Po nástupu Davida Ratha do ministerského křesla došlo v českém zdravotnictví k menším, ale i radikálnějším změnám. Je ale zároveň jednou z nejdražších, kterou si nemůžou dovolit všechny ženy. Příspěvek alespoň částečně zahojil výdaje z našich peněženek.
Průměrná cena těchto výrobků se pohybuje kolem 500 Kč a jejich koupě je třeba čtyřikrát ročně. Za deset let by tímto ženy mohly ušetřit až pět tisíc korun. Relativně zdraví lidé platící zdravotní pojištění nevyužijí tyto investice ani z části.
Proč by tedy pojišťovny nemohly na antikoncepci i nadále přispívat? Dozvěděla jsem se, že tyto příspěvky nejdou ze státní kasy, ale z peněz naší pojišťovny. Je už tedy jen na té určité pojišťovně, jak s příspěvky naloží a zda budou nebo nebudou vydávány. Udělala jsem malý průzkum u žen v mém nejbližším okolí. Mým cílem bylo zjistit nejvíce používanou ochranu. Jako kontraceptivní metodu používá hormonální antikoncepci bez výjimky každá z nich.
Proč tedy ministr zdravotnictví zasahuje do věcí, do kterých by vůbec nemusel?
Asi nejméně inteligentní byl takový vládní počin, kdy padaly návrhy na zdražení hormonální antikoncepce a zároveň na zakázání interrupce.
Tato „metoda“ by měla přispět ke zvýšení porodnosti v Čechách. Co když ale ženy rodit nechtějí? Bude je snad k tomu někdo nutit? Nebo má vysokoškolačka, toužící nejprve vystudovat, držet celibát až do promoce? Z mého pohledu je to výsměch všem ženám a dívkám, které se netouží stát předčasně matkami. Nebo dopadneme jako ženy před revolucí? Budeme cizím lidem vysvětlovat, proč zrovna teď nechceme otěhotnět? Budeme čekat na něčí schválení?
MARTINA SOBOTKOVÁ, Deníky Bohemia