Dosavadní plán ministerstva obrany přitom s vysláním nemocnice vůbec nepočítal. Právu o změně rozhodnutí včera řekl ministr obrany Jiří Šedivý. Posílení české armády v afghánské misi NATO ve středu přislíbil na summitu v Rize prezident Václav Klaus.
Vyslyší prosby Britů
Podle Šedivého ministerstvo chce vyslyšet prosby britského velení NATO. „Měla by být nasazena v rámci mezinárodního letiště v Kábulu,“ řekl Právu Šedivý. Dodal, že jsou schopni jednotku vyslat již v únoru příštího roku.
Šestá polní nemocnice byla v Afghánistánu již v letech 2002 a 2003, poté byla nasazena v zemětřesením rozbitém Turecku, dobré jméno si vysloužila i v Iráku.
Kolik bude provoz nemocnice stát, není ještě možné přesně říci. „Největší podíl na nákladech tvoří doprava a logistika a tu budeme mít zdarma,“ uvedl Šedivý.
Dodal, že obrana bude platit mzdy a zdravotnický materiál. Podle něj je pobyt pro armádu personálně i finančně ještě únosný. Samotná mise v Afghánistánu by měla zatím přijít na 300 miliónů korun.
Vyslání musí ještě schválit vláda a parlament. „S premiérem jsem o tom ještě nemluvil, protože teprve ve středu jsem od generálního štábu dostal odpověď, zda je to proveditelné a kdy,“ řekl Šedivý.
Podle dosavadního návrhu vlády, který již prošel Senátem a čeká na schválení poslanci, by měla armáda příští rok poslat do Afghánistánu až 225 vojáků. Ve Fajzábádu na severu země by mělo příští rok znovu rotovat 100 vojáků. Do dubna by mělo 70 důstojníků a vojáků řídit kábulské letiště. Po uplynutí mandátu by v Kábulu mělo zůstat deset příslušníků. Do hornaté země by mohla během příštího roku odjet i jednotka deseti chemiků. Na jih země, kde probíhají nejtvrdší boje s Tálibánem, by mělo být vysláno 35 vojenských policistů, kteří by tu hlídali britské velitelství.
„Nemocnice lepší než vojáci“
S vysláním nemocnice souhlasí poslanci více než s navýšením počtu vojáků. Nasazení nemocnice se nelíbí komunistům, kteří nesouhlasí s žádným vysíláním českých vojáků do zahraničí. „My jsme toho názoru, že není žádoucí, aby se čeští vojáci zúčastňovali vojenských misí a tahali kaštany za jiné,“ řekl Právu komunistický poslanec Václav Exner.
Podle šéfa bezpečnostního výboru Františka Bublana (ČSSD) není v klubu soc. dem. poslanců v pohledu na posílení afghánské mise zcela jasno a očekává tvrdou diskusi. „Zatím jsou k tomu rozpačité postoje,“ uvedl Bublan. Dodal, že další navýšení značně napne armádní rozpočet. Chápe ale, že bude žádoucí, pokud misi posílí. „Byla by chyba teď ustupovat, protože pro Tálibán by to bylo vítězství.“ Fungování nemocnice v Afghánistánu Bublan jednoznačně schvaluje. „Z humánního hlediska je vždy lepší, když tam budeme mít nemocnici,“ uvedl Bublan.
Jednoznačnou podporu má návrh na posílení misí podle předsedy branného výboru Jan Vidíma (ODS) v poslaneckém klubu ODS. Podle něj výbor návrh misí již schválil bez připomínek. „Výjimkou byli dva komunističtí poslanci.“
Také mezi poslanci KDU-ČSL se těší posílení afghánské mise o nemocnici podpoře. „Jako právoplatní členové NATO musíme dělat příjmové i výdajové věci. Máme výhodu, že se v zahraničí angažujeme hlavně v humanitární oblasti,“ řekl Právu Ladislav Šustr.
Zelení podle svého šéfa Martina Bursíka budou chtít slyšet, jaký dopad bude mít rozšíření misí na armádní rozpočet, jinak ale s vysláním více vojáků souhlasí. „Podporujeme to, protože to souvisí s převzetím naší spoluodpovědnosti za mezinárodní bezpečnost, která souvisí s naším členstvím v NATO,“ uvedl Bursík.
Zahraniční výbor má výhrady
Poslanci by měli rozhodnout také o pokračování operací v Kosovu, Bosně a Hercegovině a Iráku. Pokud návrh projde, mělo by také odjet několik pyrotechniků do mise OSN v Libanonu
Zahraniční výbor Sněmovny mise schválil, na návrh Exnera ale podmínil souhlas s pokračováním irácké mise tím, že vojenští policisté budou moci dále jen provádět školení Iráčanů a nebudou moci vyjíždět do terénu, jak to chce ministerstvo obrany. Výbor na popud svého předsedy Jana Hamáčka (ČSSD) Sněmovně doporučil, aby se počet českých vojáků v alianční operaci ISAF nerozšiřoval o vojenské policisty.
Vláda chce v příštím roce na zahraniční mise vydat 1,85 miliardy korun, což je zhruba o 350 miliónů více než letos.
Nejvíce Čechů by mělo i nadále být v silách KFOR v provincii Kosovo. Ze současných 500 vojáků se jejich počet zvýší až na 660. V Bosně a Hercegovině má být v misi EU kolem 70 příslušníků české armády a v Iráku do stovky vojenských policistů. V příštím roce bude Česká republika také připravena nasadit své vojáky do rychlých sil NATO. Od ledna do července v nich může v případě potřeby působit na 400 Čechů.
Právo