Dočasně by podle Maxové pomohlo vyřazení posudkových lékařů ze služebního zákona, a to pozměňovacím návrhem k vládní novele, která upravuje služební poměr diplomatů.
Maxová, která ve Sněmovně uspořádala k tématu konferenci, ČTK řekla, že bude jednat o pozměňovacím návrhu. Nejlépe by podle ní bylo, aby ho předložily sněmovní výbory. Už nyní kvůli nedostatku lékařů posouzení jednoho pacienta trvá až rok, přičemž není výjimkou, že posudkový lékař vydá stanovisko, aniž dotyčného viděl.
Zájem o práci u posudkové služby podle lékařů mezi mediky není, služební zákon k postgraduálnímu studiu dále jako požadavek přidává státní zkoušku. „Asi málo lékařů bude motivována tím, že budou muset skládat státní zkoušku,“ soudí Maxová.
Vyřazení posudkových lékařů ze zákona o státní službě je podle účastníků konference pouze prvním krokem k řešení situace. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václava Krásy desetiletí zanedbávalo potřebnost změn. Je podle něj třeba hledat alternativy, které vytváření posudků urychlí. Případný kolaps služby podle něj dopadne především na lidi, kteří se stali práceneschopnými, a osoby závislé na pomoci ostatních. „Již dnes trvá řízení osm až 12 měsíců, někteří pacienti se posudku nedožijí,“ uvedl na tiskové konferenci.
Experti dnes ve Sněmovně hovořili o několika variantách změn v posudkové službě. Mluvili o zřízení zvláštního úřadu nebo o zapojení odborníků a praktických lékařů. Maxová preferuje stejně jako Krása využití nelékařských profesí, sester a sociálních pracovníků, kteří by připravovali podklady pro posudkové lékaře, tak aby se jejich práce urychlila. Za naprosto nepřijatelné považuje poslankyně návrh zadat vypracovávání posudků, kterých ročně v Česku vznikne 400.000, soukromým firmám.
Služební zákon začal v Česku plně fungovat od července. Spadá pod něj přes 68.000 zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle Maxové chystá alternativy pro případ výrazného úbytku posudkářů, ale pomalu.