HTA (Health Technology Assesment) je v odborných kruzích často diskutovaný nástroj, díky kterému by se v blízké budoucnosti mělo dosahovat vyšší efektivity využití zdravotnických technologií v systému veřejného zdravotního pojištění. „Jedná se o multidisciplinární analýzu, která systematicky hodnotí klinickou účinnost, bezpečnost, nákladovou efektivitu, organizační dopady, sociální konsekvence, právní a etické okolnosti zavádění zdravotnické technologie,“ upřesnil mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Zveřejněné závěry obsáhlé HTA analýzy, kterou si VZP nechala vypracovat u vědců z Masarykovy univerzity ve spolupráci se zástupci odborných lékařských společností, odpovídají do určité míry tomu, co už VZP ve sporu s Protonovým centrem v Praze dříve tvrdila – „protonová terapie je vhodná jen pro zlomek onkologicky nemocných pacientů“.
Fotony hrají prim
Autoři odborné studie, která má více než 60 stran a vyžádala si přes čtvrt roku práce, rovněž konstatovali, že zavádění nových technologií, jako je protonová terapie, musí být v souladu s koncepcí příslušné odborné společnosti. To je v daném případě Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF). „SROBF protonovou terapii ve své koncepci rozvoje oboru radiační onkologie zmiňuje pouze v oblasti výzkumu a počítá s jejím zavedením do klinického využívání až po dobudování moderní sítě konvenční radioterapie,“ konstatují autoři studie. Konvenční radioterapií je přitom míněna fotonová léčba.
Studie se podle VZP rovněž ztotožňuje se stanoviskem SROBF, podle kterého lze protonovou terapii uvážit jako vhodnou k léčbě ve vybraných případech, a to výhradně po projednání v mezioborových týmech a na základě doporučení vedoucího radiačního onkologa některého z Komplexních onkologických center. Podle mluvčího VZP tak SROBF potvrdila správnost dřívějšího postupu pojišťovny.
Efektivita a nálady
Podle Tichého studie přesně vyjmenovává i diagnózy, u nichž jsou již dnes důkazy nejen o účinnosti ale i bezpečnosti protonové terapie – jde prý o oční melanomy, nádory centrálního nervového systému u dětí či chordom. Podle odborníků, kteří analýzu realizovali, se jedná o zhruba 26 pacientů ročně. Tichý však připomněl, že od loňského roku VZP schválila léčbu protony již u 32 pacientů.
Jedním z řady kritérií při vypracování analýzy HTA je i ekonomický aspekt dané technologie. „Analýzu nákladové efektivity, srovnávající protonovou terapii se standardní konvenční terapií fotonovým svazkem, nelze zodpovědně provést,“ konstatují autoři studie. V celém světě totiž podle TIchého neexistují relevantní studie, které by přínosy protonové terapie posuzovaly. „Analýzy, které jsou k dispozici, jsou zatíženy významným zkreslením výsledků a systematickými chybami,“ dodávají.
„Při znalosti reálných nákladů na porovnávané radiační terapie a předpokládaném počtu pacientů, kteří budou ozařování potřebovat, lze u sledovaných diagnóz srovnat náklady a přímé ekonomické dopady pro veřejné zdravotní pojištění,“ říká Oldřich Tichý (viz tab.: Hodnocení nákladů a přímých ekonomických dopadů u sledovaných diagnóz)
Zkušenost versus důkazy
„S výjimkou očního melanomu, nádorů centrálního nervového systému u dětí a chordomu, neexistuje dle studie u ostatních diagnóz dostatek dat pro to, aby bylo možné považovat protonovou terapii za dostatečně bezpečnou účinnou pro klinickou praxi,“ tvrdí mluvčí VZP s tím, že pozitivní zkušenost lékařů s léčbou protony sama o sobě nemůže být tím hlavním kritériem pro plošnější využití této metody.
„Autoři HTA analýzy rovněž zdůraznili, že při hodnocení klinické účinnosti a bezpečnosti jakékoliv technologie, je standardem postup dle principů Evidence Based Medicine – tedy posuzování systematickým a strukturovaným postupem na studiích co nejvyšší vědecké kvality. V žádném případě tedy takové hodnocení nemůže vycházet například jen z dílčí krátkodobé zkušenosti získané na omezeném vzorku pacientů, byť by tato zkušenost byla sebelepší,“ vysvětlil Tichý.
Na studii, která vznikala od října 2013 do února 2014, se podílelo celkem 15 autorů. Dvanáct z nich jsou pracovníci Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně, Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dalšími třemi členy týmu byli profesor Jiří Petera, předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky, profesor Vlastimil Válek, člen výboru České radiologické společnosti a profesor Pavel Šlampa, člen výboru SROBF a předseda Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro radiační onkologii a člen Vědecké rady České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
(Zdroj: VZP)