečlivě zvážit jeho stav. I když nemá teplotu, cítí se možná natolik unavené, že pro něj bude den strávený ve škole utrpením, nehledě na riziko, že nakazí své kamarády. Kašel nebo rýma jsou totiž v devadesáti procentech případů virovou infekcí.

V případě vzestupu teploty by ale dítě mělo již vždy zůstat doma, malé děti rozhodně pod dozorem dospělé osoby, nejčastěji někoho z rodičů. Dítě s teplotou do školy nebo do školky rozhodně nepatří, i kdyby šlo jen o teplotu zvýšenou. Je to známka, že jeho organismus s něčím bojuje. Pokud teplota nepřesáhne 38 stupňů Celsia, stačí klid a dostatečný přísun tekutin. Vyšší teplotu je třeba srazit, může totiž být pro dítě nebezpečná.

Rodiče by akutní horečku měli umět zvládnout. Největší chybu udělají, pokud jedou hledat lékaře s dítětem, která má vysokou horečku, aniž zkusili podat lék na její snížení. Znamená to mít v domácí lékárně alespoň jeden „dětský“ lék pro sražení horečky a znát správné dávkování podle tělesné hmotnosti svého potomka.

U dítěte, které odmítá léky podávané v sirupu, je vhodné mít k dispozici formu čípků, a to raději obou lékových forem, které je možné v mimořádné situaci i kombinovat (paracetamol a ibuprofen v dávkování s ohledem na hmotnost dítěte).

Vhodná opatření jsou také, že dítě ošetřujeme v dobře vyvětrané místnosti, s přiměřenou okolní teplotou (kolem dvaceti stupňů Celsia), podáváme dostatek chladných tekutin a dítě nenutíme do jídla. Léky na snížení tělesné teploty jsou volně prodejné, podáváme je zpravidla v šestihodinových intervalech. Dávku volíme podle váhy a věku dítěte v souladu s údaji v příbalovém letáku či na obalu léčivého přípravku.

Jako další způsob, jak ovlivnit tělesnou teplotu dítěte, je možné použít i formu studených zábalů. Trup dítěte zabalíme do osušky namočené ve vlažné vodě na 10–20 minut, hlavu a končetiny necháváme volné, mokrou osušku ničím nepřikrýváme. Tělesnou teplotu měříme za 30 minut po sejmutí zábalu. V této době dítě necháme jen lehce osušené, v tenkém pyžamku.

Pokud hodnota tělesné teploty neklesne pod 39 stupňů Celsia, můžeme zábal i několikrát opakovat. Další variantou je omývání dítěte, kdy ho posadíme do vany s menším množstvím mírně teplé vody a houbou omýváme trup a končetiny.

Tyto metody je vhodné použít za situace, kdy se jim dítě nebrání, pláčem a strachem se zbytečně vyčerpává – použití léku na sražení horečky je pak vhodnější. Zábaly ani omývání houbou nikdy nepoužijeme u dítěte s „mramorovanou“ kůží nebo chladnými končetinami!

Když dítě reaguje poklesem horečky, pije, po sražení teploty se chová normálně a nemá žádné jiné obtíže ani příznaky, pouze běžné projevy virózy, není nutné okamžitě vyhledat lékaře. U časného stadia virové infekce lékař nic dalšího udělat ani nemůže. Takové návštěvy zbytečně zatěžují ordinace a nejsou příjemné ani pro dítě.

Naopak pokud vysoké horečky nepolevují a dítě si například stěžuje na velkou bolest v krku, vysoké horečky se nedaří běžnými dávkami podaných léků srazit, dítě je schvácené, apatické, není nač čekat. Takové stavy běžným projevům virové infekce neodpovídají. Může jít například o začínající angínu nebo jinou bakteriální infekci a pak je důležité nasadit co nejdříve odpovídající léčbu, tedy antibiotika.

Za této situace platí, že čím rychleji je diagnóza určena, tím lépe. V nejasných případech lékař může přímo v ordinaci provést i další vyšetření k určení diagnózy. Antibiotika by však měla být vždy ordinována cíleně. Ochrání sice před závažnou bakteriální infekcí, ale na běžnou virózu vliv nemají.

Kdy k lékaři?

Pokud dítě nemá kromě teploty žádné závažné příznaky (opakované zvracení, časté vodnaté stolice, výrazné bolesti hlavy, uší, břicha, v krku, obtížné dýchání apod.), dostatečně přijímá tekutiny, reaguje na léky na snížení teploty, při přechodném poklesu teploty projevuje zájem o okolí, lze s návštěvou lékaře vyčkat 2–3 dny. Při delším trvání teplot je vhodné odebrat ranní moč a navštívit dětského lékaře.

Pokud nastanou při teplotě alarmující příznaky, jako je výrazná apatie, svalové záškuby, dušnost, projevy krvácení do kůže (tmavě červené skvrnky, které postupně splývají), je nutné volat lékařskou pomoc bezodkladně – nejlépe rychlou záchrannou službu!

Zamířit při každém zakašlání do ordinace dětského lékaře není nejlepší nápad. Takové návštěvy zatěžují nejen pediatry, kteří v počátečních stadiích virové infekce mohou doporučit jen klid a léky proti teplotě, ale i dítě vystavené v čekárně kontaktu s dalšími nemocnými. V některých případech ho však váhání může ohrozit i na životě.

Váhat se nevyplatí, když:

dítě nereaguje na léky snižující teplotu tak jako obvykle – půjde pravděpodobně o bakteriální infekci, kterou je třeba léčit antibiotiky. Pokud se k teplotě a apatičnosti přidá světloplachost, krvácivé kožní projevy, případně strnutí šíje (dítě nedokáže sklonit hlavu), mohlo by jít o strašáka jménem meningitida. V takovém případě jde o minuty!

dítě štěkavě kašle, často tak intenzivně, až lapá po dechu. Může jít o laryngitidu, při které otok hrtanu brání průchodu vzduchu do plic. Nemoc se projeví nejčastěji v noci, jako první pomoc otevřete okno, studený vzduch uleví. Dítě hned dopravte k lékaři.

dítě bolí břicho, je nápadně klidné, polehává, zaujímá úlevovou polohu, stěžuje si na bolest. Může se jednat o zánět slepého střeva, náhlou příhodu břišní.

dítě má vysokou teplotu, kterou neprovázejí jiné příznaky běžné virové infekce jako rýma nebo kašel. Může se jednat o infekci močových cest, případně jiné onemocnění, kdy dítě musí vyšetřit lékař.


Připravila: MUDr. Hana Cabrnochová

Ohodnoťte tento článek!