Kardiolog Hadž-Jahjá má za sebou studium i úspěšnou kariéru v Británii, ale rozhodl se vrátit se do míst, z nichž pochází, a pomoci palestinskému zdravotnictví, píše agentura AP.
„V Británii jsem udělal dost a je čas udělat něco pro svou zemi a svůj národ. V Británii nemůžete mít větší vliv, protože systém tam funguje, zatímco tady můžete něco změnit,“ řekl sedmačtyřicetiletý lékař.
Nejde mu jen o národní čest, chce pomoci zvýšit soběstačnost palestinského zdravotnictví na izraelském. Prozatím se komplikované případy vyžadující složité operace nebo léčbu musely řešit v Izraeli, což vytvářelo nejen závislost, ale představovalo také velké výdaje pro vládu.
„Většina Palestinců převážených do Izraele měla potíže se srdcem nebo rakovinu. Podařilo se nám jejich počet značně snížit,“ tvrdí Hadž-Jahjá ve své kanceláři na univerzitě An-Nadžáh v Nábulusu.
Na západní břeh Jordánu se vrátil v roce 2014 a stal se děkanem lékařské školy při fakultní nemocnici An-Nadžáh. Zaměřil se na zlepšení kapacit nemocnice při léčbě rakoviny a transplantací. Podle místních lidí už jeho práce přinesla výsledky.
Amíra Hindíová, která řídí oddělení lékařských převozů na ministerstvu zdravotnictví, řekla, že loni klesly výdaje na přepravu palestinských pacientů o 30 procent. Rostoucí nezávislost zdravotnictví je pro mnohé Palestince předzvěstí autonomie v dalších oblastech a přípravou na budoucí stát. Hadž-Jahjá se domnívá, že je třeba vybudovat systém s novou generací lékařů.
Sám se narodil v arabské vesnici v Izraeli a první stupeň lékařského vzdělání získal na prestižním izraelském technologickém institutu v Haifě. Pak pokračoval ve studiu v Británii. V letech 2002-2009 působil jako asistent na transplantačním oddělení v londýnské nemocnici Royal Brompton a účastnil se vývoje programu transplantací plic a umělého srdce. Později působil ve skotském Glasgowě a pak přijal nabídku z An-Nadžáhu k návratu. Považuje to za příležitost ovlivnit změnu.
V lednu transplantoval umělé srdce osmnáctiletému Palestinci Ahmadovi Sabarímu, který trpěl vážnou srdeční chorobou. „Byl na pokraji smrti, bez té operace by zemřel do dvou měsíců,“ řekl.
Ahmad si už dělá plány. „Cítím se dobře, dnes jsem zvedal činky. Je to nový život, mám mnoho plánů,“ řekl. Patří k nim také studium na univerzitě.
Hadž-Jahjáhova práce nachází velký ohlas v palestinské společnosti, kde je lékařské vzdělání relativně novinkou, hlavně mezi studenty v An-Nadžáhu. Lékařství, farmacii a ošetřovatelství tam studuje 4000 lidí. „Profesor Hadž-Jahjá je pro nás inspirací. Získáváme jistotu ve studiu a víc věříme sami sobě,“ řekla studentka druhého ročníku Dálijá Jaíšová.