Reforma psychiatrické péče v Austrálii začala v roce 1991, kdy vznikl první národní plán péče o duševní zdraví. Výchozí situace značně připomíná českou současnost: komunitní péče prakticky neexistovala a psychiatrické ústavy připomínaly v lecčems spíše vězení – a řada pacientů zde trávila celé roky.
O razantní proměně celého systému přednášel v prostorách Národního ústavu duševního zdraví renomovaný psychiatr prof. David Crompton, jehož přednášku spolu s Národním ústavem duševního zdraví zajišťovala Psychiatrická společnost ČLS JEP a Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Revoluce v Australské psychiatrii
„Výsledek reformy (která stále probíhá ve formě již pátého národního plánu) znamená opravdovou revoluci v psychiatrické péči: výdaje na psychiatrické nemocnice klesly na čtvrtinu, naopak náklady na terénní péči vzrostly pětinásobně,“ popisuje profesor Crompton.
V současné době tak v Austrálii připadá na 100 000 obyvatel 39 lůžek v psychiatrických zařízeních. V Česku je toto číslo značně vyšší – 101 lůžek na totožný počet obyvatel. Většina péče se tak v Austrálii přesunula do komunitních, terénních a ambulantních zařízení, přičemž 80-90 % pacientů diagnostikují již praktičtí lékaři.
Australský systém bezesporu funguje – podařilo se značně snížit pravděpodobnost tzv. relapsu, tedy návratu pacienta do nemocnice po ukončení léčby, a to na 20 %. Tento trend přitom boří jeden ze zažitých mýtů. „Podíváme-li se na situaci v Česku, u pacientů dlouhodobě (tedy déle než rok) lůžkově hospitalizovaných pro psychózy, což je hlavní cílová skupina pro první fázi reformy, dochází k rehospitalizaci během prvních dvou týdnů od propuštění z psychiatrické nemocnice u více než 25 % pacientů. To je velmi znepokojující číslo. Mimo jiné to poukazuje na to, že tzv. „syndrom otáčejících dveří“, tedy problém, kdy pacient putuje od jedné hospitalizace k druhé, je vlastní také systému založenému na velkých nemocnicích. Doposud se v literatuře tradovalo, že tento problém je spojen právě s komunitní péčí. Česká data ale ukazují opak a v rámci reformy by tento problém měl být ošetřen,“ popisuje doktor Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.
V Česku za deset, možná dvacet let
Reforma psychiatrické péče bude pro Českou republiku naprosto klíčová – a právě v současné době se její budoucí podoba začíná rýsovat.
„Přesná čísla sice ještě nejsou jasná, reforma však bude zřejmě rozložena minimálně do deseti, spíše do dvaceti let. V průběhu té doby se bude testovat vliv nově vzniklých center duševního zdraví na celkový systém poskytování psychiatrické péče v ČR. Předpokládá se, že tato centra sníží potřebu lůžkových hospitalizací, čímž bude docházet také k postupnému přesunu finančních zdrojů do komunitní péče,“ popisuje podobnosti doktor Winkler.