Téměř polovina lidí trpících epilepsií se hůře učí nové věci a má pocit, že nedokáže myslet dostatečně rychle. Ještě větší počet respondentů uvedl, že pravidelně trpí ospalostí a letargií. Informuje o tom internetový server BBC.
Výzkum, který provedl Mezinárodní úřad pro epilepsii (International Bureau for Epilepsy) prokázal, že vedlejší účinky antiepileptik mají negativní dopad na činnost mozku pacienta s epilepsií. Výzkum byl proveden na vzorku 425 epileptiků z pěti evropských zemí.
Studie ukázala, že 56% dotázaných spojuje své problémy s užíváním antiepileptik. Mnoho z nich uvádí, že léky výrazně ovlivňují jejich profesionální a osobní život – zapomínají jména, tváře a podobně.
Někteří pacienti uvádějí, že kvůli těmto problémům nedokončili vzdělání nebo si nedokázali najít lépe placené zaměstnání. Mnohým z nich dělají problémy i některé každodenní úkony - nedokážou si zapamatovat běžně užívané telefonní číslo nebo jednoduchý seznam věcí.
Nejhorší je únava a ospalost
Výzkumníci položili epileptikům otázku: které vedlejší účinky stávající léčby vás nejvíce obtěžují a chtěli byste se jich nejvíce zbavit?
38 procent respondentů uvedlo jako největší problém pocity ospalosti a únavy, 16 procent epileptiků by chtělo vyřešit problémy s pamětí a 13 procentům vadí celková letargie. Každý dvanáctý dotázaný uvedl, že by se také rád zbavil problémů s váhou a zvýšenou chutí k jídlu.
| CO ODPOVĚDĚLI ÚČASTNÍCI STUDIE: |
|---|
|
44 % má problémy s učením nových věcí 45 % pociťuje mírně nebo podstatně zpomalené myšlení 59 % velmi často pociťuje ospalost či únavu 48 % cítí mírnou nebo výraznou lategii 63 % má pocit, že kvůli účinkům léčby nebyli schopni dokončit určitý úkol. |
Na problém farmakoterapie u epileptických pacientů upozornila také Hilary Mounfieldová, předsedkyně Evropského výboru mezinárodního úřadu pro epilepsii (European Committee of the International Bureau for Epilepsy): „Víme o mnohých případech, kdy epileptik trpí nejen svou nemocí, ale je také zatížen důsledky farmakoterapie.“
Nedostačující informace
Internetový server BBC (bez dalších podrobností) dále zmiňuje jistou studii, která ukázala, že mnohým epileptikům se nedostávají všechny informace, které by jim pomohly potíže lépe zvládat.
Průzkum byl proveden na vzorku 197 pacientů. Ukázal, že polovina z nich nikdy neprobírala se svým lékařem vedlejší účinky léků, které berou. Dvě třetiny pacientů uvedly, že nikdy nebyly informovány o tom, že by neměly pod vlivem léků řídit.
Antiepileptika představují hlavní způsob léčby epilepsie. Jsou vyráběna tak, aby obnovovala chemickou nerovnováhu v mozkových buňkách, jež má za následek nadměrnou elektrickou aktivitu a vede k záchvatům.
Cílem léčby je zcela zabránit epileptickým záchvatům, avšak s minimálními vedlejšími účinky. Bohužel to není vždy možné, a tak se v mnoha případech cíl léčby posouvá k omezení četnosti záchvatů.
| ANTIEPILEPTIKA:: |
|---|
| Rozdělují se do tří generací. Klasickými léky první generace jsou barbituráty, zejm. fenobarbital (používaný zejm. u obtížně zvladatelné epilepsie), fenytoin, sukcinimidy. Výrazné využití mají léky druhé generace – benzodiazepiny (clonazepam, diazepam) se používají obv. v akutním stavu, valproát, karbamazepin, resp. oxkarbazepin (ze skupiny iminostilbenů) se používají dlouhodobě. K antiepileptikům třetí generace patří lamotrigin, vigabatrin, gabapentin, tiagabin, topiramat, felbamat; dále se používá např. levetiracetam, zonisamid. |
(kha), www.Zdravi.Euro.cz
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:
International League against epilapsy
International Bureau for Epilepsy
The National Society for Epilepsy
Centra pro léčbu epilepsie v ČR
Česká liga proti epilepsii ČLS JEP
DÁLE ČTĚTE:
Současná farmakoterapie epilepsie
Nežádoucí účinky antiepileptik na krvetvorbu a krevní srážlivost