I na nejzazší místa západních Čech dorazí do 20 minut, většinu svého území pokryjí rychleji. Díky výbavě vrtulníků Sokol a výcviku a kvalifikaci pilotů mohou líňští záchranáři jako jediní létat za ztížených povětrnostních podmínek, řekl ČTK náčelník Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR Líně Michal Mareček.
Zatímco v jiných regionech slouží u LZS zdravotníci krajské zdravotnické záchranné služby a létají najmutí dopravci, včetně soukromých, vojáci v Líních jako jediní v ČR poskytují komplexní službu - vlastní lékaře, zdravotníky, piloty, techniky i vrtulníky. Armáda v ČR létá v LZS pouze v západních Čechách, podle středečního rozhodnutí vlády má od ledna 2017 zajišťovat tuto službu také v Jihočeském kraji. „Za předpokladu, že vyšlo nařízení vlády, že vojáci budou přebírat ještě další stanoviště v Českých Budějovicích, pro mě to znamená, že to zařídím tak, aby to tam bylo na stejné úrovni, jako je to tady v Líních,“ řekl Mareček.
Letos je to 25 let, co v Líních vzniklo armádní středisko LZS, jako jedno z prvních porevolučních středisek leteckých záchranářů. Téměř 20 let létají záchranáři na vrtulnících Sokol. Ve službě v Líních se střídá zatím šest, brzo osm lékařů, deset sester a piloti ze základny v pražských Kbelích. Než začne armádní pilot létat s LZS, musí mít nalétáno 1000 hodin a 500 hodin u záchranné služby. Na západě Čech létají špičkoví piloti, kteří mají i 5000 letových hodin, řekl Mareček. V případě potřeby letí pomoci i ve středních, jižních a severních Čechách.
Potřeba letových hodin podle něj postupně klesá, a to díky rozšíření a výraznému zkvalitnění sítě a vybavení pozemních stanovišť záchranné služby. „Třeba v roce 1991 jsme měli ročně nalétáno 1200 hodin. Musí se vždy posoudit, jestli pacientovi pomáhám rychlostí nebo nepomáhám,“ řekl Mareček. Ne za všech okolností je totiž přeprava vrtulníkem rychlejší než sanitkou. Jedno ošetření pozemní záchrannou službou navíc v ČR vychází v průměru okolo 3000 až 4000 korun, jedno ošetření LZS na zhruba 140.000 korun, upozornil Mareček. „Nalétám třeba 800 nebo 8000 hodin ročně, to je jedno, ale za každým pacientem musím vidět, že vrtulník mu pomohl,“ uvedl.
Vojáci jako první letečtí záchranáři létali v případě nutnosti i v noci, nyní už pro ně nehraje roli, zda letí za světla nebo za tmy. Díky tomu, že Sokoly mají odmrazování, mohou vzlétnout i za podmínek, kdy by jiné záchranky nemohly. „Nejsme limitováni mraky, můžeme prostoupat jako velké letadlo nad oblačnost,“ řekl Mareček. Typickým příkladem je situace, kdy je třeba letět za pacientem na Šumavu, kde je slunce, zatímco zbytek kraje kryje inverze a oblačnost. „Ale když je mlha, že i ptáci chodí pěšky, nelétají ani vojenské vrtulníky,“ upozornil Mareček. Posádku vrtulníku tvoří vždy dva piloti a palubní technik a minimálně jeden lékař a jedna zdravotní sestra.