Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

11. 5. 2010 0:00
1 nový názor
Autor: Redakce
Lyellův syndrom je závažné kožní one mocnění charakterizované vznikem puchýřů a výrazným cárovitým olupováním kůže na velké ploše, obvykle s následnou infekcí, vředovatěním a celkovými příznaky. Vzniká většinou jako reakce na některé léky zřejmě u disponovaných jedinců. Vyžaduje intenzivní celkovou léčbu. Klíčová slova: Lyellův syndrom, exantém, infekce, febrilie

SUMMARY
Lyell’s syndrome is a serious skin disease characterized by blisters and marked peeling of large areas of the skin usually followed by subsequent infection, ulcerations and systemic symptoms. It often results as a reaction to some medications in individuals with dispositions. The condition requires systemic treatment. Key words: Lyell’s syndrome, exanthema, infection, fever

Lyellův syndrom – toxická epidermální nekrolýza – je vážným projevem polékové toxoalergické reakce. Onemocnění je charakteristické epidermální exfoliací, bulózním kožním exantémem, který postihuje až 100 % povrchu těla včetně sliznic (dutina ústní, nosní, oči a genitálie), a systémovou toxicitou. Při manifestaci je pacient ohrožen na životě.

Toxická epidermální nekrolýza (TEN) se vyskytuje vzácně. Obvykle jde o závažnou nežádoucí reakci na léky (nejčastěji antibiotika, sulfonamidy, antikonvulziva, kortikosteroidy a nesteroidní antirevmatika). TEN bývá spojena s vysokou mortalitou (30–60 % pacientů).

Plnému propuknutí nemoci zpravidla předchází febrilie, jež je přítomná i při plném projevu nemoci a způsobuje silnou dehydrataci. Na kůži se objeví exantém, vytvářejí se puchýře a krusty. Při stržení kožního krytu je plocha podobná popáleninám II. stupně. Puchýře a eroze se tvoří i v dutině ústní, tím vznikají obtíže při polykání. Onemocnění postihuje i oči, které bývají oteklé, zarudlé, vřednaté. Objevují se respirační potíže.

V rámci léčby je důležité co nejdříve vysadit lék, který je podezřelý z vyvolání toxické reakce. Léčba spočívá v péči o rány, hrazení ztráty tekutin, důležitá je nutriční podpora a při respiračních komplikacích podpora ventilace. Pacienti jsou většinou léčeni na popáleninových jednotkách (klinikách) nebo na jednotkách intenzivní péče. V léčbě takto postižených pacientů je vždy nutná mezioborová spolupráce.

Kazuistika

Pacientku, u níž se po podání Epiralu objevila TEN, přijali 16. září 2008 na Kožní kliniku ÚVN v Praze pro výsev bul a exantém. Po telefonické domluvě byla 18. září 2008 přeložena na naše oddělení. Postiženo bylo 80 % povrchu těla včetně sliznic. Epiral si údajně vzala na „zlepšení nálady“. V anamnéze uváděla opar před výsevem bul a exantému. Pacientka se dlouhodobě léčila na psychiatrii pro anxióznědepresivní syndrom a stav po odvykací kúře pro ethylismus.

Medikace před hospitalizací: Paralen při teplotě, Berotec a Ventolin inhalačně při obtížích, Serfit 2krát denně 1 tbl., Euphyllin 200 mg 2krát denně 1 tbl., Ibuprofen podle potřeby.
Stav při přijetí: Pacientka byla klidná, reagovala zpomaleně, dysfagie vzhledem k nálezu v ústech, zahleněná, špatně odkašlávala, na manipulaci reagovala bolestivě. Skvrnitý exantém po celém těle, stržený kryt v oblasti obličeje, zejména víček, infikované krusty kolem úst, obvazy na končetinách. Při přijetí měla zajištěn periferní i. v. vstup a zavedený PMK.

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Na operačním sále: V klidné analgezii lékaři provedli toaletu ploch borovou vodou a po zarouškování přistoupili k revizi ploch. Jednalo se o plochy rozptýlené po celém těle na asi 80 % tělesného povrchu, místy zarudlé či s porušeným kožním krytem, s výsevem bul, při tlaku na postižená místa byla patrna epidermolýza. Postiženy byly i sliznice dutiny ústní a oči. Po ostříhání a oholení provedli lékaři stěry na bakteriologii, plochy ošetřili borovou vodou, na místa, kde byl stržen kožní kryt, aplikovali Atrauman Ag, na ostatní plochy mastné tyly a sterilní krytí. Obě oči vypláchli oční borovou vodou. Při příjmu na JIP jsme pacientku uložili do vzdušného lůžka a zahájili monitoring základních životních funkcí (P, TK, SaO2, TT).

Medikace při příjmu: H 1/1 50–150 ml/h kontinuálně, Quamatel 40 mg p. o. 1krát denně, Clexane 0,6 ml s. c. 1krát denně, Euphyllin 200 mg p. o. 2krát denně, Ambrobene 1 tbl. p. o. 3krát denně, Berotec inh. 2 vdechy podle potřeby, Ventolin inh. 2 vdechy podle potřeby, Serfit 1 tbl. p. o. 1krát denně, Tritico 1/3 tbl. p. o. 1krát denně, při TT nad 38,5 °C Perfalgan 1 g i. v., Tramal 50 mg i. v. při bolesti, péče o oči: výplachy borovou vodou, Lacrisyn gtt. po třech hodinách, Maxitrol gtt. po třech hodinách, Nasivin sprej 4krát denně, Vincentka sprej 4krát denně, dieta 2 mletá, tekutiny, Nutridrink.

Průběh hospitalizace

1. den: Pacientka spontánně ventilovala, 18 dechů/min, P 93–105/min, TK 120/69 mmHg, SaO2 98 %, diuréza 50–80 ml/h, přijímala tekutiny per os.
2. den: Pacientka byla febrilní 39,3 °C, diuréza 50 ml/h, příjem tekutin p. o. celkem 1030 ml.
5. den: Lékaři provedli převaz na sále v celkové anestezii, aplikovali Atrauman Ag, Bactigrass, Veloderm. Epidermolýza byla patrná již téměř na 100 % povrchu těla, místy známky infekce, proto lékaři provedli stěry na bakteriologii. Došlo k poklesu diurézy, proto jsme aplikovali Furosemid 20 mg i. v.

6. den: Bakteriologické vyšetření prokázalo osídlení Staphylococcus aureus, z ÚVN byla hlášena pozitivní hemokultura, proto jsme podle citlivosti nasadili Tazocin 4,5 g i. v. po 8 hodinách. Rtg srdce a plic prokázalo infiltrát parakardiálně vpravo. Po kontrole očním lékařem byly změněny oční ordinace na Floxal gtt. a Maxitrol gtt. střídavě po 1 hodině do obou očí. Došlo také k rozvoji abstinenčního syndromu.

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

Lyellův syndrom neboli toxická epidermální nekrolýza

7. den: Předchozí medikace lékaři doplnili o Tramal 200 mg do 50 ml 5% G rychlostí 2 ml/h kontinuálně lineárním dávkovačem. 8. den: Došlo k desaturaci (SaO2 83 %), proto jsme pacientku zaintubovali endotracheální kanylou č. 7,5, zavedli jsme NGS a zajistili arteriální vstup přes a. femoralis dx. (centrální žilní vstup byl zajištěn již 5. den přes v. femoralis dx.). Ventilační režim byl nastaven IPPV, FiO2 55 %, opakovaně jsme kontrolovali ABR a pacientku kontinuálně tlumili: Fentanyl 20 ml + Dormicum 30 mg v 50 ml 5% G rychlostí 2–7 ml/h. Lékař naordinoval Aldactone 1 amp. a 8 hodinách, Calcium gluconicum 10% 1 amp. a 12 hodinách, Noradrenalin 10 amp. do 50 ml 5% G rychlostí 5 ml/h. Pacientka byla hypotermická (31,4 °C), diuréza 30 ml/h, a 2 hodinách jsme kontrolovali glykemii a podle výsledků regulovali kontinuální podávání HM-R.

10. den: Pacientka byla stále na umělé plicní ventilaci, režim SIMV, 12–15 dechů/min, P 65/min, objevila se chvilková bradykardie 40/min, proto lékař ordinoval Atropin 0,5 mg i. v., MAP 70 mmHg, rychlost podávání Noradrenalinu jsme snížili na 2 ml/h, EtCO231 mmHg, SaO2 93 %, CVP 5 mmHg. Oční ordinace Floxal gtt. a Tobrex gtt. a 1 hodině střídavě do obou očí.

19. den: Na rtg srdce a plic byla patrná oboustranná infiltrace, z bakteriologie Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Enterobacter cloacae a Klebsiella pneumoniae, proto lékaři naordinovali Meronem 1 g i. v. a 8 hodinách. Kontrolní oční konzilium diagnostikovalo keratopatii.

23. den: Lékaři provedli rekanylaci a. femoralis sin. a v. femoralis sin., vyměnili jsme PMK. Ke stávajícím ordinacím byl přidán Dicynone 2 amp. a 12 hodinách, Dipidolor 1 amp. i. v. při bolesti, Transmetil 1 amp. i. v. 1 krát denně, Mucosolvan 1 amp. i. v. 2krát denně, Syntophyllin 1 amp. i. v. 2krát denně.

27. den: Pacientku jsme extubovali, SaO2 99 %, spontánně odkašlávala.
30. den: Z důvodu dechové insuficience bylo nutné pacientku znovu zaintubovat, ventilační režim jsme nastavili nejdříve CPAP a potom SIMV s minimálním kontinuálním tlumením, SaO2 byla 98 % při FiO2 50 %. Lékaři provedli převaz na lůžku, plochy ponechali na volno, na bérec přiložili Inadine.
33. den: Po bronchoskopickém vyšetření a odsátí přistoupili lékaři k extubaci. Převaz provedli opět na lůžku, byla patrná postupná redukce strupů. Oční lékař změnil léčbu na Ciloxan gtt. a Kanamycin gtt. a 3 hodinách do obou očí. Ostatní medikace: Oikamid 3 g i. v a 8 hodinách, Calcium gluconicum 1 amp. 1krát denně, Meronem 1 g i. v. a 8 hodinách, Degan 1 amp. i. v. a 12 hodinách, Tramal 50 mg i. v. při bolesti.
36. den: Lékaři opět provedli bronchoskopii, pacientka spontánně ventilovala, 20 dechů/min, P 123/min, MAP 96 mmHg, SaO2 99 %, CVP 4 mmHg, TT 37,9–38,5 °C, k ordinacím přibyl Amikin 500 mg i. v. a 8 hodinách a inhalace: Atrovent 1 ml + ACC inj. 2 ml + F 1/1 2 ml 3krát denně.

40. den: Pacientku jsme denně sprchovali (až do překladu na interní oddělení FN Motol), defekty na hýždích a patách jsme ošetřovali Inadine.
45. den: Kůže již byla plně epitelizována, zbývalo pouze pět plošek na hýždích velikosti 2 × 2 cm.
62. den: Pacientku jsme přeložili na interní oddělení FN Motol pro ileofemorální flebotrombózu LDK.


O autorovi: Vlasta Soukupová, JIP, Klinika popáleninové medicíny, FNKV Praha (vlasta.soukupova@seznam.cz)

Franta (neregistrovaný)

Prodělal jsemv roce 1984 Lyellův syndrom a jen díky štěstí a připravenému vzdušnému lůžku kliniky popálenin FNKV jsem přežil. Stav pacientů, kterým se podařilo přežít, ale mají trvalé následky je tím však poznamenán. Možnost jim pomoci je však stále omezená neznalostí mediciny, co se s nimi děje, protože příznaky jejich i mých potíží neodpovídají žádným analytickým ani diagnostickým postupům.Snaha o jejich přežití je chvályhodná ovšem ...........

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?