Ministerstvo zdravotnictví vypočítalo, že letošní příjmy nemocnic v krajích porostou o 4,5 %, což by podle Leoše Hegera (TOP 09) mělo společně s dalšími úspornými opatřeními umožnit zvýšení platů zdravotníků o slíbených 6,25 %.
MZ slovy svého mluvčího Vlastimila Sršně také připomnělo, že v jím zřizovaných nemocnicích platy porostou, a to přesto, že úhradová vyhláška fakultní nemocnice oproti těm v krajích znevýhodňuje.
„Úhradová vyhláška umožňuje krajským nemocnicím zvýšit příjmy o 4,5 procenta na rozdíl od fakultních, kterým umožňuje zvýšit příjmy jen o dvě procenta. Protikorupční opatření ve fakultních nemocnicích velmi dobře fungují, proto i přes znevýhodnění v úhradové vyhlášce budou mít na zvýšení mezd,“ sdělil Sršeň, podle něhož ministerstvo tímto způsobem dokázalo ušetřit téměř miliardu.
Leoš Heger minulý týden menším nemocnicím doporučil, aby vedle protikorupčních opatření uvažovaly i o dočasném zastavení investic, jako to udělaly fakultní nemocnice. A pokud jim ani to nezajistí dostatek prostředků, mají podle ministra stále možnost zažádat bankovní instituce o úvěr.
Přílišný optimismus, či úmyslné zkreslování dat?
AČMN však kontruje vlastními výpočty, ze kterých vyplývá reálný pokles úhrad přibližně o 2 %.
„Propočty úhrad podle úhradové vyhlášky jsou pro rok 2012 bezvýznamné. Zdravotní pojišťovny ujistily nemocnice o zálohách v roce 2012 maximálně ve výši 100 % úhrad roku 2011 (VZP), nebo maximálně 100 % úhrad roku 2010 (zaměstnanecké ZP). Jsou zdravotní pojišťovny, které již platí méně než 100 %),“ uvádí ve zprávě AČMN.
Podle AČMN jsou propočty MZ „nesmírně nadhodnocené“ a navíc platby podle vyhlášky přijdou nejdříve v druhé polovině roku 2013 (po vyúčtování roku 2012).
„Maximum navýšení podle MZ pro krajské nemocnice až 11 % je nesmysl. Pokud by se úhrady některé nemocnici takto navýšily, znamenalo by to při nulovém součtu stejný – tj. 11% propad pro jinou nemocnici stejné velikosti – tzn. její likvidaci,“ uvádí výkonný ředitel a právník AČMN Stanislav Fiala.
Představitelé AČMN se dále ve svém prohlášení k propočtům ministerstva ohrazují i proti úloze zdravotních pojišťoven při plánovaném rušení akutních lůžek.
„Naprosto nepodložené jsou představy MZ o úsporách rušením akutních lůžek. Pouze se nutná péče přesune z levnějších do dražších nemocnic. Je třeba odmítnout také princip, že by ZP měly být tvůrci sítě zdravotnických zařízení. Za poskytování zdravotní péče ze zákona odpovídá stát a kraje. ZP nemají žádnou zákonnou odpovědnost. Neodpovídají občanům, ba ani svým pojištěncům,“ uvádějí.
Fiala: Nepředkládejte nám zkreslená data
Ministerstvo však argumentaci AČMN odmítá a na své predikci trvá. „Materiál doplníme o další data a samozřejmě ho předložíme 23. února velké tripartitě, ve které jednají odborové svazy se zaměstnavateli a vládou,“ uvedl Hegerův mluvčí Sršeň pro ČTK.
Zástupci malých nemocnic však požadují, aby ministerstvo tyto propočty na velké tripartitě raději nepředkládalo. „Materiál by měl být stažen jako nevěrohodný a nepravdivý,“ uzavřel Stanislav Fiala.