S vyjmutím Řecka z referenčního koše pro stanovení ceny léčiv v České republice jednoznačně souhlasíme. Vnímáme jej jako vhodný nástroj prevence paralelního exportu léčiv.
Po obdobném opatření voláme již dlouhé měsíce, neboť paralelní vývoz některých inovativních léků z ČR, způsobený jejich nízkou cenou, je stále na vzestupu. Teprve na základě oficiálního dokumentu řecké Národní lékové agentury (National Medicines Organization, EOF) a řeckého ministerstva zdravotnictví z 5. 12. 2012 , který vyzval státy Evropské unie k vyřazení Řecka z referenčních košů léčiv, se však věci daly do pohybu.
Řecko se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy, čerpá mezinárodní finanční pomoc a přistupuje k řadě úsporných opatření mj. v lékové politice. Na výjimečná krizová opatření reagovaly farmaceutické společnosti, jež vyšly vstříc požadavkům řeckého státu a snížily cenu svých přípravků tak, aby byla zajištěna dostupnost zdravotní péče. Za této nestandardní situace však není možné Řecko zahrnout do referenčního koše, což potvrzuje i vyjádření řecké Národní lékové agentury.
Maximální ceny léků jsou v České republice nejčastěji stanovovány průměrem tří nejnižších referenčních cen. Proto u nás bývají léky mnohem levnější než v okolních zemích. Nízkých cen využívají redistributoři, kteří léky snadno přebalí, vyvezou do zahraničí a se ziskem prodají. To vše na úkor dostupnosti inovativních léčiv a zdraví českých pacientů.
Farmaceutické společnosti se na tuto situaci snaží reagovat dovozem léků ze svých evropských skladů. Problémem je, že nelze dopředu odhadnout, které léky budou chtít redistributoři vyvézt, což značně znesnadňuje plánování. K inovativním léčivým přípravkům navíc dosud neexistuje generická alternativa nebo jiný způsob terapie. Dopady na pacienta jsou evidentní.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu připravila alternativní návrh prevence paralelního vývozu léků, a to formou rozšíření referenčního koše na šest členských států Evropské unie. Stanovená cena by tak lépe odpovídala reálné situaci. Zároveň by byl potlačen vliv nepředvídatelnosti finanční stability evropských států na cenu i dostupnost léčiv v ČR.
Inspiraci lze hledat také v sousedním Slovensku, které zavedlo monitoring reexportu léčiv. S účinností od 1. ledna 2013 zde musí být všechny vývozy léků předem hlášeny Štátnému ústavu pre kontrolu léčiv (ŠÚKL). V případě, že by některý vývoz mohl ohrozit dostupnost léků a potažmo i zdraví pacientů, ústav jej může zakázat.
Jakub Dvořáček,
výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu