řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
"ČR má ve srovnání s EU podprůměrné kapacity pobytových služeb na počet lidí nad 65 let. Ve srovnání s původními zeměmi EU je tam výrazný propad. Skandinávské země vykazují dvojnásobnou až trojnásobnou kapacitu," uvedl Horecký. Podotkl, že míst v zařízeních v Česku sice mírně přibývá, počet potřebných se ale zvedá rychleji.
Příspěvek na péči pobírá nyní asi 355.000 lidí. Podle propočtů by jich v polovině století mohlo být až 734.000. Lidé nad 65 let tvoří zhruba pětinu obyvatel, za pár desetiletí by to měla být téměř třetina. Přibývat bude hlavně mužů a žen ve velmi vysokém věku.
Na tisícovku osmdesátníků a starších lidí připadá v Česku zhruba 83 míst v domovech pro seniory. Pokud by se podle analýzy kapacita nezvedla, v polovině století by to bylo už jen 33 míst na tisícovku lidí nad 80 let. V domovech se zvláštním režimem pro pacienty s demencí by z nynějších 36 míst zbylo na tisícovku osmdesátiletých a starších 14 míst. Pečovatelská služba je nyní pro 31 z tisícovky lidí nad 65 let, za pár desetiletí by byla pro 20.
Aby se zachovala současná úroveň služeb, musel by se v domovech pro seniory zvednout do roku 2050 počet lůžek z 35.600 na 89.150. Většina by jich musela přibýt do roku 2035, zjistila analýza. V domovech se zvláštním režimem by místo 15.400 lůžek muselo být přes 38.500 lůžek. Pečovatelskou službu by mělo dostávat téměř 99.000 lidí místo nynějších asi 63.700, a to už do roku 2025.
Podle experta na sociální problematiku Ladislava Průši je dostupnost sociálních služeb v Česku dlouhodobě nízká. "Ze zemí na západ od řeky Moravy jsme na tom nejhůř. Před námi je ale i Slovensko, Maďarsko a Estonsko. Pokud bychom služby nebudovali, do roku 2035 klesne dostupnost o víc než 60 procent," uvedl Průša. Pro zachování nynější kvality péče by mělo k dnešním asi 70.000 pracovníkům sociálních služeb přibýt dalších 50.000. Pokud by se služby rozvíjely, byl by počet ještě asi o 19.000 vyšší.
Rozvoji sociálních služeb brání podle asociace poskytovatelů i zástupců krajů a obcí systém financování. Dotace se vždy udělují na rok. Zařízení navíc nemají jistotu, zda peníze dostanou a kolik. Každý rok finance také chybí. Pro letošek kraje žádají o dofinancování dvou miliard. O situaci jednala minulý týden Sněmovna, požádala resort práce o doplacení.
"Je nutné změnit systém financování a prostředí pro soukromý kapitál. Je tu minimální počet soukromých poskytovatelů kvůli nepříznivým podmínkám. Nejde za všech okolností tu přidat tomu a tomu, ale věnovat se systémovým záležitostem, nebo tu za deset patnáct let nebude, kdo by péči zajistil," uvedl Horecký.
Podle šéfa Svazu měst a obcí Františka Lukla není možné plánovat sociální služby z roku na rok, ale minimálně s pětiletou či desetiletou vizí. Ministerstvo práce by také mělo zajistit, aby péče byla stejně drahá všude v zemi. Nyní se náklady liší, podotkl náměstek ústeckého hejtmana Martin Klika (ČSSD).
Financování by měla upravit novela o sociálních službách, kterou připravuje resort práce. Vláda by ji měla dostat do konce roku. Proti původnímu plánu má tak norma roční zpoždění. "Zákon o sociálních službách je někde zamčený a nedá se o něm diskutovat. Nevíme, co se připravuje," postěžovala si předsedkyně sněmovního sociálního výboru Radka Maxová (ANO).