Proto autoři Bílé knihy o obraně přede dvěma lety zařadili zdravotnické zařízení do složky „nepotřebné“. Navzdory tomu úřad Vlastimila Picka minulý měsíc vyhlásil soutěž na další provozování nemocnice za 250 až 300 milionů korun. „S její modernizací či dostavbou se v žádném případě nepočítá,“ zdůraznil mluvčí rezortu Jan Pejšek.
Pro firmu Puro Klima spojenou s případem Davida Ratha to znamená, že přijde o lukrativní byznys. Jako monopolní dodavatel inkasovala v poslední dekádě za výstavbu centra a jeho provoz přes 1,6 miliardy korun. A přestože vojsko zařízení využívalo jen okrajově, značně nabobtnala především lůžková část.
„Od začátku září skončí smluvní vztah se společností Puro Klima. Jelikož o další budoucnosti centra biologické ochrany zatím nebylo s konečnou platností rozhodnuto, byl vyhlášen otevřený tendr s jednoznačným cílem zajistit provoz za výhodnějších finančních podmínek než dosud,“ uvedl Pejšek. Dodal, že pokud by bylo například příští rok zařízení definitivně uzavřeno, armáda bude moci od nové smlouvy bez udání důvodu do šesti měsíců odstoupit.
O dalším osudu nemocnice už jednala v únoru vláda, která rezortu doporučila, aby ji převedl na jiné orgány státní správy, například ministerstva zdravotnictví či vnitra. Jenže ani jedno z nich o Těchonín nestojí. „Horký brambor“ tak skončí v rukou Bezpečnostní rady státu. „Otázka zrušení, konzervace či zachování centra je komplexním rozhodnutím národního charakteru,“ poznamenal Pejšek. Rada by se problematikou měla zabývat na jaře nebo v létě. Jednou z klíčových podmínek dalšího provozu nemocnice je nalezení dalších zdrojů financování tohoto unikátního zařízení, dodal Pejšek.
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého by měl být Těchonín zachován, protože jde o součást systému bezpečnosti státu. „Bezpečnost není záležitostí jen rezortu obrany, ale odpovídajícím dílem i ostatních orgánů. Jestliže jsme deset let nebyli schopni nalézt v rámci celého státu uspokojivé řešení, svědčí to jen o tom, co je všem dávno jasné — tedy že se bezpečnost smrskla jen na jednání našich delegací v Severoatlantické alianci a na účast našich vojáků v zahraničních misích,“ napsal na svém blogu Šedivý.
Podobný názor má i místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny za sociální demokracii Antonín Seďa.
Centrum biologické ochrany od začátku funguje jen několik dní v roce pro rutinní kontroly vojáků při návratu z misí. A občas slouží jako výcvikové středisko pro vojenské i civilní specialisty z tuzemska a některých zemí NATO. Roční provoz přijde na 120 milionů korun, které už přes deset let inkasuje firma Puro Klima.
Jedním z možných řešení je transformace zařízení na příspěvkovou organizaci, která by si alespoň z poloviny na svůj provoz vydělávala sama.