Jak se díváte jako poslanec a exnáměstek ministra zdravotnictví na akci Děkujeme, odcházíme, v níž už podalo 3800 lékařů výpověď z nemocnic?
Jako na akci protivládní, politickou a nátlakovou. V ní nejde o hledání cest, jak zlepšit české zdravotnictví, nejde o reformu zdravotnictví, ale pouze a jedině o jednostranné zvýšení platů určité skupiny zdravotníků bez ohledu na ekonomické možnosti země, možnosti systému a bez ohledu na jiné zdravotníky, například nelékaře. Ano, v odměňování zdravotníků je třeba ještě hodně udělat. Ale odmítám, aby se přidávalo socialisticky každému stejně, nezávisle na tom, jestli se více nebo méně snaží, je schopnější nebo méně.
Mělo by vedení ministerstva zdravotnictví ustoupit lékařům a přidat jim?
V žádném případě. Vláda i ministerstvo musí vysvětlit a na konkrétních krocích prokázat, že zlepšení platové a ekonomické situace je možné jenom a pouze tehdy, pokud se velmi rychle provedou jak legislativní, tak exekutivní kroky, které změní priority ve finančních tocích stávajícího systému. Jsou to tolik známé a o to více nepopulární kroky, jako je například definice standardu zdravotní péče neboli určité zúžení bezbřehosti zdravotního pojištění na straně jedné a na straně druhé - a ani do toho se nikomu nechce - optimalizace a restrukturalizace sítě poskytovatelů zdravotní péče.
A mohla by akce Děkujeme, odcházíme paradoxně přispět ke snížení počtu nemocnic?
Přeji si to. Všichni víme mnoho let, že je to nutné. K tomu je potřeba odvaha a intenzivní tlak státu. Zdravotní pojišťovny a kraje k tomu musejí být připraveny a ochotny tuto restrukturalizaci, která by byla spojena s přesměrováním toku peněz, udělat. Tady je zhruba 10 miliard korun, které když přejdou z méně efektivních zdravotnických zařízení na více efektivní, tak zásadně pomohou stabilizovat financování zdravotnictví včetně mzdových nároků.
Nespokojení lékaři tvrdí, že pojišťovny mají 14 miliard přebytků a ke zvýšení platů jsou zapotřebí tři miliardy.
Toto je hloupá argumentace, kterou slýcháme už dva roky, a to ze strany Lékařského odborového klubu a České lékařské komory. Někteří politici a pan prezident komory Milan Kubek již v roce 2008 požadovali, aby v tom roce zdravotní pojišťovny utratily veškeré své přebytky. Kdyby to udělaly, tak financování zdravotnictví v roce 2009, 2010 i 2011 zdaleka neodpovídá současným číslům, ale bylo by o 10 až 15 % na nižší úrovni a zhroutí se. Jasně se ukazuje, že to byly populistické výkřiky bez ekonomických znalostí, tehdy i dnes. Rezervy velmi rychle docházejí, a pokud by je pojišťovny rychle rozpustily bez provedení dalších strukturálních změn, výsledkem by bylo velké omezení zdravotní péče, tedy dopad na lidi, pacienty.
Je VZP schopna garantovat svým klientům nemocniční péči, jestliže skutečně z nemocnic lékaři odejdou? Připravujete nějaký krizový scénář?
Úhrady péče nejsou vázány na zdravotnické zařízení, lidově řečeno na barák, ale na rozsah a strukturu poskytované péče. Změní-li se v průběhu roku tato struktura péče, zdravotní pojišťovna na to bude schopna reagovat změnou úhrad velmi rychle. Ale i kraje musí s pojišťovnami jednat a jasně nastínit, jak si představují restrukturalizaci péče v kraji. Pojišťovna je pak od toho, aby takto vypracovaný plán podpořila a finance přesměrovala.
O kolik se dá snížit počet nemocnic?
Řeknu to jinak. Když v Praze bude o dvě fakultní nemocnice více, tak budou mít všechny plno. Neboli u nás neplatí, že počet zdravotnických zařízení odpovídá potřebám, ale zdravotní potřeby odpovídají nastavené síti poskytovatelů péče. Víme, že máme nadbytek akutních lůžek, že to stojí velké peníze, víme, že se to týká 20 až 30 nemocnic v ČR, ale chybí nám odvaha si to přiznat a začít to řešit. Ano, vím - je to spojeno s politikařením a nátlakovými akcemi. Vzpomeňme si na redukci traumacenter a onkocenter. Říkalo se, že když jich bude méně, ohrozí to pacienty. Jejich počet se snížil a péče o vážně nemocné pacienty se výrazně zlepšila. Jde to.
Jsou kroky, které dělá ministr zdravotnictví Miloš Heger, správné?
Zdravotní výbor Sněmovny podpořil stávající neústupný postoj vlády a ministerstva vůči nespokojeným zdravotníkům. Vidíme jako jediné řešení rychlé provedení reformy, jak je ve vládním prohlášení. Legislativní kroky však musí doprovodit kroky exekutivní, například právě ona diskutovaná restrukturalizace lůžkového fondu. To je neméně důležité. Je také nesmysl se domnívat, že na lécích se uspoří lepším státním zásahem. Jedinou cestou je umožnit pojišťovnám, aby na léky vypisovaly veřejné soutěže na principu, kdo nabídne nejlevnější cenu, tak léky dodává. A pak zajistit, že zdravotnická zařízení se výsledky těchto soutěží budou řídit, protože pojišťovny neovlivňují to, co lékaři předepisují.
Lékařská komora předala vlastní návrhy, jak řešit krizi ve zdravotnictví. Váš pohled?
Možná vypadají dobře v novinách. Ale českému zdravotnictví rozhodně nepomohou. Je to snůška populistických klišé. Skutečná řešení, která přinášejí prostředky a stabilitu, jsou v méně populárních opatřeních, ale o to důležitějších. Popsal jsem je.
Ale komora se výrazně v akci Děkujeme, odcházíme angažuje…
Přesto, že nesouhlasím s iniciativou Děkujeme, odcházíme a s jednáním představitelů Lékařského odborového klubu, tak pro jejich činnost mám určité pochopení, protože to k odborům patří. Ale že se do čela hnutí spolu s LOK postavilo vedení lékařské komory, považuji za skandální. Tato organizace má naprosto jiné povinnosti a úkoly, než zde dělat nátlakové akce proti vládě. Za strašné považuji sdělení prezidenta Kubka, že kdo nesouhlasí s iniciativou Děkujeme, odcházíme, tak podporuje korupci. To je strašné obvinění desítek tisíc zdravotníků, kteří nesouhlasí se způsobem vynucování si věcí. Myslím, že zde máme novodobého Klementa Gottwalda s jeho bolševickým výrokem: „Kdo nejde s námi, jde proti nám “
Jste zároveň předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Věci veřejné tento týden napadly některé její projekty. Můžete se k tomu vyjádřit?
Není to snaha Věcí veřejných cokoliv řešit nebo posunout ve zdravotnictví nebo VZP, ale snaha se lacině zviditelnit. VZP je páteří financování českého zdravotnictví a tuto funkci plní. Pokud jde o některé projekty, které byly uváděny, o nich skutečně diskutuje správní rada VZP. Ale nikoli na základě podnětu aktivity poslanců VV, kteří jsou sami členy správní rady VZP, ale na základě usnesení správních rad z minulého roku. Ta uložila vedení VZP, aby jasně doložilo, jestli prostředky investované do projektů přinášejí pojišťovně efekty, nebo ne. Tady se kolegové vlamují do otevřených dveří, do iniciativy, s níž přišel někdo jiný. Škoda že se nepídí po téměř 800 miliónech korun vynaložených v minulosti na vydávání časopisu firmou pana předsedy Věcí veřejných Johna. Naštěstí i zde správní rada prosadila výběrové řízení a téměř 50% snížení nákladů.
Ale IZIP údajně pochybnosti vzbuzuje.
Projekt běží osm let. V listopadu správní rada pod mým vedením uložila řediteli VZP, aby předložil fakta o projektu. Chceme je mít, než rozhodneme o jeho dalším financování.
Věci veřejné dokonce navrhují, aby byl odvolán ředitel Pavel Horák a abyste i vy odstoupil z čela správní rady.
Každý den jsme svědky podobných návrhů Věcí veřejných. Cíl je jasný, odpoutat pozornost od vlastních problémů. Budu dělat všechno pro to, aby speciálně v této době VZP nebyla předmětem jakékoli politizace a destabilizace. To by v českém zdravotnictví nepomohlo nikomu.