s odvoláním na pařížské Národní středisko vědeckého výzkumu (CNRS).
Nanočástice se nepodobají zlatému prachu, ale se svou velikostí menší než deset nanometrů (jeden nanometr je miliontina milimetru) jsou červené až fialové, případně zelené nebo modré, pokud se více či méně mění jejich podlouhlý tvar.
Pokud se u nich potvrdí, že jsou naprosto netoxické, mohou být použity dvěma způsoby, vysvětluje Cécile Sicardová z laboratoří chemie a fyziky na Pařížské univerzitě (Orsay-Paříž-Jih).
Dlouhá léta jsou nádorové buňky ošetřovány chemoterapií a radioterapií. Jednou z možností by mohlo ale být jakési ostřelování nádorových buněk nanočásticemi vybavenými „vražednými“ molekulami. Výzkum této metody probíhá ve Francii již tři až čtyři roky a je zatím daleko od toho, aby byl k terapeutickému využití.
Další možností, kterou již otestovali Američané na myších, je využití zlatých nanočástic společně s rentgenovými paprsky, aby se zvýraznila jejich účinnost proti rakovinovým buňkám.
Využitelnost těchto nanočástic tím ale nekončí. Již ve starověku se například ve starém Egyptě, v Indii nebo v Číně přikládaly zlatu léčebné účinky proti neštovicím, kožním vředům či spalničkám, uvádí Catherine Louisová, ředitelka výzkumu CRNS v laboratořích reaktivity povrchu na Pařížské univerzitě (Paříž VI).
Louisová se podílela na vytvoření pracovní skupiny 130 chemiků, fyziků a biologů ze 40 různých laboratoří, kteří se od listopadu zabývají výzkumem využití nanočástic zlata.
V současnosti by mohly být využity v optice a elektronice. V chemii by mohly pomáhat v boji proti znečištění životního prostředí - uplatnit by se mohly ve výfukových katalyzátorech, což je velmi nadějný trh podle CNRS, které označilo nanočástice zlata za nastupující materiál 21. století.
Zlato je levnější a dostupnější v množství než platina nebo palladium a je odolné proti korozi, což je pro tuto surovinu další klad.
V elektronice se vedou výzkumy s nanovlákny zlata, které by měly být v brzké budoucnosti využity jako konektory. Skládání nanočástic zlata se také stává průmyslovým odvětvím. Využívá jej například elektronický gigant Sony. Podle Louisové se také zlato využívá při kontrole kvality ovzduší.
ČTK