Nová možnost efektivní léčby bolestí páteře a kloubů

Realizace unikátního certifikovaného kurzu McKenzie, Mechanická diagnostika a terapie hybného systému, je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR v rámci projektu MZ ČR „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech“ (projekt číslo: CZ.1.04/1.1.00/46.00001).

O metodě McKenzie, nyní nazývané Mechanická diagnostika a terapie®, dále jen MDT, jsem se dozvěděla před mnoha lety v Saúdské Arábii, kde jsem pracovala jako vedoucí fyzioterapeutka na neurologickém oddělení. Tehdy jsem zpovzdálí sledovala úspěchy této léčby u pacientů, kterou vedly vyškolené kolegyně. Po návratu do České republiky jsem si zjistila, že možnost školení v této metodě se nabízí i u nás. Ihned jsem této možnosti využila. Jako každé studium v zahraničí i toto patří mezi finančně náročné, a proto, když se nabídla možnost dotace pro naše fyzioterapeuty v ČR, neváhala jsem ani minutu a do celého projektu jsem se aktivně zapojila.
Stejně jako já i mé nově vyškolené kolegyně a kolegové se budou nyní setkávat s otázkou od svých pacientů: „Proč mi toto neřekl nikdo před vámi?“ Co tedy „toto“ konkrétně znamená? Vše v krátkosti vysvětlit jen pouhým sdělením v článku bohužel nelze, ale pokusím se alespoň o několik základních bodů.
1. Co by měl každý pacient vědět dříve, než běží s bolestí páteře či kloubů za lékařem? Jednoznačně by měl znát základy prevence těchto bolestí. Pokud si vybereme nejčastější problém, kterým je bolest dolní části zad v důsledku každodenního sezení u počítače nebo u televize, pak by každý měl porozumět tomu, co je správné držení těla vsedě, a dodržovat je a rovněž pochopit, co znamená špatné držení těla. Více se dočtete např. v knížce Robina McKenzie Léčíme si záda sami. Kromě dodržování zásad správných stereotypů při běžných denních činnostech je samozřejmostí, že „pouze ohebná záda jsou zdravá záda“, a proto je třeba udržovat ohebnost, tj. pohyblivost páteře a kloubů různými cviky vhodně individuálně vybranými. Když nemáme žádné obtíže, bývá každý pohyb nebo sport vhodným pohybem, provádíli se v takové míře, že po sportu svaly a klouby cítíme příjemně uvolněné a prokrvené.
2. Pokud již trpíme mírnou bolestí nebo napětím v páteři či jiných kloubech, pak bychom rovněž dříve, než konzultujeme stav s lékařem, měli zkusit nejprve změnit pozici, ze které často dané napětí pochází. Jak? Například při výběru židle je to stejné jako při zkoušení nových bot, některé sednou jako ulité a jiné nesmírně tlačí anebo v nich nelze pohodlně chodit. Podobně bychom se měli řídit i při výběru židle a stolu při jídle nebo pracovní činnosti. Jedním z velmi osvědčených pomocníků zdravého sezení se stal McKenzie bederní váleček, jehož výrobu Robin McKenzie a jeho žena zahájili v šedesátých letech. Od té doby se řada nábytkářských technologií v mnoha směrech tomuto geniálnímu vynálezu přizpůsobila. 3. Kdy není nutné při první bolesti páteře nebo kloubů končetin ihned stav konzultovat s lékařem? Bolest zad se jako příznak vážného onemocnění vyskytuje velmi vzácně (zcela výjimečně). Mnoho lidí s pocitem bolesti v zádech nutně nepotřebuje konzultovat stav se zdravotnickým odborníkem. V mnoha případech bolest zad zmizí zcela spontánně během několika dní i bez léčby.
4. Kdy je nutné konzultovat stav s lékařem nebo fyzioterapeutem?
V případě: * silné bolesti, * jestliže vám bolest brání ve vykonávání běžných činností během několika dní, * jestliže bolest sama neustoupila během několika dní.
Pokud máte obtíže, které jsou popsány níže, pak kontaktujte svého lékaře okamžitě: * současně s bolestí zad nejste schopni ovládat funkci močení a máte sníženou citlivost v oblasti třísel a konečníku, * bolest zad je doprovázena snížením svalové síly v jedné nebo obou dolních končetinách a je doprovázena jinými příznaky – teplota, nepravidelné akce srdeční, poruchy příjmu potravy – zvracení atd.
Máte-li prokázaný výhřez meziobratlové ploténky, nemusí váš stav dospět vždy k chirurgickému řešení. Znalost a využití správných fyzioterapeutických postupů vám i v tomto případě v mnoha případech umožní kvalitní a bezpečný pohyb při současné redukci nebo vymizení obtíží. 5. Jakmile lékař a speciální pohybové vyšetření podle MDT vyloučí závažnou příčinu bolestí páteře nebo kloubů a jedná se jen o běžný mechanický problém, který se vyskytuje až u 85 % lidí, pak, na základě specifického pohybového vyšetření MDT, lze např. u bolesti dolní části zad doporučit cvičení, jež je podrobně popsáno ve výše citované knize, kterou před zahájením cvičení velmi důrazně doporučujeme pročíst. Vhodnost cviků a váš stav konzultujte s fyzioterapeutem vyškoleným v této metodě. Předejdete mnoha zbytečným obtížím pramenícím z nepochopení či neznalosti problému. Dozvíte se, kdy je vhodné cvičení považovat za správné, tedy účinné, a kdy nikoli. Často při bolesti v páteři dojde k mechanickému posunu kloubů vůči sobě a díky správně zvolenému cvičení nebo jen pozici těla můžete cítit mírnou bolest v páteři jako v místě zdroje problému, a to obvykle bývá velmi dobrý prognostický příznak odblokování a cesta k úspěšnému zbavení se obtíží. Pokud ale tuto informaci nemáte a nedozvěděli jste se, jak se bolest při daných cvicích či pozicích může chovat, a naopak nesmí projevovat, pak si často přivodíte řadu zbytečných obtíží. Proto alespoň přečtení knihy anebo konzultace s vyškoleným MDT odborníkem bývá výhodou. 6. Co o výhodách metody MDT napsal v roce 2003 MUDr. Martin Häckel, spondylochirurg z Ústřední vojenské nemocnice v Praze: „Jednoduchost principu a zácviku pacienta, univerzální použitelnost u vertebrogenních syndromů (bolestí zad), zainteresovanost pacienta na vlastní léčbě, aktivní motivace, mobilita metody (možnost cvičit téměř kdekoli a kdykoli), možnost kombinace s jinými metodami.“ S Neurochirurgickou klinikou Ústřední vojenské nemocnice v Praze byla zahájena spolupráce s využitím MDT od roku 1998. 7. MDT je tedy vhodná nejen pro prevenci

obecně, léčbu prvních obtíží, prevenci recidiv obtíží, ale i pro včasné odhalení nutnosti indikace neurochirurgického zákroku na páteři a pooperační péči, je-li podle MDT vyšetření indikováno.
Podle svých zkušeností musím zdůraznit, že dříve, než se přistoupí k operaci páteře, měl by každý pacient dostat šanci nechat se na jeden týden nebo alespoň na dva dny nechat vyšetřit podle MDT ještě před operací. Často danou operaci i přes nález výhřezu meziobratlové ploténky nemusí právě díky MDT vůbec podstoupit.
8. V MF Dnes ze 4. července 2012 se píše: „Bolesti zad jsou nyní podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví dokonce čtvrtým nejčastějším důvodem, proč nemocní lidé zůstávají v nemocnici. Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň uvedl, že za loňský rok to bylo přes 34 tisíc lidí. Častější diagnózy hospitalizovaných jsou jen selhání srdce, ischemická choroba srdeční a žlučové kameny.“ (Taušová, Z. Práce vsedě: nemocnice plní lidé s bolestmi zad. MF DNES 4. 7. 2012) V článku se mimo jiné uvádí dlouholetý problém chronicity obtíží, kdy je jedním z důvodů opakované selhání lidí při řešení daného pohybového problému bolestí zad pravidelně podle instruktáže, které se jim dostane v rámci konzervativní péče. Ale právě každé konzervativní řešení daného problému nemusí být vždy to nejsprávnější. Často je provázeno řadou mýtů, které se po mnoho let bohužel šíří z odborných i neodborných míst a i to vede k neustálému nárůstu pohybových obtíží spíše než ke snížení. Podobný nárůst začali mapovat odborníci v zahraničí již před mnoha lety, a proto se dlouhodobě hledalo řešení.
Jednoznačně se prokázalo, že nejčastějším selháním úspěšné péče bývá špatná klasifikace neboli diagnóza. Bolest zad má mnoho příčin a určení pravé příčiny před zahájením péče se ukázalo mnohem efektivnějším než jen pouhé opakování zavedeného standardu doporučovaného všem bez rozdílu, např. reflexní masáže, měkké techniky, různé typy elektroléčebných nebo vodoléčebných procedur a občas léčebná tělesná výchova prováděná především vleže na zádech atd.
Jedním z průkopníků hledání příčiny bolestí zad se stal dnes již známý fyzioterapeut Robin McKenzie z Nového Zélandu, který v roce 1981 založil McKenzie Institut International a od něhož se ve větší míře od devadesátých let učí odborníci z celého světa klasifikovat hybný problém specifičtěji, než jak se původně diagnostikovalo.
Jsem velmi ráda, že díky individuálnímu projektu MZ ČR „Vzdělávání nelékařů“ můžeme našim pacientům nabídnout vyšetření a terapii podle MDT i v České republice.
Další informace o projektu najdete na www. vzdelavani-zdravotniku.cz, o metodě McKenzie na www.mckenzie.cz

O autorovi| Hana Vickery, Masarykův onkologický ústav, Brno

Nová možnost efektivní léčby bolestí páteře a kloubů
Ohodnoťte tento článek!
2 (40%) 1 hlas/ů