Z jídla by měl být požitek

Díky jedné technologii vám může být do nosu vstříknuto několik molekul vůně určitého jídla a máte pocit, že ho jíte, přestože do úst vkládáte želé bez barvy, tvaru a chuti,“ říká gastroenterolog a nutricionista doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D., vedoucí metabolické JIP II. interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

ilustrační foto

* Co znamenají nutriční hodnoty a proč je dobré je znát a sledovat na obalech potravin?

Nutriční hodnoty potravin se uvádějí proto, aby člověk věděl, jaké množství energie a živin je obsaženo v dané potravině, a mohl si spočítat, kolik jich při jejich konzumaci přijme. Na produktech by měly být uvedeny základní informace – množství energie v kilokaloriích nebo kilojoulech, množství bílkovin, tuků a sacharidů, ideálně také nasycených tuků, cukrů (jednoduchých sacharidů a disacharidů), vitaminů, stopových prvků a minerálů – třeba množství vápníku, který potřebujeme, ale i sodíku, jehož hodnoty bychom neměli překračovat. Je třeba užitečné vědět, kolik procent doporučené denní dávky vápníku, soli a bílkovin tělo přijalo, když jsme snědli 10 Dg sýra.

* Může se v tom spotřebitel vůbec nějakým způsobem orientovat?

Je to sice složité, ale možné. Záleží i na tom, zda se v tom spotřebitel orientovat chce. Jde o servis pro lidi, kteří mají zájem o své zdraví. Ty zajímá energetická hodnota potravin, sledují energetický výdej a udržují si optimální váhu. Někoho ale nutriční hodnoty nezajímají a nesleduje ani zdravotní benefit či zdravotní riziko konzumace dané potraviny.

* Jak můžeme své zdraví ovlivnit stravou?

Každý má určitou genetickou dispozici, kterou ovlivnit nemůže. Měli bychom v tom případě ale vědět, zda máme třeba dispozici k obezitě, k poruše metabolismu tuků, k diabetu, celiakii apod. Díky takové informaci můžeme ovlivnit své chování. Důležité jsou stravovací návyky, které si vytváříme od raného dětství. Tukové buňky vznikají v kterémkoli věku, zakládají se ale už ve věku kojeneckém. Pokud jsou kojenci překrmováni, později se buňky už jen naplňují.

Kdyby se 18letý člověk s nadváhou chtěl najednou začít chovat podle zásad zdravé výživy, bude se již založených tukových buněk velmi špatně zbavovat a bude určitým způsobem handicapován. Třetí věcí, která náš organismus v tomto směru ovlivňuje, je životní styl, do kterého patří i tělesná či fyzická aktivita při pracovní činnosti. Jde o tři vrcholy trojúhelníku, které si musí každý poskládat tak, aby se dožil co nejdelšího věku v co nejlepší kvalitě života.

* O tvorbě tukových buněk rodiče asi zpravidla nevědí, vědět by o ní však měli pracovníci školních jídelen. Možná je ale nejtěžší uhlídat, aby si děti místo obědů v jídelně za kapesné nekupovaly hamburgery se slazeným pitím ve fastfoodu.

To záleží na věku dítěte. Brojíme proti fastfoodům, ale pro děti jsou tam k dispozici také klouzačky, hračky… Jedná se o skvělý marketingový tah. Když jde rodina do klasické restaurace a má s sebou dítě předškolního věku, je náročné ho zabavit, než přinesou jídlo. Apeloval bych na provozovatele, aby začali fastfoodům konkurovat, a dětem se tak dostávala lepší strava. Fastfoody se mi nelíbí nabídkou smažených jídel. Smažené je velmi návykové a dítěti chutná díky aromatickým uhlovodíkům, které touto úpravou vznikají. Zvykne si na ně stejně rychle jako na čokoládu. Takže je na rodičích, aby mu vše vysvětlili a nešli příkladem.

* Někdo na nutriční hodnoty potravin nedbá, ale existuje i druhý extrém – ortorexie. Oč se jedná?

Tou trpí lidé, kteří až chorobně sledují nutriční hodnoty a kvalitu jídla, aby bylo naprosto zdravé a vyvážené. Stresují se a nepociťují uspokojení ze stravy, čímž tělu vůbec neprospívají. Jídlo by mělo – kromě nutriční hodnoty – představovat také kulinářský zážitek a vést k pocitu libosti, který je velmi důležitou součástí stravování. Jestliže by tomu tak nebylo, mohli bychom konzumovat předem dané množství umělé výživy. Dnes už by ani to nemusela být utopie. Víte, že díky jedné technologii vám může být do nosu vstříknuto několik molekul esence vůně určitého jídla a vy máte pocit, že ho jíte, přestože do úst vkládáte kus želé bez barvy, tvaru a chuti?

* Hrozná představa… Nejsou na tom podobně ženy, které v rámci hubnutí pijí drinky? Dodávají vůbec tělu vše, co mu náleží?

Pokud jsou kvalitní a obsahují správné poměry bílkovin, tuků, sacharidů a ostatních živin, je to v pořádku. Mám-li být upřímný, tak ty ženy ale lituji. Znamená to dobrovolně se vzdát radosti z konzumované stravy, radosti z toho, že si s někým sednu ke stolu, popovídáme si… Přijde mi to naprosto patologické hlavně v případě, když si dotyčná ještě vyčítá, že kromě koktejlu snědla něco, na co měla chuť. To vede ke stresu, který člověku velmi ubližuje.

* Lidé často a hodně konzumují různé vitaminové a jiné doplňky stravy, aby byli zdravější. Není toho „zdravého“ až příliš?

Záleží na tom, zda mluvíme o zdravých, nebo nemocných lidech. Pro zdravého člověka je pestrá racionální strava, která bere ohled na genetické dispozice, naprosto dostatečná a potravinové doplňky mu mohou leckdy i uškodit. Velice málo se ví o tom, že vitaminy se do organismu dostávají prostřednictvím přenašečů ze střev. Pokud bude člověk konzumovat nadbytek vitaminů prostřednictvím potravinového doplňku, přestávají aktivní přenašeče fungovat a po čase mohou dokonce zaniknout. Jakmile pak člověk s jejich užíváním skončí a vitaminy tělo opět přijímá pouze s potravou, trvá měsíc i dva, než se tyto přenašeče obnoví.

Po tu dobu mohou mít lidé někdy dokonce příznaky hypovitaminózy. Proto nesouhlasím s tím, aby zdravý člověk konzumoval preventivně vitaminové doplňky a staly se součástí jeho běžné stravy. V době výskytu chřipek je samozřejmě možné posílit imunitu vitaminem C a například i v případě, že člověk z různých důvodů nesnáší třeba mléčné výrobky, a navíc není ani schopen denně konzumovat ořechy, je určitě dobré si doplněk obsahující vápník vzít.

* Podle statistik je u nás mnoho obézních lidí, na druhou stranu přicházejí do nemocnice podvyživení pacienti. Jak jsme na tom s výživou?

Naše povědomí o výživě je formováno médii. Obezita je opravdu celosvětový problém a říká se, že v naší populaci je až 50 procent obézních lidí a lidí s nadváhou, což je obrovské číslo. Na druhé straně dochází u nemocných lidí často k podvýživě, protože se na problémy s výživou v minusových hodnotách nemyslí dostatečně včas. Je důležité vědět, že i obézní člověk může být ohrožen bílkovinnou podvýživou, která na něm není poznat. I po úrazu, před operací, po prudkém zhubnutí zůstává stále obézní, nedokáže využít tuk, a pokud mu nedodáme potřebnou výživu, může ho těžká bílkovinná podvýživa zabít stejně jako člověka hubeného.


Jak si nezadat?

Bohužel se z Vánoc staly svátky nezřízeného přejídání. Je naprosto neuvěřitelné, co lidé dokážou zkonzumovat. Snažme se Vánocům vrátit duchovní rozměr, ať už jsme, nebo nejsme věřící. Měly by to být svátky klidu, potěšení a radosti, kterou působíme jeden druhému. Uvědomění si sounáležitosti s ostatními lidmi. Jestli budeme mít pět, nebo třicet druhů cukroví, je naprosto podružná záležitost.
doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D.

Ohodnoťte tento článek!