Vstupuje se do předpokoje věčnosti, kdy jsou lidská těla ponořena do tekutého dusíku o teplotě mínus 196 stupňů: zde se smutek stává nadějí a věda náboženstvím nabízejícím vzkříšení. Na 2000 lidí již podepsalo dohodu o kryoprezervaci a čeká na zmrazení, až jejich srdce přestane tlouci. Zatím jsou v jakýchsi cisternách nazývaných tewar těla dvou stovek osob včetně jednoho Itala.
Kryonika, čili zachování mrtvých lidských bytostí za nízkých teplot v naději, že v budoucnu budou obnoveny jejich životní funkce, je jevem, který se dotýká i Itálie. Desítka Italů již podepsala dokument, v němž žádají, aby bylo jejich tělo zmrazeno. Cena se pohybuje od 28.000 do 150.000 eur (790.000 až 4,2 milionu Kč). Pro ty, kdo takovou smlouvu podepíší, to je pojistka na nesmrtelnost. A běda těm, kdo by to označili za fantasmagorie.
Kromě dvou společností, které již léta působí ve Spojených státech, Alcor a Cryonics Institute, se zrodila podobná firma v Rusku, Kryorus. V Evropě patří k největším stoupencům kryoniky Velká Británie a Německo. Roste reklama hibernace na internetu a ve světě působí asociace zkoumající, jak usnadnit a urychlit systém přepravy těl určených ke zmrazení. A to vše se děje v očekávání toho, až věda za padesát či sto let bude vyspělejší než dnes a lidem, kteří dnes podlehnou nějaké chorobě, bude schopna vrátit život, říká šéf kalifornské společnosti Alcor Max More.
Chlazení ledem, napuštění těla kryoprotektivním roztokem. Nakonec dlouhá cesta v mrazivém dýmu tekutého dusíku. Cesta bez pohybu, která může trvat mnoho desetiletí, a možná dokonce století. Ten, kdo je nyní v obecném smyslu mrtvý, se tu stává pacientem. Podle zastánců kryoniky se tedy nejedná o žádné úmrtí, nýbrž o stav očekávání vzkříšení. Ve Spojených státech v několika případech začala kryokonzervace již tehdy, kdy několik lidí bylo v závěrečné fázi nějaké choroby nebo ve vysokém věku.
Tým společnosti přichází k lůžku pacienta, a když lékaři potvrdí smrt, je tělo ponořeno do ledové lázně, která srazí jeho teplotu. Pak jsou do těla vpraveny různé chemikálie, jejichž cílem je zpomalit metabolismus, aby se neporušily buňky. V kryonickém centru se do těla vpraví kryoprotektivní roztok nebo heparin, který chrání před poškozením tkání a buněk.
Během několika dní se pak postupně snižuje teplota, až se dosáhne mínus 196 stupňů Celsia. Podle expertů na kryoniku mohou těla v tewarech, jakýchsi vertikálních cisternách, které obsahují i šest těl s hlavou směřující dolů, přebývat až sto let. Pak už závisí vše jen na vědeckém pokroku.
Víra v tento pokrok se zakládá podle Maxe Mora na té skutečnosti, že na rozdíl od doby před 50 lety dnes lékaři provádějí a používají takové metody a léky, které dříve neexistovaly.
„Musíme se tázat, zda před 50 lety bylo správné tvrdit, že je osoba mrtvá. Podobně se tomu děje dnes. Neznamená to, že je tělo mrtvé nebo že osoba odešla. Znamená to pouze, že organismus odmítl dál fungovat v tom bodě, kde dnešní medicína a technika už nedokážou učinit více,“ prohlašuje Max More.