Bílý dům prohlásil, že verdikt povede k ohrožení zdraví řady žen používajících antikoncepci. Podle agentury AP je to vůbec poprvé, co nejvyšší soud přiřkl komerčním subjektům právo na náboženský postoj.
Tabletky proti početí jsou zahrnuty do té části zdravotní prevence, která musí být podle Obamova zákona o zdravotní péči z roku 2010, kritizovaného opozicí, zaměstnankyním hrazena bez jakýchkoli doplatků. Několik zaměstnavatelů se však obrátilo na soud kvůli své víře, která jim brání podporovat umělé přerušení těhotenství.
Soud se dnes přiklonil na jejich stranu těsnou většinou pěti hlasů proti čtyřem a označil omezování náboženského přesvědčení zákonem za nepřípustné. Soudce Samuel Alito zároveň ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že právo na výjimku se týká firem kontrolovaných člověkem či malou skupinou lidí s pevným náboženským přesvědčením, jejichž ideje jsou s firmou neodmyslitelně spjaty.
Bílý dům v reakci na verdikt uvedl, že může vést k ohrožení zdraví žen, které se nyní mohou začít v otázkách porodnosti rozhodovat podle své finanční situace a nikoli podle svého zdraví. Prezidentův úřad hodlá podle mluvčího Joshe Earnesta zjistit, kolik žen může rozhodnutí soudu poškodit. Kongres by pak měl těmto ženám zajistit pomoc, uvedl Earnest.
Podle jednoho z průzkumů zdůrazňovaného zastánci hrazené antikoncepce by se až třetina Američanek rozhodla pro kvalitnější prostředek, kdyby nemusela řešit jeho cenu.
Proti hrazení antikoncepčních pilulek se po přijetí zákona podle AP u soudů bránilo asi pět desítek firem. Některé byly ochotny platit tabletky účinné pouze před oplodněním vajíčka, které neukončují život již vzniklého plodu, další zaměstnavatelé odmítali hradit jakoukoli podobnou antikoncepci.
Podle průzkumu nadace Kaiser Family Foundation však až 85 procent velkých amerických firem nabízelo zaměstnankyním poskytování bezplatné antikoncepce již před tím, než začal platit Obamův zákon, jehož prosazení navzdory ostré republikánské kritice mnozí považují za největší úspěch jeho prvního volebního období.