AP: Írán se snaží zvýšit porodnost, už nenabízí kondomy zdarma

„Zlatá mince nezmění plány dvojic,“ říká Mohammad Džalál Abbásí z katedry demografie na univerzitě v Teheránu. „Mnoho mladých Íránců dává přednost pokračování ve studiu před svatbou. Nedostatek financí na koupi domu a placení s tím spojených nákladů jsou hlavními důvody, proč mladí odkládají sňatek nebo nemají zájem o výchovu mnoha dětí,“ citovala jej agentura AP.

Po islámské revoluci v roce 1979 dosahovala porodnost v Íránu 3,6 dítěte na jeden pár. Šlo v té době o jednu z nejvyšších hodnot na světě. Odborníci odhadovali, že počet obyvatel v zemi naroste do roku 1990 na 140 milionů, jestliže se porodnost nesníží. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí proto podpořil kontrolu porodnosti a konkrétními kroky se to snažil naplnit i tehdejší prezident Akbar Hášemí Rafsandžání.

Zemi tak mimo jiné zaplavily miliony kondomů a výsledkem nakonec bylo, že nyní je porodnost 1,8 dítěte na jeden pár. V Íránu žije 77 milionů lidí. Podle expertů bylo tažení proti porodnosti až příliš úspěšné a mohlo by nakonec vést k tomu, že do dvaceti let nebude populace v zemi zaznamenávat absolutně žádný růst.

Z toho ale mají íránské úřady obavy, a tak naprosto otočily. A i Chameneí nyní hlásá, že v Íránu by mělo žít 150 milionů lidí či dokonce více. „Jestliže to takto půjde dál, v naší zemi budou v blízké budoucnosti žít jenom staří lidé. Proč některé páry chtějí mít jen jedno nebo dvě děti? Proč některé nechtějí mít děti vůbec? Je potřeba studovat jejich důvody,“ prohlásil nedávno íránský ajatolláh.

V zemi se nyní čím dál tím častěji konají kázání, která věřící vyzývají k vychovávání více dětí s tím, že to pomůže Íránu. A například Mahdí Sadkázár, který ještě nedávno prováděl vasektomie na vládou sponzorované teheránské klinice, se přeorientoval a nyní se specializuje na prevenci onemocnění AIDS. „Vasektomie už se vůbec neprovádějí. Veškeré operace skončily před osmi měsíci,“ uvedl Sadkázár.

Někteří svalují vinu za pokles porodnosti na klesající počet svateb a vzrůstající počet rozvodů. Jiní za tím ale vidí stav íránské ekonomiky, který i vzhledem k sankcím Západu kvůli jaderným aktivitám Teheránu není nejlepší. Inflace dosáhla 36 procent, nezaměstnanost je podle oficiálních statistik 12 procent, nicméně reálnější odhady říkají, že nepracuje jeden ze tří Íránců v produktivním věku.

„Nezaměstnanost, nedostatek bydlení a nejistota zaměstnání, to jsou hlavní důvody poklesu porodnosti,“ myslí si demograf Mohammad Džalál Abbásí. Celou věcí se zabývá už také íránský parlament, který nedávno schválil zákon prodlužující mateřskou dovolenou z šesti měsíců na devět a umožňující dvoutýdenní otcovskou dovolenou. Mluví se ale také o rozdávání zlatých mincí novorozencům.

Tyto pobídky ale nemusí stačit. Podle statistika a demografa Alího Akbara Mahzúna se totiž náhled na rodinu mezi Íránci změnil bez ohledu na finanční nebo pracovní možnosti. Dříve si lidé průměrně pořizovali děti těsně po tom, co jim bylo dvacet, nyní je to až před třicítkou.

„Bohatí lidé nebo ti, kteří mají práci jistou také nemají zájem mít více než dvě děti,“ říká Mahzún. Jak nicméně dodává, více pracovních míst a více možností bydlení by mohly porodnost pomoci zvýšit. On sám je ve 43 letech otcem dvou dětí a další mít neplánuje, zejména z ekonomických důvodů. „Je to logické. Místo toho, abychom měli více děti, dáváme se ženou přednost tomu, abychom těm současným dvěma zajistili lepší vzdělání a celkově zlepšili kvalitu jejich života,“ uzavřel íránský demograf.