Mezi stavy, které bezprostředně ohrožují člověka na životě, patří i silné alergické reakce, které mohou být způsobeny například bodnutím hmyzu. Tyto stavy jsou závažné zejména tím, že po jejich nahlášení na dispečink ZZS se nemusíme přesně dozvědět, co alergickou reakci způsobilo. Velmi těžko lze také odhadnout, jak se stav nemocného bude v následujících minutách vyvíjet a zda již nějakým způsobem nedošlo k bezprostřednímu ohrožení života. Proto je výjezd k takovýmto stavům plně indikován a celková prognóza zdravotního stavu může být velmi závislá na dojezdovém čase sanitního vozu. Při zásazích tohoto druhu se často setkáváme i s nejrůznějšími komplikacemi, jako je například komplikované zajištění intravenózního vstupu z důvodu různě rozsáhlých otoků, stálá přítomnost agresivního hmyzu na místě zásahu apod.
Kazuistika
V červenci roku 2004 v 16.28 hod. přijala dispečerka ZDZS v Domažlicích telefonát na čísle 155 od ženy, která uvádí: „Známého poštípal roj sršňů na zahradě, je v bezvědomí, nevím, jestli dýchá, dostal spoustu žihadel.“ Dispečerka dává pokyn posádce ZDZS (lékař, sestra, řidič a sanitář) k výjezdu na místo události, které je vzdáleno 23 km. Výjezd je bohužel po asi 8 kilometrech jízdy zkomplikován poškozením pneumatiky vozu. Toto je ihned hlášeno na dispečink a na místo nehody je vyslána převozová sanitka, aby vyzvedla lékaře a odvezla ho k pacientovi. Rovněž je vyslán další sanitní vůz ZDZS s řidičem a sestrou z druhého výjezdového místa, který má zastoupit původní vůz s kompletní posádkou. Poškozenou pneumatiku se však daří během 3 minut vyměnit, a tak vůz tak pokračuje dále na místo události. Ostatní vozy jsou následně dispečerkou odvolány. Při příjezdu sanitního vozu k pacientovi je situace na místě události následující: před domem na zahrádce sedí na židli nahý muž přikrytý mokrou dekou, je podepírán ženou, aby nespadl, velmi naříká a zpočátku je i mírně dezorientovaný. Muž je pomočen, došlo i k úniku stolice, jeví známky šoku a silné alergické reakce. Věk pacienta je 48 let. Lékař ZDZS ihned provádí diagnostiku a zhodnocení zdravotního stavu. Po odebrání anamnézy a celkovém vyšetření je zjištěno následující: muž byl před příjezdem ZDZS pobodán rojem sršňů a následně byl v krátkodobém bezvědomí (pravděpodobně několik minut). Poté začal otékat, pomočil se a došlo k úniku stolice. Přítomní jej chladili mokrou dekou. Muž jeví známky celkového otoku, má opocenou chladnou kůži, na níž je patrná alergická reakce (erytém a otok). Pacient je ihned přeložen ze židle na přistavené lehátko a sestra zjišťuje fyziologické hodnoty: krevní tlak 100/60 torr, puls 120/min, SpO2 85 %, dech 20/ min., Glasgow skóre 4-5-6. Ihned po diagnostice stavu sestra zajišťuje intravenózní přístup na levé horní končetině kanylou 20G. Lékař indikuje k intravenóznímu podání 500 ml fyziologického roztoku k doplnění tekutin (následně dalších 500 ml), 500 mg Solu–Medrol, 1 amp. Calcium glukonicum a 1 amp. Prothazin. Poté je pacient transportován na lehátku do vozu ZZS. Zde je napojen na monitor a je sledována křivka EKG. Přes polomasku je podán kyslík o průtoku 6 l/ min a kontinuálně je snímána saturace kyslíkem. Doba zásahu na místě u pacienta byla celkem 8 minut. Během transportu do zdravotnického zařízení je trvale sledováno vědomí a všechny ostatní vitální funkce. Kontinuálně je doplňován objem tekutin (celkem 1000 ml fyziologického roztoku). V nemocnici je pacient předán na JIP při interním oddělení.
Diskuse a závěr
Na uvedeném případě lze demonstrovat projevy silné alergické reakce a potvrdit nutnost urychlené zdravotní péče. Při všech obdobných zdravotních stavech je velmi důležité předcházet možným komplikacím, mezi něž patří například rozvoj těžkého šoku a selhání vitálních funkcí. Velmi důležité je rovněž urychlené a kvalitní zajištění intravenózního vstupu u pacienta. To by mělo být provedeno i patřičnou kanylou, aby bylo možné poměrně rychle doplnit objem tekutin do krevního oběhu, a tím předejít možným komplikacím.
Lze ocenit i laickou první pomoc, která spočívala v celkovém mírném chlazení organizmu, což mělo za následek zmírnění otoku a částečnou úlevu pacienta od bolesti. Nutno podotknout, že venkovní teplota se v tu dobu pohybovala kolem 25 °C. Dle zjištěných informací byl pacient po několika dnech pobytu na JIP přeložen na standardní oddělení a posléze propuštěn bez jakýchkoli zdravotních problémů domů.
O autorovi| Jiří Frei, (frei@centrum.cz), ZDZS, Domažlice
