Čtyřistastránkový dokument odborníků analyzuje zdravotní, sociální a ekonomické dopady alkoholu v Evropě. Bude jedním z podkladů pro vypracování první strategie komise vůči alkoholu.
Návrh předloží EK členským zemím koncem července nebo v září.
Zneužívání alkoholu představuje pro Evropu významnou ekonomickou a sociální zátěž.
„Pokud by se jednalo o jinou návykovou látku, než je alkohol, určitě by z toho vyplynul požadavek na parlamentní a ministerské úrovni k okamžitému řešení situace,“ soudí Derek Rutherford z programu EU pro veřejné zdraví na léta 2003 až 2008.
V Evropě se pije víc než jinde
Zpráva poukazuje na to, že se v Evropě pije alkohol mnohem více než leckde ve světě.
Varuje, že alkohol představuje na starém kontinentu jeden z hlavních zdravotních problémů.
Vyvolává podle odborníků kolem 60 různých druhů onemocnění a stavů, včetně úrazů a poranění, mentální poruchy a poruchy chování, nádorová onemocnění, onemocnění srdce a mozkové mrtvice.
Je zodpovědný za 7,4 procenta všech nemocí v EU. Zpráva dále ukazuje, že alkohol je rovněž významnou příčinou škod způsobených jiným osobám než pijákům samotným.
Konstatuje, že alkohol má ročně na svědomí 60 tisíc novorozenců s nízkou porodní váhou, až devět milionů dětí žijících v neuspokojivých rodinných podmínkách, 10 tisíc nevinných obětí řidičů pod vlivem alkoholu a dva tisíce vražd.
„Hodně toho bylo řečeno o pasivním kouření, ale málo pozornosti bylo dosud věnováno obětem alkoholu z řad rodinných příslušníků alkoholiků a dalších osob. Konání vyžaduje politickou odvahu,“ vzkázal Derek Rutherford vládám, které budou posuzovat návrhy EK.
Rutherford naznačil první možné kroky proti neblahé konzumaci alkoholu.
„Zatímco cena je hlavním faktorem omezování spotřeby, méně diskutabilní a více politicky odpovědnou akcí by bylo omezovat rozsah reklamy a zakázat sponzorování sportovních akcí, což představuje nejzáludnější marketingovou taktiku alkoholového průmyslu,“ míní odborník.
Češi mají alkohol stále raději
Podle loňských statistických údajů holdují alkoholickým nápojům rostoucí měrou Češi.
V roce 2004 každý obyvatel ČR v přepočtu zkonzumoval 10,2 litru čistého alkoholu, zatímco na počátku devadesátých let to bylo asi devět litrů.
Na rozdíl od většiny evropských zemí, včetně Slovenska nebo Polska, kde se v devadesátých letech dařilo spotřebu alkoholu snižovat nebo zastavit, v České republice naopak rostla, uvedl tehdy sekretář Společnosti návykových nemocí Karel Nešpor.
Aktuálně.cz