OTÁZKA:
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Ještě více než samotná anatomie mě fascinuje celé uspořádání lidského organismu a jeho vývoj. Anatomie a embryologie je pak určitým klíčem k tomuto poznání, reaguje na otázku, co je pro něj na tomto oboru nejzajímavější.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Kde jste se narodil a z jaké rodiny pocházíte?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Narodil jsem se tak jako nemalá část Pražanů v Podolí, vyrůstal na druhé straně vyšehradské skály v Podskalí, a jak vidíte, zůstávám lokálním patriotem. Mám sice dva starší bratry, ale pro velký věkový odstup jsem vyrůstal téměř mezi samými dospělými. Oba rodiče sice měli jiné ambice, ale doba je nedovolila realizovat – o to více se věnovali nám. Co se týče rodiny, ve větvi z matčiny strany jsem se v rodokmenu dopracoval o 12 generací zpět do doby Rudolfa II., kdy za vlašskými staviteli přišli z Itálie do Prahy i kominíci. Zřejmě prosperovali velmi dobře, protože za určité zásluhy získali monopol na vymetání komínů ve většinové části Prahy. A do roku 1948 platilo, že vždy nejstarší dědil firmu. V rodině se pak vyskytovali i odrodilci (akademičtí malíři, sochaři), ale lékař jen jeden. Po dědečkovi z otcovy strany se v rodině zase dědilo knihkupectví a nakladatelství, odtud asi moje záliba v knihách.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Čím jste chtěl být vy sám jako malý?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Dlouho mě lákala historie a archeologie, zřejmě to bylo ovlivněno četbou a poměrně častou návštěvou nejrůznějších muzeí a památek. I když si vzpomínám, že jsem v Národním muzeu kostry dlouho obcházel velkým obloukem. Během dospívání jsem ale zjistil, že dějepis je velmi poplatný vládnoucí ideologii, a to byl důvod, proč začal převažovat zájem o přírodní vědy. Musím se přiznat, že si své dějepisné touhy tak Zdravotnický magazín 52 trochu kompenzuji díky bohatému archivu a historické knihovně anatomického ústavu a podnikám tak občasné výlety do dějin anatomie.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Kudy tedy nakonec vedla vaše cesta k medicíně?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Na gymnáziu jsem se dostal do velmi stimulujícího prostředí, mezi nadšené spolužáky a velmi zkušené a tolerantní profesory. Zpětně viděno jsme se chovali až praštěně, protože jsme někdy chtěli být chytřejší než naši učitelé. Myslím, že nás ale prokoukli a řekli si, že když je to zajímá a chtějí se dozvědět něco navíc, tak ať… Dalším stimulem v tomto období pak byla osobní setkání ve Fyziologickém ústavu ČSAV, kam jsem se dostal v rámci středoškolské odborné činnosti. Když si uvědomím, že jsem tehdy nevěděl vůbec nic a měl jsem jen to nadšení, přesto se vždy našel někdo, kdo se mi věnoval…
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Nyní je z vás také učitel – vyučujete normální a klinickou anatomii. Co vše obnáší vaše pedagogická činnost?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Se studenty lékařství se setkáváme jednak v 1. ročníku, kdy je učíme, jak vypadá stavba normálního zdravého lidského těla, aby byli schopni v dalších předmětech pochopit, jak co funguje. Protože však mezi výukou v prvním ročníku a výukou například chirurgie je přece jen dlouhý časový odstup, podařilo se nám prosadit ještě kurz klinické anatomie. Tato výuka probíhá ve 4. ročníku, kdy už se studenti začínají orientovat v klinických oborech. Cílem je zopakovat významné struktury, vysvětlit anatomické podklady pro výkony v rámci intenzivní péče a nejčastější chirurgické přístupy, pro fyzikální a neurologická vyšetření a k rozlišení anatomických struktur v CT a MRI obraze. Do těchto kurzů s námi společně vstupují kolegové z klinik. Vedle této povinné výuky organizujeme pro naše studenty i volitelné předměty. Jedním z nich je cyklus přednášek z klinické anatomie, které dokumentují význam anatomie pro další klinické obory a referují o nejnovějších poznatcích a metodách v klinické praxi. V kombinaci s námi přednášejí také odborníci z jednotlivých klinik, kteří se specializují na danou problematiku. Letos jsme pak společně s profesorem Janem Bartoníčkem otevřeli kurz anatomie a chirurgie velkých končetinových kloubů a náplní byla právě klinická anatomie jednotlivých kloubů v korelaci s nejčastějšími úrazy a onemocněními u dospělých i u dětí a způsoby operační léčby.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Co vám dává kontakt se studenty, učíte rád?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Díky kontaktu se studenty a s celým tímto prostředím si stále připadám jako student. Je pro mě důležité najít ve studentech partnery k dialogu a cítit jejich zájem o anatomii, to vnímám jako velmi stimulující. Jsem vždy rád, když se je podaří motivovat a studenti k nám pak docházejí i v dalších letech v rámci dobrovolné spolupráce při výuce mladších spolužáků. S některými jsme v kontaktu až do jejich absolutoria nebo i potom. Takže abych odpověděl: Ano učím rád. Už trochu méně rád zkouším, protože na jedné straně je pocit odpovědnosti za kvalitu námi vyučovaných studentů, na straně druhé mám se studenty určitý soucit, takže některé hraniční situace mi pak dlouho leží v hlavě.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Pracujete také na Klinice dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a FTN Praha. Anatomové jsou ovšem považováni spíše za teoretiky; znamená to tedy, že ve vašem případě došlo ke spojení teorie s praxí a přímou prací s pacienty?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Tady bych si dovolil trochu odporovat, protože většina mých učitelů měla po určitou dobu své profesní kariéry období, kdy se více či méně věnovali některému z klinických oborů (chirurgie, ORL, zobrazovací metody). Já se prapůvodně chtěl stát dětským chirurgem, a proto jsem se věnoval anatomii po celé studium, protože jsem ji považoval za dobrou průpravu. Měl jsem však v plánu zabývat se chirurgií a snažit se při tom zachovat si nějakou vazbu k anatomii. Tehdy však zrovna nebylo volné místo, a tak jsem po promoci nastoupil do anatomického ústavu a na dětskou chirurgii docházel jeden v týdnu. Když jsem prodělal základní výcvik, začal jsem i sloužit. Ve službách je člověk konfrontovám s celým spektrem onemocnění, ale díky profilu kliniky převažují poranění, a tak se nejvíce věnuji zlomeninám. Krom toho, že si člověk takto zachovává kontakt s reálnou medicínou, může přenášet zkušenosti mezi oběma pracovišti. Díky tomu směřuji výuku anatomie více do praxe a demonstruji anatomické souvislosti na konkrétních případech. Zároveň anatom může pomoci klinikům řešit některé teoretické otázky. Takto vznikly společné práce týkající se třeba vývoje prohnutí femuru či vztahu polohy růstové chrupavky distální fibuly ke štěrbině hlezenního kloubu, vysvětlili jsme i mechanismus vzniku avulzních zlomenin okraje acetabula. Když jsem pak měl po několika letech možnost nastoupit na chirurgii naplno, dopadlo to úplně naopak – je ze mě anatom, který dochází na chirurgii. Nelituji toho. Naopak budu velmi rád, pokud se mi podaří tuto symbiózu ještě nějaký čas udržet.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jsou dnes dětské úrazy jiné než v minulosti?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Nevím, nakolik jsem oprávněn odpovídat na tento dotaz, ale zastoupení jednotlivých typů poranění závisí třeba na rozšíření jednotlivých sportů. S pády ze snowboardů přichází spíše poranění horních končetin, po pádech na klasických lyžích převažovaly zlomeniny bérce, bruslení na in-linech s sebou nese také specifická poranění.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jste členem kolektivu, který v roce 2000 dostal cenu ministra zdravotnictví za úspěšné řešení projektu „Ortotopická náhrada močového měchýře u ženy“. Jak jste se dostal k urologickému tématu?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Vcelku náhodou. Když jsem byl ve 4. ročníku, přišel za námi do pitevny pan docent Ladislav Jarolím z urologické kliniky s tím, že by potřeboval ozřejmit detailní průběh nervů ke svěračům močové trubice. Tak jsme se pustili do preparací a profesor Miloš Grim nám tehdy poradil, ať preparujeme i fetální materiál. Díky tomu jsme došli k netradičnímu pojetí inervace těchto svalů. Docent Jarolím pak na základě našich poznatků uvedl do života operační postup, který u žen při nádorovém onemocnění močového měchýře umožňuje jeho náhradu, která je spojena s intaktní močovou trubicí, což zajišťuje i nadále schopnost udržet moč. Tohoto výsledku si velmi vážím, protože přímo pomáhá ovlivnit efekt léčby a přispět ke zkvalitnění života pacientek. Ve spolupráci s Ladislavem Jarolímem jsme pokračovali i později, při vylepšování operačního postupu při konverzi pohlaví u transsexuálů, a při tom jsme náhodou objevili dosud nepopsaný kostěný žlábek na pánvi. Sami jsme tomu nechtěli věřit, ptali jsme se na to zkušených a očekávali odpověď typu „to už v roce XY popsal ten a ten…“. Takže i když jsme pro mnoho kolegů oborem, kde se nedá objevit nic nového, není to tak úplně pravda.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jste držitelem řady ocenění. Kterého si vážíte nejvíc?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Nikdy jsem žádnou cenu nebral jako ocenění své osoby, ale spíše celého kolektivu, protože žádná práce dnes není dílem jedince, nýbrž vzniká teprve na základě spolupráce. Skutečně nejvíc mě asi překvapila cena Americké anatomické společnosti za nejlepší sdělení v roce 2003 a pak Moorova cena téže společnosti v roce 2007 za nejlepší publikaci.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * V rámci postgraduálního studia jste studoval obor biologie a patologie buňky. To je tedy další pole, které se před vámi otevřelo?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Příležitostí něco objevit v makroskopické anatomii je dnes již minimum, proto pokud chceme poznat podstatu vývoje a funkce, musíme již používat zcela jiné postupy. Když jsem se po škole rozhodl věnovat anatomii, měl jsem možnost začít pracovat v laboratoři profesora Grima, která se zabývala vývojovými mechanismy a kombinovala přístupy experimentální morfologie s imunohistochemií a molekulárněbiologickými metodami. Díky němu jsem zjistil, že embryologie může být nazírána dynamicky a funkčně, nejen jako pouhý popis. Postupně jsem se začal věnovat otázce, jak nedostatek kyslíku ovlivní vývoj embrya, konkrétně jeho cévní systém.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jak konkrétně v praxi vypadá takový výzkum?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Pokud pracujete na savčím modelu, dostanete se do spousty problémů, protože musíte účinkům hypoxie vystavit těhotnou matku a navíc jen obtížně můžete provádět nějaké manipulace se zárodkem. Pokud zvolíte model, který využívá ptačích embryí, jde to mnohem snáz. Slepičí nebo křepelčí vejce můžete inkubovat za přesně stanovené hladiny kyslíku po určitou dobu, snadno se dostanete k embryu, a dokonce můžete provést nějaký experimentální zásah, sledovat jeho efekt po několik dnů a potom teprve nabrat vzorky. (Mimochodem, na začátku 20. století řešili problém s hypoxickou inkubací tak, že srovnávali přežívání a vývoj zárodků ve vejcích inkubovaných v nížině u moře a pak v laboratoři vysoko v horách na Monte Rosa.) V získaných vzorcích jsme pak imunohistochemickými přístupy mapovali rozsah hypoxických okrsků a srovnávali je s expresí hypoxií indukovaných faktorů (HIF) a růstových faktorů pro krevní cévy (VEGF) i s rozvojem vlastního cévního řečiště. Asi nejzajímavějším poznatkem bylo, že i embryo, které není vystaveno zevním účinkům hypoxie, má v sobě v průběhu vývoje hypoxické okrsky, čili embryonální vývoj je adaptován na zcela jinou hladinu kyslíku než v dospělosti. V těchto okrscích pak probíhá intenzivnější tvorba cév. V dalších experimentech jsme sledovali vliv hypoxie přímo na vývoj myokardu a koronárních tepen a zjistili, že po určitou dobu se organismus dokáže sofistikovanými mechanismy s hypoxií vyrovnat, poté však dochází k úmrtí, protože selhává napojování koronárních tepen na aortu. Zajímavé je, že pokud konfrontujete své nálezy s patology, dozvíte se, že to odpovídá některým nálezům u potracených plodů.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Věnujete se také pitvám?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Pitváme společně se studenty v rámci výuky a naše postupy jsou orientovány k postupnému poznání uspořádání lidského těla. Nejsou tedy cíleny ke stanovení příčiny úmrtí. V pitevně strávíme se studenty poměrně hodně času, i když úloha vedoucího pitevny spíše tkví v tom zorganizovat 150 studentů tak, aby každý z nich měl co dělat, aby věděl, co a proč dělá, a přispívat jim radou při jejich práci. Snažím se během 3 hodin, co odpolední cvičení trvá, zastavit u každého stolu, abych udržel se studenty kontakt. A když vidím některé naše historické preparáty, kolikrát si říkám, kde naši předchůdci brali ty hodiny na soustředěnou práci.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jak může člověk darovat své tělo anatomickému ústavu? A jaké bývají pohnůtky dárců?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
To je vždy svobodné rozhodnutí, které vede k tomu, že potenciální dárce uzavře s naším ústavem smlouvu o posmrtném využití těla pro výukové a vědecké účely. Jednou z pohnutek bývá, že lidé chtějí posloužit svým bližním a lékařským vědám i po smrti, ať již z obecně altruistických postojů nebo jako určitý vděk medicíně, která jim třeba dokázala za jejich života pomoci. Část dárců může být motivována i tím, že zbaví své pozůstalé starosti zařizovat pohřeb a další náležitosti.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jak se studenti staví k pitvám?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Myslím, že pro většinu studentů je anatomie v prvním ročníku předmětem, který má k medicíně jako takové nejblíž a pomáhá jim tak naplňovat jejich představy, s nimiž na fakultu šli. Dále, jak víme od našich studentů, považují příležitost samostatně a prakticky poznat a osahat si jednotlivé struktury, o kterých slyší v přednáškách, za klíčovou pro jejich pochopení a naučení. Část studentů, jež je orientována na chirurgické obory, se k nám vrací po celou dobu studia a spolupracuje s námi na výuce. Musím říct, že bez jejich pomoci bychom vůbec nebyli schopni zajistit výuku v takovém rozsahu, v jakém probíhá.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * V Anatomickém ústavu však nepitvají jen studenti, ale také lékaři, kteří si zde ověřují nové postupy a techniky…
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Ano, jednak za námi chodí lékaři z klinik, kteří si chtějí ověřit konkrétní situace, než se pustí do nějakého komplikovaného či neobvyklého výkonu nebo pokud chtějí zavést nový postup. S nimi pak trávíme leckdy i hodiny na pitevně a vždy je to oboustranně prospěšné. Já jsem vždy rád za každou zkušenost. Podařilo se nám takto například s docentem Svatoplukem Adámkem a jeho kolegy ze 3. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol optimalizovat postup revize krku při vyhledávání příštítných tělísek a nacvičit a uvést do praxe i miniinvazivní přístup k jejich odstranění.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * V roce 2007 se v Praze konala kontroverzní výstava „Bodies… The Exhibition“. Její autoři hovořili o tom, že akce má zejména vzdělávací charakter, Česká anatomická společnost však výstavu odsoudila. Proč?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Plastinace je dnes používána jako jedna z možností jak uchovat anatomický preparát. Pokud je tak činěno pro potřeby poznání při výuce lékařů, nelze proti tomu nic namítat. Pokud ale zvolíte tento postup a upravíte těla zemřelých tak, aby vzbudila dojem aktivity živých jedinců a vyvolala tak senzaci a zájem, dostáváme se už za tento rámec. Součástí evropského myšlení je úcta k zemřelým a zacházení s lidskými ostatky v souladu se všeobecně přijímanými pravidly etiky a morálky. Pokud někdo chce získat informace o lidském těle, není přece odkázán jen na plastinované preparáty. V anatomických atlasech a učebnicích a na mnoha internetových stránkách jsou údaje o anatomické stavbě člověka obsaženy v hojné míře. Publikací zaměřených na potřeby širší veřejnosti u nás v poslední době byla uveřejněna řada. Důvody negativního stanoviska České anatomické společnosti k výstavě „Bodies… The Exhibition“ jsou tedy především v rovině etické. Otevřenou kapitolou však zůstávají rovněž právní aspekty realizace této výstavy. Provádění pitvy zemřelých je vázáno na objasnění medicínských hledisek úmrtí a násilných trestných činů a dále na potřeby výzkumu a výuky na lékařských fakultách. Z toho vyplývá, že pitvu a preparaci orgánů nelze provádět za účelem výstavnictví. Česká legislativa také vylučuje použití těla zemřelého jako zdroje finančního prospěchu fyzických nebo právnických osob. Z toho všeho vyplývá, že Česka republika by měla patřit mezi země, které tento způsob prezentace těl zemřelých nedovolují. V tomto postoji se Česká anatomická společnost shoduje se stanoviskem Anatomische Gesellschaft a s prohlášením Evropské federace pro experimentální morfologii, které vystavování plastinovaných lidských těl jednoznačně odsuzují s poukazem na závažné etické nedostatky této aktivity a často nejasný původ těl.
30.3.2011 13:09:01
OTÁZKA: * Jak trávíte volný čas?
ODPOVĚĎ:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph. D.
Dokud jsem neměl rodinu, mohl jsem si volný čas organizovat podle svého a dlouhá léta jsem vedl turistický oddíl. S tím byly spojené všemožné výpravy a tábory, hra na kytaru a tak dále. Dost jsem také fotografoval, především květiny. Nyní, když máme doma holčičí trio (5, 3 a 1/2 roku), mnoho volného času nezbývá. Krom toho po večerech člověk obvykle ještě čte a píše leccos, co souvisí s prací. Tři děti vás ovšem nenechají dlouho na pokoji, a tak je stále třeba vymýšlet pro ně nějaký program. Teď v zimě se snažím s nimi obcházet muzea a trochu je seznamovat s pražskými pamětihodnostmi. Už se všichni těšíme na jaro, až budeme moci naplno vyrazit do přírody. Musím říct, že je mi úplně nejlépe uprostřed lesa, mimo dosah telefonů a počítačů. Naštěstí taková místa existují a i naše děti jsou tam spokojené.
30.3.2011 13:09:01