O rušení nemocnic rozhodnou pacienti. Nový způsob plateb směřuje peníze nemocnicím, o které mají pacienti zájem. Existence ostatních prý ztratí smysl.
„Rada AČMN je názoru, že pokud ministerstvo je přesvědčeno o potřebě snížit počet nemocnic v ČR, že by mělo jít příkladem a jako první krok fakticky zrušit alespoň jednu velkou nemocnici jím přímo řízenou,“ uvádí AČMN ve veřejné výzvě ministrovi, kterou ČTK poskytl právník AČMN Stanislav Fiala.
„Ministerstvo nebude rušit žádné nemocnice. Nový způsob plateb za diagnózu DRG zajistí peníze nemocnicím, které pacienti navštěvují. Naopak nemocnice, kam pacienti neradi nebo málo chodí, nedostanou peníze jen za to, že existují,“ řekl Sršeň ČTK.
Zdůraznil, že pojišťovny nemohou posílat peníze nemocnicím jen za to, že existují. Peníze mohou dostat, jen když léčí.
V ČR je podle ministerstva nadbytek akutních lůžek, nejsou pak využita, protože jich je na počet obyvatel násobně víc než je obvyklé ve vyspělých zemích. Naopak se v ČR nedostává lůžek následné péče. Část nadbytečných akutních lůžek by se proto měla přeměnit na lůžka péče následné.
Podle Fialy kritizuje AČMN „bezhlavou politiku škrtů“ ve zdravotnictví, která prý vyúsťuje v rušení malých a středních nemocnic. „Nejde přitom o úspory, neboť tyto nemocnice poskytují základní péči levněji,“ uvedl.
Před občany je podle něj zatajována skutečnost, že na počet obyvatel je v ČR méně nemocnic než například v Německu, Rakousku či Francii. „V osmimilionovém Rakousku je 272 nemocnic, v ČR 189. Naopak v Rakousku je čtyřikrát méně fakultních nemocnic než v ČR,“ uvedl Fiala.
Veřejnou výzvu zaslala AČMN také poslancům, senátorům, hejtmanům, Asociaci krajů, odborům a zdravotnickým institucím.