S kokainem, extází a dokonce i s marihuanou se na ulici nebo v nočních podnicích setkáte jen zřídka. Švédsko přísně postihuje konzumaci drog od roku 1988. Předtím po dva roky zkoušelo praktikovat tolerantnější politiku, ta se však ukázala jako neúspěšná.
Oficiálním cílem je společnost bez nelegálních drog.
„Nejdůležitějším článkem řetězce je poptávka ze strany individuálních spotřebitelů,“ zdůrazňuje generální tajemník Národního sdružení pro společnost bez drog (RNS) Per Johansson. „Nebudeme-li se soustřeďovat na poptávku, nikdy proti obchodu s drogami nemůžeme účinně bojovat,“ dodává.
Skandinávská země klade rovněž důraz na prevenci a financuje rozsáhlé programy zaměřené na prevenci ve školách, dokonce i v mateřských. Spotřeba drog mezi adolescenty ve věku od 15 do 16 let tu patří k nejnižším v Evropě.
Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) jen devět procent švédských žáků vyzkoušelo marihuanu, zatímco v Česku to je 42 procent, ve Francii 39 procent a ve Velké Británii, v Belgii a v Nizozemsku 25 procent.
Nulová tolerance se těší podpoře obyvatelstva. Podle názoru poloviny Švédů si držení nebo pěstování marihuany pro vlastní potřebu zasluhuje trest vězení, vyplývá ze studie Švédského svazu narkomanů. Pro 60 procent je nejlepší taktikou totální válka proti marihuaně, kdy by byli překupníci i spotřebitelé posíláni do vězení.
„Drogy byly vždy považovány za cosi cizího, co není součástí švédské společnosti,“ konstatuje sociolog ze Stockholmské univerzity Börje Olsson, expert na boj s toxikomanií a alkoholismem.
Podle EMCDDA je konzumace kokainu mezi Švédy ve věku od patnácti do čtyřiašedesáti let rozšířena pětkrát méně než mezi Španěly, kteří jsou největšími spotřebiteli této drogy.
Pokud jde o spotřebu extáze, je ve Velké Británii a v Nizozemsku čtrnáctkrát vyšší než ve Švédsku.
Jestliže má ve Švédsku policie podezření, že je některá osoba pod vlivem drog, může ji zatknout a donutit k testu. Pozitivní výsledek testu vede většinou k tomu, že je dotyčný postaven před soud.
Podle oficiálních statistik tvoří polovinu všech trestných činů ve Švédsku konzumace drog.
„Stáváme se se naprosto paranoidními,“ svěřuje se člen Anonymních kokainistů. „Neustále se ptáte: kdo je fízl v civilu?“
Nulová tolerance sice omezila spotřebu drog, ale někteří experti vidí i odvrácenou stranu mince.
„Hodně se dělá pro to, aby lidé nezačínali drogy užívat, ale vydává se málo prostředků na ty, kdo drogy užívají dlouhodobě,“ soudí expert na omamné látky z univerzity v Malmö Björn Johnsson.
V roce 2011 bylo ve Švédsku registrováno dvakrát více úmrtí vyvolaných drogami než je evropský průměr. Podle EMCDDA tu na jeden milion obyvatel připadalo 35,5 úmrtí způsobených drogami.
V posledních 15 letech začala většina evropských zemí praktikovat opatření, jako je poskytování injekčních stříkaček zdarma, aby se tak zamezilo šíření viru HIV. Počet úmrtí klesl ve Španělsku, v Německu i v Itálii.
Skupiny na podporu narkomanů kritizují přísné podmínky pro léčbu metadonem. Švédsko také otálelo s realizací programu výměny injekčních stříkaček a jehel.
Města Lund a Malmö byly dlouho výjimkou se svými programy výměny injekčních stříkaček v 80. letech. Teprve v roce 2006 švédský parlament schválil zákon povolující takové programy všem regionům. Například Stockholm má takový program teprve od loňského roku.
Per Johansson jako velký zastánce nulové tolerance připouští, že Švédsko silně závislé narkomany opomíjí. „Nestaráme se o staré narkomany, kteří drogám už zcela propadli,“ přiznává.