S obecným nárůstem násilí ve společnosti velice úzce souvisí nárůst agresivního chování na pracovištích. Z tohoto hlediska jsou značně riziková zejména zdravotnická zařízení. Zdravotníci přicházejí do úzkého kontaktu se svými pacienty, kteří bývají často ovlivněni svou chorobou, trpí pocity bezmocnosti a mnohdy jsou ve fyzické a psychické nerovnováze.
Výzkumné šetření
Cíle výzkumu: Hlavním cílem práce bylo zjistit výskyt agresivního chování ve zdravotnickém zařízení. Na začátku výzkumu jsem si vytyčila šest dílčích cílů, které jsem chtěla výzkumem ověřit.
Cíl 1: Zjistit rozdíly ve výskytu agresivního chování v rámci pohlaví pacientů.
Cíl 2: Zjistit rozdíly ve výskytu agresivního chování v rámci pracovní doby.
Cíl 3: Zjistit výskyt agrese slovní a fyzické.
Cíl 4: Zjistit postoj zdravotníků k dané problematice.
Cíl 5: Zjistit způsob řešení agresivního chování.
Cíl 6: Zjistit zájem zdravotníků o danou problematiku.
Výběr výzkumné metody: Vzhledem k povaze zkoumaného jevu byla zvolena kvantitativní metoda dotazování, která slouží k hromadnému a poměrně rychlému zjišťování postojů respondentů ke skutečnosti. Pro získání informací byl vytvořen dotazník, který obsahoval 23 otázek a instrukce k vyplnění. Do úvodní části anonymního dotazníku byly zařazeny otázky týkající se základních informací o respondentech: typ oddělení, věk, stupeň dosaženého vzdělání a délky ošetřovatelské praxe. Navazující část dotazníku obsahovala otázky týkající se zkoumaného problému.
Charakteristika zkoumaného vzorku respondentů: Výzkumné šetření proběhlo ve Středomoravské nemocniční a. s. - odštěpném závodě Nemocnice Prostějov v měsíci srpnu v roce 2009. Za účelem šetření bylo vyhotoveno 160 dotazníků. Vrátilo se 130 kusů, tzn. 81,25% návratnost. Dotazníky byly rozděleny na vybraná oddělení ve zdravotnickém zařízení. Výzkumný soubor tedy tvořil 130 zdravotnických pracovníků.
Hlavní výsledky výzkumu
Zpracováním dat bylo zjištěno, že kontakt sester se slovní agresí ze strany pacienta je ve zdravotnickém zařízení velmi vysoký. Z grafu 1 je patrné, že nejčastěji se sestry (51 %) setkávají s agresivním pacientem alespoň jedenkrát do měsíce. Se slovní agresí se minimálně jednou setkal celkový počet oslovených sester (100 %). Nejčastějším projevem slovní agrese směrované ke zdravotníkům byl křik, vyhrožování, vulgární nadávky apod. Z grafu 2 vyplývá, že 59 % sester bylo ve zdravotnickém zařízení fyzicky napadeno. Důsledkem fyzického napadení ze strany pacienta může být zranění různé závažnosti. Graf 3 znázorňuje počet sester (17 %), které byly během své ošetřovatelské praxe zraněny.
Většinou se jednalo o škrábance, kopnutí, kousnutí, údery předmětem a údery do obličeje. Žádná sestra v dotazníkovém šetření neuvedla, že by v rámci tohoto zranění musela být v pracovní neschopnosti. Většina mnou oslovených sester však nebyla nikdy zraněna v důsledku fyzické agrese. Za dobu nejčastějšího výskytu slovní a fyzické agrese uvedly sestry noční směnu. Jako nejčastějšího původce slovní agrese určily respondentky ve vybraném zdravotnickém zařízení pacienta - muže, který byl současně označen i jako nejčastější původce fyzické agrese (grafy 4, 5). Dojde-li ke slovnímu napadení sestry ze strany pacienta, je důležité, aby se sestra uměla účinně bránit. V rámci výzkumného šetření jsem zjišťovala, zda jsou sestry schopny bránit se slovní agresi.
Graf 6 vypovídá o tom, že většina sester (76 %) se agresi dokáže bránit. Podobně jako u slovního konfliktu je i u fyzického napadení velmi důležitá obrana. Sestry se v 38 % umějí adekvátně bránit fyzické agresi, o čemž vypovídá graf 7. Nejčastější příčiny agresivního chování podle subjektivního názoru sester znázorňuje graf 8. Většina sester ví, jak jednat a postupovat při výskytu agresivního pacienta; 65 % sester uvedlo, že nečetly odbornou literaturu týkající se dané problematiky a ani nenavštívily odbornou přednášku či seminář. Převážná část sester (87 %) by uvítala více informací na téma agresivního chování.
Diskuse k výsledkům
Provedený výzkum potvrdil skutečnost, že jsou sestry pracující u lůžka vystaveny agresi a násilí ze strany pacienta velmi často. Častá bývá zkušenost sestry jak se slovní, tak i s fyzickou agresí. Zajímavá a velmi odlišná je úroveň informovanosti a návštěvnosti odborných přednášek sester v oblasti komunikace a zvládání agresivního pacienta. Proto je nutné klást důraz na vzdělání zdravotníků v účelné komunikaci a účinné obraně proti agresivním pacientům.
Závěr
Účelem tohoto výzkumu bylo zjistit a vyhodnotit výskyt slovní a fyzické agrese směrované k sestrám ve vybraném zdravotnickém zařízení, ale také zlepšit a obohatit přístup zdravotnických pracovníků k problematice agresivního pacienta. Musím konstatovat, že podle výše uvedených výsledků je stále co zlepšovat a největší mezery se týkají oblasti informovanosti, návštěv odborných přednášek a seminářů zaměřených na danou problematiku.
O autorovi: Lenka Vybíhalová interní oddělení, Středomoravská nemocniční a. s. - odštěpný závod Nemocnice Prostějov (L.li@seznam.cz)