V bylinkářství za okénkem se připravují léky ze stovek různých rostlin a někdy také z živočišných látek, jako jsou malí štíři a stonožky sušené vymrazováním.
Někteří pacienti odcházejí s krabičkami tablet vyhlížejícími docela moderně, jiní zase s plastovými sáčky naplněnými bylinkami. Je mezi nimi i šestasedmdesátiletý Lin Chung-kuo, který si je doma uvaří a odvar vypije, aby si léčil své "pomalé srdce". "Mám to radši než západní léky. Není to kvůli ceně, ale proto, že to dobře funguje," ujišťuje.
"Před dvěma měsíci mi po moderním léku na snížení tlaku naskočila na kůži vyrážka, měla jsem alergii," říká ze své nemocniční postele jednapadesátiletá Wang Te-jün. Nyní se cítí téměř zdráva po léčbě rostlinnými maskami a odvary.
Tradiční lékařství, které v Číně hradí zdravotní pojištění a je levnější než západní léky, představuje asi 25 procent vnitřního farmaceutického trhu. Jde o významnou a stabilní část, a to i přes rostoucí otevřenost země vůči moderní medicíně, uvádí John Lin z kabinetu EY-Parthenon v Šanghaji.
Čínský stát usiluje o uznání tradiční medicíny v celém světě a povzbuzuje její modernizaci v naději, že ji bude moci více exportovat i přes velké překážky.
Pekingu se podařilo u Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhnout toho, že příští rok začlení kapitolu o tradiční medicíně do své mezinárodní klasifikace chorob.
Jedním ze zásadních principů čínského tradičního lékařství, jehož kořeny sahají do doby před 2400 lety, je individualita: na stejnou nemoc se používají ingredience a dávkování podle každého pacienta zvlášť.
"Je to jako v malířství. Každá léčba je jedinečná. Naopak západní lékařství se více podobá fotografii se svými standardizovanými produkty, říká Wang Čen-i z nemocnice Jüe-jang.
V tom tkví celý problém, jak prosadit tradiční medicínu v cizině: často je jen málo slučitelná s moderními klinickými studiemi, při nichž se testuje identický produkt na mnoha pacientech. Tradiční produkty většinou obsahují desítky ingrediencí, takže je mimořádně obtížné pochopit jejich působení a vědecky prokázat jejich účinnost.
Ingredience živočišného původu, které často pocházejí z ohrožených druhů zvířat, rovněž poškozují pověst tradiční medicíny, přestože se jejich používání v posledních letech hodně snížilo díky využívání náhradních syntetických produktů.
Jen málo západních farmaceutických firem se pokouší tuto džungli dešifrovat. Je to například francouzská společnost Pharnext, která se loni spojila s jednou z hlavních čínských farmaceutických skupin vyrábějících tradiční léky Tasly. Obě společnosti právě vymýšlejí systém umělé inteligence, který by umožnil zjistit, jak tradiční léky fungují.
Ve Spojených státech Tasly již roky usiluje o schválení léku Dantonic na bázi kořenů šalvěje a jednoho druhu ženšenu, který je od roku 1993 v Číně povolen pro léčbu angíny pectoris.
Přestože moderní klinické testy skončily, Tasly naráží na americké předpisy, které dosud nepovolují léky složené z více rostlin z důvodu nebezpečí toxicity.
V nemocnici Jüe-jang se doktor Wang těmito obtížemi trápí. "Medicína je ještě poměrně mladá věda, s mnoha neznámými. Jestliže znáte západní i východní metody, zvyšujete šance na léčbu," zdůrazňuje.