"Od ministra zdravotnictví jsme se zatím dočkali bohužel jen obecné odpovědi s tím, že závažnost současné situace vnímá. Finanční situace nemocnic by se podle vyjádření ministra mohla zlepšit až v roce 2020, kdy prý budou tyto instituce schopny zajistit postupné splácení svých závazků vůči členům AVEL," uvedl výkonný ředitel AVEL Tomáš Votruba. Na situaci podle něj asociace upozorňuje už od loňského listopadu.
Vedle dlouhodobého tlaku na efektivní vynakládání veřejných prostředků ze strany nemocnic je podle ministerstva řešením také navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven tak, aby lépe reflektovaly jejich náklady.
"Proběhlo dohodovací řízení o úhradách na rok 2020, které navýšení úhrad přináší. Dále probíhají individuální jednání mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými nemocnicemi o navýšení úhrad za poskytované zdravotní služby," uvedl Brodský. Jednat chce ministerstvo i s velkodistributory.
AVEL sdružuje tři velkoobchodní farmaceutické společnosti, Alliance Healthcare, ViaPharma a PHOENIX lékárenský velkoobchod, které podle ní reprezentují přes tři čtvrtiny léčiv distribuovaných v České republice.
Do akutní péče v nemocnicích jde více než polovina celkových nákladů veřejného zdravotního pojištění, které budou podle odhadů příští rok více než 340 miliard korun. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedávno uvedl, že nepočítá s tak vysokým růstem platů zdravotníků ve státních nemocnicích jako v předchozích letech. Nemocnicím by podle něj mělo zbýt více na investice do přístrojů nebo budov.
Kromě státu zřizují nemocnice také kraje, města, církve nebo soukromé společnosti. Krajské organizace dostávají kromě plateb za uhrazenou péči navíc dotace od kraje, městské ale podpořit nemůže. V poslední době se dostalo do finančních problémů několik nemocnic zřizovaných menšími městy, která je dlouhodobě dotovala desítkami milionů korun. Například nemocnice v Rumburku na Děčínsku skončila v insolvenci, prodat nemocnici zvažovaly například také Litoměřice. Převzít obě měl zájem Ústecký kraj.