AIDS, těhotenství a bída - past pro stále více Afričanek

9. 6. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Afrika má nejvyšší míru porodnosti dospívajících dívek na světě a nejnižší podíl děvčat, která dochodí základní školu. Ale v posledních 25 letech je trend pozitivní. Africké dívky, stejně jako všude jinde, se vdávají později a procento těch, které dokončí školu, roste...


AIDS, těhotenství a bída - past pro stále více Afričanek

PATRICE LUMUMBA (Mosambik) - Poznali se před rokem na špinavé silnici před tetiným domem v chudém mosambickém městečku Patrice Lumumba, kde jsou domy postaveny z rákosů svázaných k sobě a jediná voda je ze studní.

Floře Muchaveové bylo čtrnáct. Elariovi Novungeovi bylo dvaadvacet, byl pěkně oblečený a podle Flory samý slib, píše list The New York Times. Flořina rodina se od smrti otce, který zemřel v roce 2000 na AIDS, pohybovala na pokraji bídy.

Elario sliboval, že to změní. „Chtěl po mně, abych se s ním vyspala, a říkal, že mi dá všechno, co budu potřebovat,“ vzpomíná Flora. „Řekl, že se kvůli mně o všechno postará.“

Lhal. Elario dal Floře v přepočtu čtyři dolary a přivedl ji do jiného stavu, takže musela v šesté třídě opustit školu. Než Flořina matka zemřela, zcela zjevně na AIDS, odpustila své jediné dceři, že ignorovala její varování před lákajícími muži.

Nastínila ale její neradostnou budoucnost. „Teď budeš trpět,“ opakuje vzlykající Flora její slova. Varovný příběh Flory Muchaveové není ničím novým. Afrika má

nejvyšší míru porodnosti dospívajících dívek na světě a nejnižší podíl děvčat, která dochodí základní školu.

Ale v posledních 25 letech je trend pozitivní. Africké dívky, stejně jako všude jinde, se vdávají později a procento těch, které dokončí školu, roste. Teď ovšem epidemie AIDS hrozí zmařit tyto těžce vydobyté úspěchy.

Zdejší děvčata, osiřelá a zchudlá po smrti rodičů, jsou nucena využít sexu v otřesně raném věku, aby udržela při životě sebe, své sourozence a až příliš často také své děti.

Subsaharská Afrika má vinou AIDS 12 milionů sirotků, přičemž trpí dívky stejně jako chlapci. Ale osiřelá děvčata jsou na tom hůř, protože tradičně mají v africké společenství nižší postavení, jsou zranitelnější vůči sexuálnímu zneužívání a z

anatomických důvodů se spíš než chlapci nakazí virem HIV.

Studie Dětského fondu OSN (UNICEF) v Zimbabwe zjistila, že osiřelé dívky se s trojnásobně větší pravděpodobností infikují AIDS než děvčata, jejichž rodiče jsou naživu. V Zambii jsou osiřelé holčičky první, které odcházejí ze školy.

V zambijské metropoli Lusace vyhánějí zbídačelí příbuzní některé osiřelé dívky třeba teprve čtrnáctileté v noci na ulici s tím, že si na sebe musejí vydělat. V Lesothu je stále více mladistvých děvčat nuceno živit se jako služebné nebo

prostitutky, zjistili badatelé UNICEF.

Patrice Lumumba na břehu Indického oceánu tři hodiny jízdy severně od metropole Maputo je nepochybně nejchudším mosambickým městem. Většina jeho domů z rákosu nebo betonu je sice dobře postavena a pečlivě udržována a většina obyvatel má jakýs takýs nábytek, byť jsou to jen plastové židle pro hosty.

Ale epidemie AIDS tady tvrdě udeřila, stejně jako všude v jižní Africe. V mosambické provincii Gaza je nakažený virem HIV každý šestý člověk ve věku od 15 do 49 let. Ze 43.000 obyvatel města je 1583 sirotků. Každý čtvrtý žák základní školy přišel podle jejího ředitele Pedra Mausseho nejméně o jednoho z rodičů.

Flořini rodiče vybavili svůj dvoupokojový rákosový dům se střechou z vlnitého plechu šatníkem, dvěma polstrovanými židlemi a nádobím. Flora si prý pamatuje, jak se rodina díky mzdě otce, který pracoval v jihoafrických dolech, držela nad vodou.

Když v roce 2000 ve věku 36 let zemřel, výdělek matky, která pracovala jako kuchařka v církevní škole v přepočtu za 855 korun, zdaleka nestačil. Nemohla si už najímat traktor nebo pár volů k orání dvou rodinných polí.

„Neměli jsme na jídlo, šaty, mýdlo,“ vypráví Flora, malá dívenka s upřímným úsměvem, zahnutými řasami a ebenově černou kůží. Vzhledem k situaci byla přístupnější Elariovým projevům něžnosti a lichotkám. „Prostě mě oklamal,“ usmívá se rozpačitě, zatímco čeká před organizací financovanou UNICEF na darované

jídlo.

„Je to hrozný lhář.“ Flořina matka Ester loni v říjnu, kdy jí jeden z příbuzných prozradil, že je Flora těhotná, stále ještě pracovala jako kuchařka. „Nejdřív jsem to popřela,“ říká Flora.

„Pak jsem začala brečet. Ona taky. 'Varovala jsem tě,' vyčetla mi. 'Teď se o sebe

musíš postarat sama'.“ Ačkoliv Flořino tělo je v osmém měsíci těhotenství nemotorné, dívka pořád vypadá jako typický adolescent. Tvář jí hyzdí akné, nabíranou černou polyesterovou halenku doplňují zářivě žluté vietnamky. Na jejím životě už ale nic dětského není.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?