Antivirotika pomáhají tělu bojovat s virovou infekcí. Jsou dostupná pouze na lékařský předpis

Co jsou antivirotika?

Antivirotika neboli virostatika jsou léky, které pomáhají organismu bojovat s virovými infekcemi a mohou zabraňovat šíření viru. Tato skupina léků je méně početná než například antibiotika, která slouží k boji proti bakteriálním onemocněním, a používají se například k léčbě HIV, eboly, chřipky, COVID-19, hepatitidy typu C a dalších nemocí.

Antivirotika virus přímo nezabíjejí, ale potlačují jeho schopnost se dále množit v lidských buňkách. Tyto léky obvykle fungují tak, že blokují molekulární interakce a funkce, které virus potřebuje k produkci nových kopií sebe sama. [1, 2, 3]

Co jsou viry a jak fungují?

Viry se skládají z nukleové kyseliny, buď DNA, nebo RNA, a dále z proteinového obalu. Nemají však potřebné enzymy k produkci svých potomků, a proto musí vstoupit do buňky a využít její aparát. Jakmile se virus připojí k hostitelské buňce a vstoupí do ní, může se replikovat, což vede k rozvoji infekce.

U některých virů však může nukleová kyselina zůstat v buňkách, aniž by se replikovala a poškodila hostitele. Tomu se říká virová latence. Znamená to, že nemáte žádné příznaky, ale můžete být nakažliví. Tento virus se však může kdykoli aktivovat a vyvolat příznaky typické pro danou infekci a samozřejmě i další šíření viru. Jindy zase může produkce viru způsobit smrt hostitelské buňky.  [4, 5]

Jak fungují antivirotika?

Problémem při léčbě některých virových onemocnění je to, že se mohou aktivovat latentní viry. Lék tedy musí zastavit virus, aniž by negativně ovlivnil hostitelskou buňku. Struktura každého viru je jiná, proto léčba některých virových infekcí může být neúspěšná. Léčbu často také ztěžuje produkce kopií viru hostitelskou buňkou.

Antivirotika jsou tedy často podávána v kombinacích, které mají různé mechanismy účinku. Pomáhá to předcházet vzniku mutovaných virových kmenů odolných vůči lékům, které mohou obejít mechanismus jednoho léku. 

Kombinovaná antivirová terapie je nyní standardem například u infekcí HIV a viru hepatitidy C. Antivirotika působí odlišně v závislosti na léku a typu viru. Mohou tedy:

• blokovat receptory, aby se viry nemohly vázat a vstupovat do zdravých buněk,
• posilovat imunitní systém a pomáhat mu bojovat s virovou infekcí,
• snižovat virovou zátěž neboli množství aktivního viru v těle.

Vliv antivirotik na průběh infekce

Antivirotika mohou zmírnit příznaky a zkrátit dobu virové infekce u onemocnění, jako je chřipka či COVID-19. U chronických virových infekcí, kam se řadí například HIV, či některé typy žloutenky, antivirotika nedokáží zbavit tělo viru, ale mohou zajistit, že virus bude latentní, tedy neaktivní.

Mohou antivirotika zabránit šíření virové infekce?

Některá antivirotika mohou zabránit propuknutí virové infekce krátce poté, co jste byli viru vystaveni. Lze tedy například snížit riziko nákazy oparu nebo HIV od infikovaného partnera po sexuálním styku a také zabránit přenosu HIV z matky na dítě. Abyste snížili šanci nákazy virem HIV, je nutné užít antivirotika do 72 hodin od potenciální expozice viru. [6, 7, 8]

Přečtěte si také:

Očkování proti chřipce je pro seniory zdarma. Kdy se nechat očkovat?

Druhy antivirotik

Existuje několik druhů antivirotik, která mají různé mechanismy účinku proti virům, a to v jednotlivých fázích, kdy virus napadá hostitelské buňky. Tyto druhy pak vypadají následovně:

• inhibitory přichycení: zabraňují vazbě viru na hostitelskou buňku,
• inhibitory průniku: brání viru vstoupit do hostitelských buněk,
• inhibitory odstranění povlaku: zaměřují se na blokování svlékání virionu, což je další fáze vzniku nákazy,
• inhibitory proteázy: zabraňují replikaci viru blokováním proteolytického štěpení proteinových prekurzorů nezbytných pro produkci infekčních částic,
• inhibitory polymerázy: blokují enzymatické funkce, čímž zabraňují množení viru,
• nukleosidové a nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy: působí na cyklus virové replikace inhibicí kritického kroku syntézy provirové DNA před integrací do genomu hostitelské buňky, používají se zejména při léčbě HIV,
• nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy: používají se k léčbě HIV a AIDS, tyto inhibitory si nekonkurují s nukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy, protože působí na jiném místě,
• inhibitory integrázy: zabraňují začlenění DNA viru do DNA hostitelské buňky inhibicí enzymů integrázy,
• antivirová léčiva nepřímého cílení na viry: spíše než cílení na skutečné virové faktory se tyto přístupy zaměřují na buněčné faktory nebo dráhy, které umožňují replikaci viru. [9, 10]

Jaké nemoci se léčí antivirotiky?

S většinou virů si lidský organismus dříve či později poradí bez léčby antivirotiky. Poskytovatelé zdravotní péče tedy předepisují antivirotika především k léčbě chronických nebo život ohrožujících virových infekcí, jako jsou:

• antivirotika na COVID-19 (Paxlovid, Lagevrio, Veklury),
• antivirotika na ebolu (remdesivir),
• antivirotika na chřipku, včetně H1N1 – prasečí chřipka (amantadin, rimantadin, zanamivir, peramivir, oseltamivir),
• antivirotika na viry herpes simplex a herpes zoster (acikloviry, valacikloviry, famcikloviry),
• antivirotika na genitální opar (idoxuridin, acikloviry),
• antivirotika na pásový opar (acikloviry),
• antivirotika na hepatitidu B a hepatitidu C (Entecavir, Tenofovir, Lamivudin, Adefovir, Telbivudin),
• antivirotika na virus lidské imunodeficience – HIV (Abacavir, Emtricitabin, Lamivudin, Tenofovir alafenamid, Tenofovir disoproxil fumarat, Zidovudine)

Veškerá antivirotika jsou vždy vázána na lékařský předpis, a můžete si je tedy vyzvednout v kamenné lékárně. Nejsou volně prodejná v lékárnách ani na internetu. [11, 12, 13, 14]

Volně prodejná přírodní antivirotika

Už od pradávna se v lidovém léčitelství používají k léčbě virových onemocnění přírodní léčiva, která obsahují dostatečnou koncentraci účinných rostlinných sloučenin. Přínosy a účinky léčivých bylin jsou ovšem podpořeny převážně zkušenostmi lidí, nikoli vědeckými výzkumy. 

Nebylo tak doposud prokázáno, že bylinky a přírodní doplňky skutečně pomáhají v léčbě virových infekcí. Jako účinné se nejčastěji uvádějí tyto rostliny:

• dobromysl,
• bazalka,
• kurkuma,
• šalvěj,
• fenykl,
• česnek,
• máta peprná,
• rozmarýn,
• echinacea (třapatkovka),
• bez černý,
• lékořice,
• kozinec,
• zázvor,
• ženšen,
• pampeliška. [15, 16]

Mají antivirotika vedlejší účinky?

Podobně jako všechny léky mohou mít i antivirotika nežádoucí účinky, které se ale nemusí objevit u každého. Vždy záleží na mnoha faktorech, a to včetně typu užívaného léku. Mezi časté nežádoucí účinky patří:

• nevolnost a zvracení,
• průjem a bolest žaludku,
• bolest hlavy.

Tyto vedlejší účinky se obvykle objevují po první dávce léku a typicky odezní v průběhu léčby. Méně časté nežádoucí účinky dále zahrnují následující:

• potíže se spánkem,
• kožní reakce,
• abnormality srdečního rytmu,
• halucinace,
• abnormální chování.

Tyto příznaky nemusejí být nutně způsobeny antivirotiky, mohou být také vyvolány samotným virem. Pokud se u vás objeví nežádoucí účinky léku, promluvte si se svým lékařem. [17, 18]

Pro koho nejsou antivirotika vhodná?

Antivirotika jsou považována za poměrně bezpečná léčiva, která lékaři mohou předepsat i malým dětem a těhotným ženám, nicméně typ antivirotik a způsob užívání se bude u každého lišit. O vhodnosti užívání antivirotik musí vždy rozhodnout ošetřující lékař, který již zná vaši anamnézu. Antivirotika proto také nejsou k dostání ve volném prodeji. [19]

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Zdroje: nzip.cz, sukl.cz, svl.cz, healthline.com, internimedicina.cz, medicinenet.com, cdc.gov, mayoclinic.org, britannica.com, physio-pedia.com, scienceexchange.caltech.edu, nhsborders.scot.nhs.uk, my.clevelandclinic.org, pharmanewsintel.com