Přijde-li na cenu laboratorních myšek, musíte počítat s tím, že za choré a nemocné zaplatíte víc než za ty zdravé. Tak například artritický jedinec vyjde na 200 dolarů (4800 korun), dva párky epileptiků na desetinásobek.
Potřebujete-li ke svým výzkumům tři slepé myšky, budou stát 250 dolarů. Myš geneticky vyšlechtěná na zakázku podle specifického zadání může přijít i na 100.000 dolarů (2,4 milionu korun). Myš zůstává pilířem výzkumu nových léků a léčby chorob, protože se geneticky podobá člověku, napsala agentura AP.
Genetickou manipulací lze získat zvíře se symptomy jakéhokoli onemocnění známého u lidí - myši vykazující známky Alzheimerovy choroby, myši obézní, diabetické, či nemocné rakovinou. Každý rok je při lékařských experimentech použito na 25 milionů myší. Většina z nich pochází ze speciálních chovů.
Jacksonova laboratoř v Bar Harboru v americkém státě Maine jich ročně prodá dva miliony. Chov laboratorních myší býval poměrně snadný podnik. Dnes je to mimořádně náročná aktivita, která vyžaduje nejmodernější vybavení.
Význam myší pro laboratorní experimenty vzrostl s rozluštěním lidského genomu v roce 2001. Když vědci porovnali genetickou výbavu myší a lidí, zjistili, že geny obou se shodují. Rozdíl není v genech samotných, ale v jejich aktivaci.
Když vědci začali před asi 100 lety používat myši pro výzkum, o DNA nevěděli nic a o genech jen málo. Myši byly ideální pro experimentální chov. Viktoriánští chovatelé šlechtili zvířata se zajímavě zbarvenou srstí.
Křížením sourozenců byli vypěstováni geneticky totožní jedinci. Takže vědci v Japonsku mohou opakovat pokusy kalifornských kolegů bez obav z toho, že výsledek ovlivní genetické odlišnosti pokusných zvířat.
Vznikly chovy s odlišnými vlastnostmi, jež myši předurčují k určitým druhům experimentů. Chov BALB/c je například mimořádně vhodný pro imunologické studie, chov C3H pro výzkumu nádoru prsu.
Ve 20. století se nové chovy získávaly náhodou nebo selekcí. Laboratorní zvíře s neobvyklým znakem se stalo zakladatelem nové dynastie, jejíž genetická zvláštnost pak byla předmětem výzkumu. Dnes mohou biotechnologické společnosti u zvířat vytvořit změny podle přání a potřeby. Mohou vypěstovat i zvířata s chybějícími geny.
Kalifornská společnost Delgaten umí vyšlechtit myš, jíž bude chybět přesně daný gen. Německá Artemis Pharmaceuticals nabízí myši, do jejichž genetického materiálu vloží lidské geny. Švýcarská PolyGene Transgenetics dokáže do genomu laboratorních myší vložit geny, jejichž vliv se dá vypínat a zapínat, jako když tlumíme nebo zesilujeme světlo.
Primát v genetické tvořivosti náleží kalifornské firmě Xenogen. Na požádání dokáže k jakémukoli genu zvířete připojit žhnoucí protein, takže je-li gen při určité činnosti aktivizován, rozsvítí se.
„Vývoj“ specifické genetické mutace může stát několik desítek tisíc dolarů, avšak jakmile je nový rod založen, lze vyprodukovat stovky jedinců s danou vlastností. „To zas není tak drahé, jestliže chcete zjistit, jak určitá nemoc ovlivňuje savce a jaký vliv na ni bude mít zkoušený lék,“ řekl biolog Lee Silver z Princetonské univerzity, který se laboratorním výzkumem zabývá od roku 1978.
Americká zdravotnická zařízení letos zaplatila dvěma americkým biotechnickým společnostem deset milionů dolarů za 250 chovů myší s upraveným genetickým materiálem. V celosvětovém úsilí zkoumat myší pokolení podle specifických změn všech jejich 20.000 až 25.000 genů, je to jenom předkrm, řekl genetik Chris Austin.
Vědci si od genetického výzkumu slibují ohromný pokrok v léčbě chorob. Prvním krokem je identifikovat molekulu, která nese odpovědnost za vývoj nemoci a jejíž působení je třeba zablokovat. Identifikace těchto molekul je mimořádně složitá. Pro výzkum se výborně hodí myši, jimž chybí jeden konkrétní gen, tedy jedna biologická molekula.
Podaří-li se například zjistit, že jedinec se specifickou genetickou změněnou zůstává vychrtlý bez ohledu na množství zkonzumované potravy, začnou jásat všichni, kdo hledají lék na obezitu.
ČTK