Antivirotika proti herpetickým virům

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Nemocnice Na Bulovce, Klinika infekčních a tropických nemocí Souhrn Řadu onemocnění vyvolaných herpetickými viry lze kauzálně léčit antivirotiky. Článek přináší přehled základních poznatků o používaných antiviroticích, vysvětluje mechanismy účinku užitečné pro chápání dalších souvislostí, připomíná nežádoucí účinky léků a upozorňuje na skutečnosti důležité pro volbu antivirotik a jejich dávkování. Acyklovir je základním lékem většiny infekcí vyvolaných herpes simplex virem (HSV) a virem varicely a zosteru (VZV). Dávky se liší podle diagnózy, obecně u infekcí vyvolaných VZV se podávají dvojnásobné dávky než u infekcí vyvolaných HSV, volba aplikační formy se odvíjí od závažnosti stavu, délka léčby závisí především na imunokompetenci. Acyklovir je dobře tolerován. Valacyklovir má lepší biologickou dostupnost a v jistých indikacích je výhodnější. Brivudin, famcyklovir a pencyklovir jsou používány výjimečně. Gancyklovir je základním lékem cytomegalovirových (CMV) infekcí. Jeho nevýhodou je významná hematotoxicita. Cidofovir a foskarnet jsou další antivirotika používaná v léčbě CMV infekce imunosuprimovaných osob a vykazují účinek proti dalším virům. Použití je limitováno četnými nežádoucími účinky - zejména nefrotoxicitou, myelosupresí a iontovými disbalancemi. Fomivirsen je antisense oligonukleotid určený k intravitreální aplikaci jako alternativa léčby CMV retinitidy. Klíčová slova herpetické viry * antivirotika *