Česká anesteziologie trpí více než řada jiných medicínských oborů odchody zkušených lékařů do zahraničí. (ČSARIM).
„Naše resuscitační péče patří mezi ty, které mají velmi dobrou úroveň ve srovnání s rozvinutou Evropou i zámořím,“ řekl ČTK vědecký sekretář ČSARIM Pavel Ševčík z Fakultní nemocnice Brno. Potvrzují to podle něj statistiky. Bez operace by ročně nepřežilo asi 35.000 lidí, kterým selhal jeden nebo více orgánů. Lékaři operací zachrání 82 procent z nich.
„Chybějí nám přinejmenším desítky zkušených graduovaných anesteziologů,“ konstatoval Ševčík. „My do nich investujeme vzdělání, učíme je dovednostem a znalostem, bereme na sebe rizika tím, že starší kolegové nad nimi dělají dohled. Někteří z nich potom vycestují ven,“ posteskl si Ševčík. Lékaře na západ Evropy zejména lákají výrazně vyšší platy; jejich místa musí zaplnit méně zkušení kolegové.
Poptávka po českých odbornících je podle Ševčíka dána zejména jejich dobrým zvukem. Historie anesteziologie se píše od roku 1846; na nynějším území Česka se přitom první anestezie prováděly již v následujícím roce. Na rozdíl od řady dalších vyspělých zemí, nevyjímaje Německo nebo Švýcarsko, zde mohou anestezii provádět pouze lékaři.
Práce anesteziologa je podle Ševčíka psychicky i fyzicky výrazně náročnější, než jiné obory medicíny. „Anesteziologové v bohatších zemích často odcházejí z anesteziologické praxe již kolem 50 až 55 let. Ne do důchodu, ale jdou třeba k pojišťovnám nebo se věnovat jiným poradenským činnostem, protože jsou tak opotřebovaní,“ konstatoval Ševčík.
Čeští anesteziologové mohou snadno zaplnit mezeru také proto, že k práci anesteziologa prý není třeba tak důkladná znalost cizího jazyka jako v jiných oborech. „Náš obor není tak mnohoslovný. Pochopitelně musíme komunikovat s nemocným o předoperační přípravě a volbě anestezie, ale na rozdíl od některých oborů není nutná tak široká slovní zásoba jako v jiných oborech,“ dodal Ševčík.
ČTK