Z lékáren i nemocnic po celé Evropě by v blízké budoucnosti mohly zcela zmizet některé druhy antibiotik. Podle nové zprávy expertů z 26 evropských zemí včetně Česka totiž přestávají účinkovat.
Na vině jsou lékaři i pacienti: lékaři antibiotika nadměrně předepisují, pacienti je - hlavně v ambulancích - po doktorech často výslovně požadují.
„Potíže s účinností některých antibiotik dnes mají zejména jihoevropské země,“ říká primář mikrobiologie pražské Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák. „Pokud však brzy něco neuděláme, dostane se mezi problémové oblasti i Česká republika.“
Nejhorší jsou Francouzi
Vůbec nejhorší je situace ve Francii, kde se v roce 2002 předepsalo dvakrát více antibiotik, než je ve zbytku Evropy běžné. A experti ESAC ve své zprávě, zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Lancet, mimo jiné dokazují:
Francouzi, kteří antibiotik spotřebují zdaleka nejvíce, mají i největší potíže s jejich klesající účinností. U téměř poloviny zkoumaných pacientů, v jejichž těle se nacházela baktérie způsobující zápal plic, například vůbec nezabral penicilin.
V Nizozemsku, kde se antibiotika předepisují třikrát méně než ve Francii či Řecku, byla schopnost stejné baktérie léku vzdorovat - takzvaná antibiotická rezistence - mnohonásobně nižší.
„V zemích jako Nizozemsko, Norsko nebo Švédsko, kde se antibiotika užívají jen velmi málo, rezistence skoro neexistuje,“ uvedl šéf expertního týmu ESAC Herman Goossens pro agenturu Reuters.
WHO: čekají vás problémy
Ve východní Evropě se situace bohužel horší, konstatují ve zprávě experti. Česká republika sice - na rozdíl od Slováků - v testu obstála, už příště ale může být vše jinak.
Účinky antibiotik totiž v Česku letos v lednu zkoumala i Mezinárodní zdravotnická organizace a došla podle informací HN k méně optimistickým závěrům: třeba k tomu, že antibiotická rezistence začne v Česku co nevidět nebezpečně rychle růst. První signály prý už existují.
„V minulých letech jsme u nás zaznamenali znepokojivý vzestup rezistence u některých druhů mikrobů vůči některým druhům antibiotik,“ potvrzuje i mikrobiolog Jindrák. „Nárůst, který registrujeme, nemá jinde v Evropě obdoby.“
Lobbing a tržby
Důvodů, proč francouzští či belgičtí lékaři antibiotika předepisují a třeba dánští nikoliv, jsou podle odborníků různé. V Dánsku si například pacient antibiotikum plně hradí ze svého, v Belgii ne.
Vliv má jak antibiotická politika státu, tak schopnost lékařů odolávat lobbingu farmaceutických firem.
Tržby těchto koncernů za antibiotika loni činily 25 miliard dolarů. Nově patentované léky půjdou na odbyt ještě lépe. Tržby za ně mají do roku 2008 růst o více než čtyřicet procent ročně.
Zuzana Kleknerová, Adam Junek, Hospodářské noviny