Ten, kdo se chce pokusit o automatické kreslení, by se měl bránit nepotřebným myšlenkám a domněnkám, které mohou ovlivnit výsledek. Před začátkem kreslení by měla být ruka uvolněná a myšlenky v hlavě srovnané, aby výkon nebyl rušen. Do práce by nejdřív měla být zapojena pravá mozková hemisféra, která zodpovídá za lidské emoce. Levou – racionální, rozumovou – bychom měli pomalu uvolňovat, zapomínat na logické zůvodňování příčin a následků dějů, které se odehrávají kolem nás. Ze správně provedené automatické kresby vyzařuje kreslený objekt, což zpětně působí na člověka, který si obrázek prohlíží, může dokonce ovlivnit i jeho zdravotní stav.
Automatická kresba nám může pomoci snáze komunikovat při léčbě a měly by jí pozornost věnovat také sestry. Má svou přitažlivost a rychle přibývá lidí, kteří se jí věnují, protože umožňuje objevovat skrytý talent, dokáže vrátit ztracenou sílu, pomáhá chápat souvislosti a usnadňuje proces čištění a obnovu ztracené rovnováhy. Díky ní tělo i mysl lépe relaxují a dostavuje se pocit radosti a svěžesti.
Automatická kresba ve výuce
Při výuce této techniky v předmětu Komunikace v bakalářském studiu studijního programu Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnictví je důležité vytvořit ideální podmínky pomocí prostoru, barev, papíru, pastelek a hudby. Studenti se při výběru barev a tématu nechávají zpočátku vést jen vlastními pocity. Nepřemýšlejí nad estetikou výtvoru. Nejdůležitější je první čára, kterou ruka udělá. Ze zkušenosti vím, že zpočátku mají studenti pocit kreslení jako v mateřské školce, smějou se, nevěří, že mohou vytvoři krásný obrázek. Ale opravdu jen zpočátku, protože při dalším kreslení a návratech ke kresbě pociťují větší jistotu, jejich vnímání bývá ostřejší a přesnější a pocity jistější. Časem se dokážou „vyjádřit“ a také umí svůj obraz „přečíst“. V dalších hodinách už může být zadáno i téma jejich vlastního vidění a prožívání.
Automatickou kresbu lze zařadit mezi komunikační techniky, které nás očišťují od různých vnitřních negací. Kresba může vypadat jako klubko různě propletených nití. Důležité je respektovat volnost autora a dát prostor jeho tvořivosti. V počátečním stadiu vyrovnávání duševní a fyzické stránky můžeme dokonce prožívat radost a štěstí z vlastních schopností. Při pohledu na vlastní obrázek se často projeví i vlastní literární inspirace, která by měla být respektována. Texty mívají mít různý charakter, bývají zajímavé obsahově i jako doprovod obrázku. Texty vznikající v souvislosti s automatickou kresbou obsahují informace z podvědomí a mohou usnadnit léčbu. Může to být ale i naopak – vyjádření pomocí obrázku pomůže autorovi textu.
Harmonizující účinek
Automatická kresba je alternativní metodou na cestě sebepoznání a seberealizace. Je dostupná každému bez ohledu na mentální a tvořivé schpnosti. Propojením s barvami dostává metoda další význam, protože se zde spojuje racionální a emocionální složka, což vede malujícího k harmonické jednotě uvnitř osobnosti. Harmonizující účinek má nejen na jednotlivce, ale i na socializaci skupin. Jako vize budoucnosti – najít skutečnou cestu k sebepoznání – má automatická kresba ve výuce sester velkou perspektivu, především pokud je spojena s barvami a jejich významem v léčbě.
Čekatel na zdraví
Mám pocit, že se člověk stále častěji stává pasivním čekatelem ve frontě na služby, které poskytuje zdravotnictví. Je mnoho možností jak se dívat na člověka a jeho chyby, které pod tlakem každodenního stresu přestáváme vnímat, vidět a slyšet.
Volání našeho těla po klidu a oddychu pomalu tichne, tělo nás formou systémových onemocnění a bolesti stále upozorňuje na to, že něco není v pořádku. Záleží opravdu jen na nás, jaké metody si vybereme k tomu, abychom se měli rádi, abychom milovali své tělo a dokázali pomáhat ostatním. Když to naučíme i sestry v praxi, může metoda automatické kresby proniknout i do prevence, což by ve výsledku znamenalo, že bychom se naučili spoluodpovídat sami za sebe.
Literatura
Andrews, T:. Barvy léčí. Praha, Vědma 2001.
Kraaz von Rohn, I.: Terapia farbami stručne a prakticky. Bratislava, Evos 1998.
Kožíšek, K.: Za hranici rozumu. Olomouc, Dobra a Fontána 1998.
Křivohlavý, J.: Jak zvládat stres. Praha, Avicenum Grada 1994.
Suttnerová, E.: Automatická kresba Artrelax. Plzeň, Nava 2006.
PhDr. Zuzana Hudáková, Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, detašované pracovisko Poprad (hudakova@inmail.sk)